Piráti zavřeli fórum a zbavili se „komoušů“. Potopit je ale může něco jiného

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní volby budou pro Piráty bez přehánění klíčové. Pokud by neuspěli a nedostali se do dolní komory Parlamentu, přišla by strana kromě prestiže také o velký balík peněz, bez kterých se v politice nedá fungovat. Klíčové osobnosti ve vedení strany si neúspěch nepřipouští, předseda a favorit na volebního lídra Zdeněk Hřib naopak cílí na dvouciferný výsledek, jako se to povedlo například jemu v posledních komunálních volbách v Praze.

Na sobotním celostátním fóru ve Zlíně se Hřibovi postaví jediná vyzyvatelka –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ senátorka Adéla Šípová. Ta v nedávném videu politického youtubera Jana Špačka zaujala tím, že na chodbách Senátu předvedla před kamerou hvězdu. Hřib se na druhou stranu pokusil oslovit voliče kontroverzním videem, ve kterém seká pomyslnou pravačku hajlujícímu řidiči a vymezuje se tak proti náckům.

Který styl u Pirátů zvítězí? Vše nasvědčuje tomu, že ten Hřibův. I proto, že se stal na podzim předsedou strany, kdy mu v souboji o křeslo po Ivanu Bartošovi byla vyzyvatelkou mimo jiné právě Šípová.

„Především je třeba srozumitelně mluvit s voličkami a voliči. Nedokázali jsme totiž poslední dobou říkat svým lidem, co, proč a jak děláme. Já ale věřím, že se nám podaří správný způsob komunikace vyladit. Žádná politická strana není složena z členstva, které nikdy neudělalo chybu,“ přibližuje pro Seznam Zprávy Šípová své představy o tom, jak oslovit voliče.

Jednou z chyb, kterou odborníci i političtí oponenti Pirátům vyčítají, je nezvládnutá digitalizace stavebního řízení, kvůli které vyhodil Petr Fiala (ODS) z pozice ministra Ivana Bartoše. Piráti se i přes to, a možná právě kvůli tomu, rozhodli jako hlavní téma předvolební kampaně zvolit dostupnost bydlení.

„Na první místě pro nás zůstává řešení krize dostupnosti bydlení. To je téma, které trápí nějakým způsobem všechny skupiny obyvatel naší země. A prokazatelně jsme se snažili tuto situaci zlepšit, když Ivan Bartoš připravil Zákon o dostupném bydlení. Ten by mohl pomoci až 1,6 milionu lidí. Je opravdu děsivé, že tento plán nyní ODS blokuje a vykuchává. Jdou na ruku zákulisním strukturám a ne lidem. Upřímně mě děsí, když premiér říká, že by zákon v připravené podobě pomohl až moc lidem,“ říká pro Seznam Zprávy Hřib.

Také podle jeho vyzyvatelky je nedostupnost bydlení hlavní pirátské téma. Ostatní strany na ně podle Šípové už jen reagují. „Bez Pirátů by žádný zákon o podpoře bydlení nevznikl a žádná naděje na levnější nájemní bydlení nadále nebyla. Neříkám, že je jím vše vyřešeno, některé zásahy bohužel nejsou úplně vhodné. Ale konečně se v téhle oblasti něco začíná dít,“ doplňuje Šípová.

Tím, že Piráti po vyhazovu Bartoše odešli z vlády, se ale podle experta „střelili do nohy“. V předvolebních průzkumech začali padat a až v poslední době se jejich potenciál ustálil těsně nad pětiprocentní hranicí. „Troufnu si říct, že členská základna nikdy nevstřebala, že Piráti jsou součástí vlády,“ říká Michal Pink, politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Podle Pinka byli Piráti na vládnutí nepřipravení a často se chovali naivně. A pokud se po volbách chtějí do vlády vrátit, musí být tentokrát profesionálnější. „Když to přeženu, musí někteří vyzout tenisky a ošoupané rifle a obléct si oblek a slušné boty,“ dodává politolog.

Souhlasí s ním i marketér Jakub Horák, který pro Piráty připravoval úspěšnou kampaň do sněmovních voleb v roce 2017. Podle něj se Piráti do dolní komory dostanou, na podobný úspěch jako před osmi lety to ale nevypadá ze dvou důvodů.

„Zaprvé, Piráti byli antisystémová strana, to se se vstupem do vlády rozpadlo, spojili se s establishmentem. Zadruhé digitalizace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kluci měli polepené notebooky nálepkami a vzbuzovali dojem, že tomu rozumí. To je taky pryč,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy Horák.

Zpět do listopadu 2024. Během volby nového vedení se Piráti shodli také na tom, že změní vnitřní fungování strany a například omezí internetové Pirátské fórum, kam dříve mohl nahlížet kdokoliv. Odpůrci zmiňovali, že to povede k „obchodování s informacemi“ z fóra. Na nutnost tohoto kroku apeloval například tehdejší člen Pirátů, ministr zahraničních věcí Jan Lipavský, který se také nechal slyšet, že se strana musí „zbavit komoušů“.

