Počet výjimek z protiruských sankcí v Česku roste

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Česku přibývá případů, kdy je firmám umožněno uzavírat obchody, které by jinak byly zakázány kvůli „protiruským“ sankcím. Postupně roste počet výjimek ze sankčního režimu EU, jež v souvislosti s válkou Ukrajině uděluje Finanční analytický úřad (FAÚ).

Vyplývá to z informací, které FAÚ poskytl redakci Seznam Zpráv na základě žádosti podané podle informačního zákona.

Zatímco první rok války (2022) bylo těchto výjimek uděleno jen 51, loni to bylo 103 a letos jen během prvního pololetí už 70, což signalizuje další rekord.

Ředitel FAÚ Jiří Hylmar jej také očekává. Uvedl k tomu, že postupného nárůstu jsou si vědomi a už jej prý v úřadu podrobili interní analýze.

„Od začátku invaze se sankce kontinuálně zpřísňují a jsou stále více komplexní. Zároveň ale platí, že u každého nového sankčního opatření jsou zavedeny výjimky,“ poukázal na souvislosti Hylmar.

Tak jak sankce postihují stále nové transakce, které dříve restrikcím nepodléhaly, vzrůstá podle ředitele FAÚ i počet situací, kdy lze (legitimně) uplatnit výjimku.

Do současné doby byly takové výjimky uděleny v Česku celkem 75 subjektům, mnohým i opakovaně. FAÚ nezveřejňuje, o jaké subjekty se jedná, ale typicky prý jde o výjimky nezbytné pro civilní jadernou energetiku a civilní farmaceutické účely.

Jedna z firem, která o výjimky pravidelně žádá, je polostátní energetická společnost ČEZ.

„Od roku 2022 do současnosti jsme podali 15 žádostí o výjimku a dosud nám bylo ve všech případech ze strany FAÚ vyhověno,“ uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Jak doplnil, počet jejich žádostí ale v čase neroste, je konstantní.

ČEZ o výjimky žádal převážně v případech, kdy v rámci veřejných zakázek pro jadernou energetiku potřeboval nakoupit technologie od ruských dodavatelů, či společností nacházejících se v EU, které mají ruského vlastníka.

V minulosti takto ČEZ žádal třeba o výjimky na dodávky armatur z firmy MSA z Dolního Benešova na Opavsku, kterou zprostředkovaně vlastnil ruský oligarcha blízký Putinovi Dmitrij Pumpjanskij.

Nedlouho po začátku války byla firma přepsána na jiné ruské vlastníky, ovšem s přetrvávající vazbou na Pumpjanského. Od letošního května je firma dodávající armatury pro jaderné elektrárny v českých rukou. Jako jediný akcionář je uveden RKL Holding ze Suchých Lazců u Opavy. Proto by se na ni již sankce vztahovat neměly, tudíž ani povinnost žádat o výjimky.

Mezitím ale v červnu původní majitel MSA Pumpjanskij u Soudního dvora EU částečně uspěl se svou žalobou, že je na evropském sankčním seznamu on i jeho manželka Galina veden neoprávněně.

Pokud by byl ze sankčního seznamu vyškrtnut, o což usiloval, nastane v sankcích nová situace.

„Poté, co je sankciovaná osoba vyškrtnuta, sankce vůči ní přestávají platit. Majetek, který původně podléhal zmrazení, se proto rozmrazuje a ze sankčního pohledu je ‚čistý‘,“ popsal obecně platný postup šéf FAÚ Jiří Hylmar.