Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po loňský volbách a poté, co k moci v Česku mířila po éře Andreje Babiše nová koaliční vláda, projevili Češi větší míru důvěry v demokracii než v předchozích měsících.
Ukazuje to evropský průzkum, v němž bylo na přelomu listopadu a prosince dotázáno v každé zemi Evropské unie přes tisíc lidí a jehož první data zveřejnily bruselské úřady minulý týden.
Důvěra v demokracii posílila mezi Čechy za poslední rok o devět procent. Podle Eurobarometru to bylo nejrychleji v celé Evropské unii hned po Belgii, kde se bilance zlepšila o dvanáct procent.
Ve vztahu k demokratické politice se tak odráží i lepší hodnocení celkových poměrů. V listopadu 2021 si 39 procent Čechů myslelo, že se poměry zlepšují. Ve srovnání s koncem roku 2020 jich bylo o 14 procent více. Podobně silný obrat směrem k optimismu nezaznamenal žádný z evropských národů.
Výsledky Čechů v posledním Eurobarometru se mohly zlepšit mimo jiné i z toho důvodu, že v prvním pandemickém roce důvěra v demokracii prudce poklesla.
Kabinet Andreje Babiše podle mínění značné části obyvatelstva nezvládl pandemickou krizi, a koncem roku 2020 proto nevěřila demokratickým institucím ani polovina občanů. Pokles důvěry byl nejhlubší v celé unii a Česko se tím propadlo na úroveň většiny zemí východní a jižní Evropy, například za Rumunsko nebo Litvu.
Nový Eurobarometr však ukazuje, že se Češi po podzimních volbách vzpamatovali. Demokracii věřilo 57 procent občanů, a tím v Evropě patříme k nadprůměrným.
Stejně prudce, tedy nejrychleji v Evropě, se v prvním roce pandemie propadla také spokojenost Čechů s obecnými poměry ve společnosti. Srovnatelný nárůst špatné nálady tehdy zažily pouze ostatní země Visegrádu a Slovinsko, tedy země, které na podzim 2020 zasáhl koronavirus nejcitelněji.
V zemích Visegrádu ani ve Slovinsku se však hodnocení poměrů nezlepšilo ani v dalším průběhu pandemie, v tom byli Češi výjimkou.
To nasvědčuje, že se na změně nálady podepsaly také výsledky voleb loni v říjnu a naděje spojené s nástupem nové Fialovy vlády. Podobně se podle nového Eurobarometru nálada zlepšila už jen na jihu Evropy, zvláště ve Španělsku a Itálii.
Protikladem Čechů se svým chováním během pandemie stali Rakušané.
Pocit z úspěšného zvládnutí prvních vln vedl v Rakousku k tomu, že se do konce roku 2020 významně zlepšilo hodnocení poměrů i demokratického režimu, který v té době chválily tři čtvrtiny Rakušanů. Koncem roku 2021 se však sousedé po pádu kancléře Sebastiana Kurze propadli do politické krize, kterou následovalo selhání státu v boji s koronavirem a zavedení dosud nejpřísnějšího lockdownu. Hodnocení poměrů se poté zhoršilo a důvěra v demokracii se propadla nejrychleji v Evropě, dokonce na nižší úroveň než v Česku.
Druhým rokem pandemie se hodnocení demokracie nápadně pokazilo ještě v Nizozemsku, Řecku, Rumunsku a na Litvě.