Piráti fórum skutečně omezili a ze strany odešli lidé jako Jana Michailidu, která byla s komunistickými myšlenkami opakovaně spojována a hlásila se k nim. Lipavský nakonec ze strany i tak odešel, vadilo mu opuštění Fialovy vlády, kde měl podle svých slov nedokončenou práci.

Piráti, kteří mají suverénně nejmenší poslanecký klub, tak přišli o jednoho z mála viditelných politiků. Z dosavadního vyjednávání s osobnostmi ať už z politiky, nebo mimo ni zatím Hřib žádné velké jméno nepřinesl. Zatím tak pracují spíše na programu.

„Z průzkumů víme, že nás volí lidé spíše mladší, spíše vzdělanější a spíše ve městech, ale oslovit budeme chtít i jiné skupiny. Náš program je komplexní a mnohé jeho části nejvíce pomohou právě těm, kteří mezi naše standardní voličské skupiny nepatří, typicky pomoc lidem s exekucemi a celková pomoc sociálně a ekonomicky ohroženým regionům,“ sděluje Martin Šmída, místopředseda Pirátů a bývalý radní Olomouckého kraje.

Šmída byl podle svých slov odpůrcem „Nové pirátské vlny“, kterou ve straně zavedl Hřib. Změny ale respektuje a dále o nich nechce diskutovat. Uzavření internetového fóra není téma ani podle dalšího místopředsedy a zakladatele organizace Hlídač státu Michala Bláhy.

„Zdůrazňuji, není to zásadní téma ve straně. Tím je aktuální výběr lídrů do voleb a příprava programu do voleb, neboli řešíme a soustředíme se hlavně na témata a řešení problémů, které trápí voliče. A na denní práci ve Sněmovně a zastupitelstvech,“ říká Bláha.

Pozitivně vidí Hřibovy změny místopředsedkyně Hana Hajnová, náměstkyně hejtmana v Kraje Vysočina. Podle ní se díky zjednodušení procesů straně podařilo zastavit odliv možných voličů, který ukazovaly průzkumy těsně po odchodu Pirátů z vlády loni na podzim.

„Uzavření fóra přispělo k lepší ochraně našich interních diskuzí a umožnilo nám se ještě více soustředit hlavně na řešení problémů, které trápí občany této země. Piráti jsou připraveni ukázat, že politika může být o skutečných řešeních, ne jen o prázdných slibech,“ míní Hajnová.

Jakou budou mít Piráti na jaře a v létě strategii, pro Seznam Zprávy nastínil Jan Fára Andrš, nový volební manažer Pirátů. Uplynulý rok byl podle něj pro Piráty krušný, pád dolů má ale podle něj výhodu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na podzim se podle něj strana volbou nového předsedy odrazila ode dna.

„Ve zkratce: Sáhneme si ke kořenům a přitvrdíme. A na nové vlně doplujeme k dvoucifernému volebnímu výsledku – ať zájmy občanů můžeme hájit ještě větší silou. Už teď k němu míříme,“ řekl Seznam Zprávám.

Kampaň podle volebního manažera nebude buď jen návrat ke kořenům, nebo nová vlna. Spíš něco mezi. „Doplňuje se to. Hodnoty, na kterých Piráti vyrostli, zůstávají pořád stejné. Přestavěli jsme ale kampaňový tým. Zprofesionalizovali ho a šlapeme do toho. Volby budou o tom, kdo bude schopen oslovit konkrétní voliče napřímo, ať už skrze online prostor nebo fyzicky. A my budeme nejen oslovovat, ale i poslouchat,“ přiblížil Fára Andrš.

Výdaje na kampaň strana ještě nemá spočítané. Už teď se ale ví, že budou muset Piráti šetřit. Pro fungování a vůbec další existenci jsou potřeba především lidé a peníze. Kvůli posledním volebním neúspěchům budou muset Piráti výrazně spořit, a to i na kampani.

Například za poslední sněmovní volby Piráti dali 81 milionů, dalších 36 milionů utratili v roce 2022 za obecní a senátní volby. Předpokládá se, že desítky milionů půjdou na kampaň i letos. Mohlo by to ale být na delší dobu naposledy, co se Piráti „rozšoupnou“. Ačkoliv mají ve Sněmovně jen čtyři poslance, za které čerpají ze státního rozpočtu oficiálně jen 3,6 milionu korun ročně, ve skutečnosti je to mnohem víc.

Pirátům totiž díky předvolební dohodě posílá peníze STAN, který má poslanců 33. Předloni tak třeba Pirátům poslalo hnutí 25 milionů korun. Teď ale Piráti deklarují, že do příštích voleb půjdou sami za sebe. Takže co si nevydělají, to nedostanou.

Piráti mají navíc ze všech parlamentních stran nejmenší členskou základnu, na konci roku 2023 jich bylo něco málo přes 1800. A i to může být problém.