Píše prezident: Sedm otázek odhaluje, co člověka na Hradě překvapí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po roce ve funkci prezidenta vidí prezident Petr Pavel největší nenaplněnou ambici v tom, že nedokáže spojovat politiky, jak si představoval.

„V moderaci politické diskuze nebo spíše v její kultivaci vidím prostor pro zlepšení,“ píše prezident v odpovědích na několik otázek k výročí ve funkci, které mu redakce Seznam Zpráv zaslala.

Další chybu vidí ve stejné věci, jakou sám někdy vyčítá vládě Petra Fialy - ve špatné komunikaci. A také to, že se mu nedaří tak rychle měnit poměry na Hradě.

Co vás na funkci prezidenta nejvíce překvapilo?

Asi čas, který je třeba, aby se udála změna. Ve většině funkcí se obvykle rozhodnutí projevuje v určitém horizontu. Tady je ten horizont ale mnohem delší. Často se tak stane, že se během roku nepodaří, co si člověk předsevzal, nebo se to nepodaří tak, jak si předsevzal. Společnost není organismus, který by dokázal změnit kurz během chvilky. Změny trvají dlouho a musí do vědomí lidí prosáknout.

Je něco, co vás na práci prezidenta zklamalo?

Neřekl bych, že zklamalo. Spíše měly věci jiný vývoj, než jsem očekával. Předsevzal jsem si, že budu moderátorem znesvářených, názorově rozdělených stran. Ale není to tak jednoduché, jak jsem si představoval.

Politická racionalita je jiná než ta, na kterou jsme všichni zvyklí. Způsob vnímání, v němž jsou politické preference často podstatnější než vyřešení problému, je mi ale stále cizí. V tomto vidím svoje původní ambice asi jako nejméně naplněné.

To je tedy to, co se nepodařilo?

V moderaci politické diskuze nebo spíše v její kultivaci vidím prostor pro zlepšení. Udělal jsem první pokus se zahraniční politikou, protože jsem očekával, že zahraniční politika nebude takovým jablkem sváru jako vnitřní. Když se totiž zaměřím na veřejnou debatu mezi vládou a opozicí na vnitropolitická témata, cítím, že to je minové pole, ve kterém se bude těžko hledat konsenzus.

I tady se ale budu snažit hledat cesty, jen to možná bude trvat delší dobu. Na příkladu některých jiných zemí ale vidím, že komunikace mezi vládou a opozicí funguje mnohem lépe. Politici napříč spektrem jsou schopni se dohodnout na průřezových a dlouhodobých tématech. Nevidím jediný důvod, proč by to u nás mělo být jinak.

Takto vypadal první rok prezidenta ve funkci, podívejte se:

Je něco, co za uplynulý rok vnímáte jako chybu?

Když se ohlédnu zpátky, tak za chybu považuji zřejmě to, co občas vyčítám i vládě. Komunikaci toho, co děláme a jak to děláme. Když je člověk ponořen do práce, tak má pocit, že výsledky se projevují navenek samy. Ale ono to tak nemusí být. Je potřeba více informovat nejen o tom, co se děje, ale i proč se to děje. Jinak mohou lidé nabýt dojmu, že prezident, kterého si zvolili, nedělá, co od něj očekávali.

Co se vám nepodařilo změnit na Hradě?

Kancelář je poměrně velký celek, zahrnuje i Správu Pražského hradu a zámek v Lánech, a proto nastavení naprosto transparentních procesů zkrátka nějakou dobu trvá. Setrvačnost chodu úřadů je totiž poměrně veliká a dohlédnout do nejnižších pater do posledního detailu fungování tak není snadné. Ale jsem přesvědčen, že se věci postupně mění, i s nástupem nového kancléře.

Co vás na práci prezidenta nejvíc baví?

Kontakt s lidmi je pro mě tím nejcennějším. A to jak na národní, tak na mezinárodní úrovni. Setkávání se jsem vždy bral jako možnost něco se dozvědět. A nemusí to být jen pozitivní. Vše, co se člověk dozví o sobě, o své práci či okolí, mu může sloužit. Pokud s tím dokáže pracovat.

Máte na Hradě nějaké oblíbené místo?

Asi pohled z okna. Protože možnost vidět Prahu v různých denních dobách a ročních obdobích je privilegiem, které se s touto funkcí pojí. A přestože je dostupné a zdarma, tak si ho mimořádně cením.