Článek
Kardiochirurg Jan Pirk je od minulé soboty zvoleným senátorem za TOP 09. S ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) prý hodlá spolupracovat. A to i přesto, že se neshodnou například na řešení covidu.
Pirk se na začátku pandemie vyslovil proti opatřením, nyní má koronavirus za skončenou kapitolu. „Stranický“ ministr se prý ale nemusí obávat, že by Pirk z pozice senátora vystupoval proti případným opatřením.
„Určitě je nebudu podkopávat. Já nemám nic proti tomu, že někteří lidé stále nosí roušky. Je to jejich rozhodnutí,“ říká Pirk v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
O čem v rozhovoru Jan Pirk mluví:
- „Covid jsem nikdy nezlehčoval,“ říká senátor. Lékaři se podle vlastních slov pouze nelíbilo, jak vláda Andreje Babiše strašila lidi.
- Jedním z cílů nově zvoleného senátora bude digitalizace zdravotnictví, která podle něj dokáže zlepšit i zlevnit péči.
- Pirk vysvětluje své výroky z minulosti ohledně anexe Krymu: „Z Ruska nikdy nic dobrého nepřišlo a já nejsem rusofil.“
Našla jsem si váš rozhovor z loňského roku, kdy říkáte, že po zapojení do prezidentské kampaně Jana Fischera jste pochopil, že se do politiky nehodíte. Že je potřeba vystoupat nejdřív z nižších pater. A teď tu sedím s nově zvoleným senátorem. Co se změnilo?
Řekl bych, že doba nazrála. I dřív jsem dostal nabídky kandidovat, ale odmítal jsem to, protože jsem byl přednosta kardiocentra. Teď už jsem řadový lékař. Předtím také nebyla ve společnosti tak dramatická situace, jako je v poslední době. Chtěl bych v Senátu přispět k tomu, abych společnost uklidnil a pokusil se ji vrátit do normálu.
Proč jste se nakonec rozhodl pro TOP 09?
Kníže Schwarzenberg za mnou přišel jako první už před mnoha lety, abych kandidoval. Máme i historickou vazbu, můj dědeček byl osobní lékař Schwarzenbergů.
Jak se ale shodnete se současným vedením? Nezdá se mi, že byste měli na některé věci stejné názory.
To je snad normální, že nemáte na všechny věci stejné názory. Ale se základní linií nemám problém.
Jak se konkrétně shodnete třeba s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem z TOP 09 na řešení covidu? Vy, který jste na začátku epidemie podepsal dopis, že opatření škodí víc než infekce, která není horší než chřipka?
Víte, oni ze mě za covidu udělali div ne nějakého odpůrce vakcinace…
Tak v tom dopise se varovalo i před očkováním.
Ale nevyzkoušenými vakcínami. Já jsem příznivec očkování, vyzkoušeného očkování. A to onemocnění jsem nikdy nezlehčoval. Byl jsem jen ostře proti tomu, jaká kampaň se tehdy vedla, protože vyděsit pacienta je to nejhorší, co můžete udělat. Já se jen snažil, aby se to nedělalo takto neeticky. Protože lidé ve stresových situacích ztratí obranyschopnost.
Podívejte se na fotogalerii z volebního štábu Jana Pirka:
Také jste tvrdil, že onemocnění je nebezpečné jen pro staré a nemocné, a to ještě jen na úrovni chřipky. Ta čísla mrtvých nám pak ukázala, že je mnohem nebezpečnější.
Tak když chřipka vznikla jako nový virus, tak v Evropě taky zemřelo 70 milionů lidí. Ale pro mě je covid skončená kapitola, máme teď mnohem větší problémy ve zdravotnictví. A to je dohnat to, co jsme za ty dva roky zanedbali. To se týká onemocnění srdce, nádorů i ortopedických operací.
Že je covid skončená záležitost jste říkal i v rozhovoru na jaře loňského roku. A pak jsme tady zažili zimu, jakou jsme zažili. Tak se jen ptám, jestli nebýt pokornější vzhledem k tomu, co ta nemoc dokáže.
Covid skončil jako ta první epidemie. Já už o tom nechci mluvit, nechci, abychom se celý rozhovor točili kolem covidu. Protože to se můžeme zrovna tak točit kolem ischemické choroby srdeční, na kterou umře mnohem a mnohem víc lidí než na covid.
Loni byl covid nejčastější příčinou úmrtí.
