Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ministři v tuto chvíli projednávají strategický plán na zvládnutí uprchlické krize, který připravil Vít Rakušan (STAN). Seznam Zprávy získaly jeho pracovní verzi. Kabinet Petra Fialy posledních několik týdnů o strategii hovořil, ale nechtěl ji veřejnosti ukázat.
Vládní dokument na několika desítkách stran popisuje 13 prioritních oblastí, do nichž bude třeba investovat. Jde například o ubytování, školství nebo zdravotnictví.
Strategie pracuje se třemi scénáři. První počítá s příchodem 250 až 300 tisíc uprchlíků, druhý s 500 až 600 tisíci. Poslední, extrémní scénář pracuje až s jedním milionem běženců.
Část z vládního dokumentu, jenž se věnuje možným scénářům vývoje krize.
„S ohledem na dosavadní vývoj konfliktu a jeho přesun do východní části Ukrajiny, kde lze ale zároveň čekat výraznou eskalaci intenzity bojů, jsou strategické priority pojaty takovým způsobem, aby flexibilně umožňovaly reagovat na vývoj a případný nárůst počtu uprchlíků až do očekávatelných 500–600 tisíc lidí,“ píše se hned v úvodu dokumentu.
Vládní strategie počítá s tím, že náklady na zvládnutí uprchlické krize budou dosahovat desítek miliard korun.
„Celkové předpokládané náklady spojené s uprchlickou vlnou dosahují cca 54 miliard korun s tím, že většina prostředků bude investována do sociální oblasti, školství, na ubytování a do zdravotního zajištění,“ uvádí se v dokumentu, jejž mají Seznam Zprávy k dispozici.
Vládní strategie, která ještě není finální, uvádí, že od počátku konfliktu do konce března získalo v Česku dočasnou ochranu již více než 250 tisíc osob.
Mezi uprchlíky výrazně převažují ženy s dětmi. „Nezletilých osob je evidováno téměř 104 tisíc (41 %), z toho je 29 tisíc předškolního věku a 57 tisíc tvoří děti, na které se vztahuje povinná školní docházka (ve věku 6–15 let),“ píše se v dokumentu. Dospělých v produktivním věku je 137 tisíc a v naprosté většině (80 %) se jedná o ženy.
Fialova vláda si už také rozepsala, jaké fáze bude mít zvládnutí migrační vlny v Česku.
Fáze vývoje situace spojené s válkou na Ukrajině
FÁZE 1 – „Humanitární pomoc a zajištění bezpečí“ – 30 dní – v této fázi šlo především o zvládnutí logistiky, registrace a poskytnutí základní humanitární pomoci (ubytování, zdravotní péče, strava, bezpečnost atd.) lidem přicházejícím z Ukrajiny. Tuto první vlnu jsme zvládli nasazením sil a zdrojů ústředních správních úřadů, krajů, měst a obcí a zapojením neziskových organizací v kombinaci s velkou vlnou solidarity a podpory ze strany široké skupiny obyvatel.
FÁZE 2 – „Adaptace a soužití“ – 30 až 180 dní – Tato fáze je již zaměřena na vybudování podmínek pro adaptaci uprchlíků. Což především zahrnuje opatření pro snížení jazykové bariéry a zajištění vzdělávání, bydlení, zaměstnání a zdravotní péče. Nesmí chybět ani opatření na posilování soudržnosti společnosti, vytvoření datové, procesní a informační základny pro rozhodování na základě faktů a příprava dlouhodobých řešení. Do této fáze vstupujeme právě v momentu schvalování rámce této strategie.
FÁZE 3 – „Dlouhodobá řešení“ –180 až 360 dní – Tato fáze bude zásadně závislá na vývoji konfliktu na Ukrajině. Bude zahrnovat především opatření na integraci lidí, kteří v České republice zůstanou, stejně jako zajištění návratu těch, kteří se budou na Ukrajinu vracet. Součástí těchto opatření by mělo být i vedení diskuse v rámci předsednictví EU o podpoře obnovy Ukrajiny za předpokladu, že to vývoj konfliktu umožní.
Zdroj: Stanovení strategických priorit vlády ČR ke zvládání uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu
V dokumentu se také odhaduje, že největší náklady se zvládnutím uprchlické krize bude mít ministerstvo práce a sociálních věcí nebo resort školství. Jen náklady na sociální dávky v tomto roce dosáhnou podle odhadů na 12 až 13 miliard korun.
Část nákladů na řešení uprchlické krize bude muset najít ministerstvo financí ve státním rozpočtu. Počítá se ale také s využitím prostředků z Evropské unie.
„Pro zajištění minimalizace negativního dopadu do státního rozpočtu bude zároveň zahájeno koordinované vyjednávání o zajištění financování ze zdrojů Evropské unie. Výše a programy, ze kterých se bude toto financování čerpat, budou definovány v rámci spolupráce s Evropskou unií v průběhu dalších 6 týdnů,“ píše se v dokumentu.
Největší náklady na zvládnutí migrace bude mít ministerstvo práce a sociálních věcí.
Ve vládní strategii je také zmínka o tom, co bude úkolem národního koordinátora, kterého vybere kabinet Petra Fialy (ODS).
„Národní koordinátor bude přímo podřízen vládě ČR. Národní koordinátor zajistí zapojení jednotlivých resortů a ve spolupráci s nimi bude na týdenní bázi informovat o průběhu realizace strategie a předkládat návrhy potřebných rozhodnutí a opatření,“ stojí ve strategii, kterou nyní vláda řeší.
Bude také fungovat strategická pracovní skupina, jež má být přímo navázána na Úřad vlády a má spolupracovat s jednotlivými ministerstvy.
