Po Babišově zásahu Česko řídí EU z domu, který sdílí s firmou na hnojiva

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Málokdo by hádal, že v této mohutné, ale jinak celkem nenápadné kancelářské budově na rušné bruselské třídě Rue de Trone se vytváří evropská budoucnost.

Česko si v ní v roce 2020 narychlo pronajalo dvě patra, aby mělo kam umístit své úředníky pro předsednictví EU. Budovu tu čeští diplomaté a experti sdílí se soukromou firmou podnikající v zemědělství Tessenderlo Group.

Původně mělo prostory využívat české Ministerstvo zahraničí jen po dobu tří let, od září 2020 do září 2023, tedy čistě v souvislosti s předsednictvím. Nyní je podle informací Seznam Zpráv ve hře možnost, že čeští diplomaté v budově, kde stát za tři roky zaplatí nájem 43 milionů korun, zůstanou déle. Ministerstvo zahraničí připouští, že využije opci na další tři roky. O samotné opci přitom dosud úřad neinformoval.

Stěhování do Rue de Trone mělo původně být jen krizovým řešením, když v roce 2020 padl na poslední chvíli, doslova před podpisem kupní smlouvy, projekt pořízení českého „supersídla“ v Bruselu.

Ze sedmipatrového komplexu na rohu Rue du Trone a Chaussée de Wavre si Ministerstvo zahraničí pronajímá dvě patra kanceláří a v přízemí několik zasedacích místností a jeden menší konferenční sál. Majitelem budovy je podle resortu firma GLL Trone Holding.

„V současné době je smlouva uzavřena do 19. 9. 2023, s možností uplatnění opce až na 36 měsíců,“ sdělila na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Ministerstva zahraničí Lenka Do.

Dnes už jsou tyto diplomatické prostory ve stylu moderních „openspace“ kanceláří vybavené a hrají barvami, strohost skleněných kanceláří rozbíjí velké barevné sedačky v modré, žluté či zelené.

Tato realitní akce vznikla za úřadování ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD). Tehdy se přitom o žádné možnosti opce nemluvilo. „O uplatnění opce není zatím rozhodnuto,“ říká nyní Do.

Podle informací Seznam Zpráv je ve hře možnost rekonstrukce starého objektu Českého zastoupení při EU a pronajaté prostory by tak sloužily i po dobu této rekonstrukce.

Česko má v Bruselu hned několik úřadů. Klíčové jsou dvě ambasády – jedna pro EU a další samostatná pro Belgii. Právě ze Stálého zastoupení při EU, jak se oficiálně jmenuje česká ambasáda zajišťující spolupráci s unijními institucemi a je zároveň největším českým diplomatickým úřadem vůbec, byla přesunutá část diplomatů do nové budovy. „Pracují tam jak stálí zaměstnanci, tak posily zařazené dočasně na předsednictví,“ uvedla Do.

O tom, jak vyřešit české kancelářské zázemí v Bruselu, kde se z velké části rozhoduje i o české budoucnosti, se diskutuje v diplomacii již déle. Za minulé vlády Andreje Babiše (ANO) se přišlo s plánem, že se koupí moderní budova, kam by se umístily všechny české instituce působící v Bruselu. Rozpočet byl mezi 600 až 700 miliony korun.

Server Euractive specializující se na unijní dění uvedl, že podle českých diplomatů se měla investice do nového domu Česku vrátit za 15 let a přinést v té chvíli asi 50 milionů korun navíc. Mělo se totiž mimo jiné ušetřit na nájemném či nákladech na potřebné rekonstrukce budov, které jsou v Bruselu využívány. Stávající budova Stálého zastoupení v bruselské Rue Caroly měla být prodána.

Prostory by sloužily například i české kulturní ambasádě – Českému centru. Představa byla zkrátka taková, že nová robustní a tepající centrála by vytvořila lepší zázemí pro české aktivity ve složitém unijním terénu, odpovídající diplomacii 21. století.

Plán byl tak daleko, že si budovu šel Babiš prohlédnout osobně a zároveň byla tato realitní operace součástí Národního investičního plánu, kterou tehdejší vláda představovala jako výkladní skříň svých vizí pro Česko.

Jako oficiální důvod, proč plán padl, vláda uváděla pandemii covidu. Lockdown z jara 2020 údajně zkomplikoval celou operaci natolik, že už se nestíhalo stěhování do předsednictví, a také se začalo více šetřit. Krátce po tomto rozhodnutí skončil na postu velvyslance při EU Jakub Dürr, který se v projektu koupě supersídla angažoval.

Andrej Babiš pak coby premiér až do poslední chvíle pokračoval v utahování rozpočtu na předsednictví EU. Akci, která má dnes důležité slovo při bezpečnostním řešení krize po ruské agresi na Ukrajině a s tím související energetické krize, nazval v roce 2018 „žvanírnou s chlebíčky“. Rozpočet mírně navýšil až krátce před volbami v roce 2021.

Stávající vedení Ministerstva zahraničních věcí o možnosti vrátit se k plánu „supersídla“ podle mluvčí Lenky Do neuvažuje. „V tuto chvíli stěhování z prostor Rue Caroly není na stole,“ uvedla.