Prosím vás, já to nechci rozebírat, protože je tam opravdu tolik neznámých.
Nemusí se tedy ministr zdravotnictví Válek obávat, že budete třeba z pozice senátora podkopávat vládní opatření?
Určitě je nebudu podkopávat. Já nemám nic proti tomu, že někteří lidé stále nosí roušky. Je to jejich rozhodnutí, i když jejich funkčnost vzhledem k tomu, jak je nosí… Nebudu nikoho přesvědčovat, že nemá nosit roušky. A s ministrem Válkem už spolupracuji na jiných tématech. Například chci velice naléhavě vyřešit na Praze 10 lékařskou pohotovostní službu na poliklinice v Malešicích.
Mluvil jste o dluhu, který ve zdravotnictví za covidovou dobu máme. Jak ho dohnat? Nemocnice nejsou nafukovací, doktorů a sester se nám spíš nedostává.
Dost věcí ve zdravotnictví se dá zracionalizovat. Například digitalizovat a zavést pokud možno jednotný počítačový systém, to by ušetřilo spoustu peněz a času.
To jste mě trochu překvapil, nečekala bych, že to zmíníte na prvním místě.
Protože je to opravdu potřeba. Nevozit papíry z nemocnice do nemocnice. Přijde mi nález na srdci odjinud a nejde to otevřít, protože mají jiný systém. Pacient obejde víc lékařů, kteří o sobě nevědí a opakují stejná vyšetření. To když se vyřeší, tak se péče zkvalitní i zlevní. To budu chtít řešit s ministrem.
Také jste zmiňoval, že se chcete zapojit do řešení obezity u dětí a kvality života seniorů.
Moje priorita je vrátit děti k tomu, aby žily zdravě. My jsme je za poslední dva roky naučili, že se život dá absolvovat v pyžamu u počítače, a to je špatně. Rád bych, aby ve školách tělocvik probíhal tak, jak to dělá senátor Růžička, donedávna ředitel gymnázia – že hodiny vyučují trenéři určitých sportů. A přidal bych hodinu tělocviku. Taky tady máme Národní sportovní agenturu, která by na trenéra mohla přispívat.
Co si myslíte o jejím fungování? Značná část peněz teče do profesionálního sportu.
Já se trochu znám se šéfem té agentury, protože hrál pozemní hokej jako já. Chci za ním jít a říct mu, že od vrcholového sportu tu máme olympijský výbor. Že by bylo dobré podporovat sport mládeže.
A senioři?
Třeba se vám to bude zdát trochu úsměvné, ale já jsem ještě před kandidaturou dohodl s oddílem pražské Slavie, že na vybraná utkání můžou senioři přijít zadarmo. Protože zdraví je nejen nepřítomnost fyzické nemoci, ale také duševní zdraví. A když se dostanou mezi vrstevníky a pohybují se, tak je to určitě lepší než sedět doma.
Spolu s vaší kandidaturou znovu ožil také váš výrok po anexi Krymu, že chápete, že Putin nechce mít u svých hranic NATO. Zopakoval byste ho dnes?
Ten výrok byl naprosto vytržený z kontextu. To byl rozhovor pro Parlamentní listy a já jsem tam řekl, že z Ruska nikdy nic dobrého nepřišlo. A pokračoval jsem, že pokud se mám vcítit do Ruska a jeho imperiální a dobyvačné politiky, tak musím uznat, že tam NATO mít nechtějí.
Myslíte si, že postup Západu by to měl reflektovat? Že by NATO nemělo lidově řečeno Rusko provokovat?
Vůbec ne, musíme proti Putinovi tvrdě postupovat, protože Ukrajina bojuje i za nás. Když posloucháte Putinovy projevy, tak je jasné, že my jsme další na řadě. Takže musíme vzdorovat, i kdyby nás to mělo stát peníze nebo cokoliv dalšího. To prohlášení opravdu vzniklo vytržením z kontextu.
V tom stejném rozhovoru jste ale naznačil, že za problémy na Ukrajině nemůže jen Rusko, ale i USA. Že je vina na obou stranách.
To jsem myslel tak, že Obama postupoval vůči Rusku příliš přátelsky. Nesl vinu za to, že si pak Rusové tohle všechno dovolili. Vždyť já tvrdím, že největší mírotvorce dvacátého století byl Reagan, který jako první americký prezident pochopil, že se Rusům nedá věřit. Já jsem opravdu nikdy nebyl rusofil.
