Pavel si na Dakaru plní sen. Využil k tomu „skulinu“ v prezidentském programu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před soukromým dobrodružstvím stihl ve čtvrtek prezident Petr Pavel i trochu oficialit, když se zúčastnil oběda se saúdským králem. „Když se tady Saúdové dozvěděli, že sem letí, okamžitě chtěli tuto akci udělat. Zkrátka na ni musel,“ uvedl pro Seznam Zprávy z místa Jan Červenka, novinář a instruktor bezpečné a sportovní jízdy, který se letošního závodu účastní v týmu Martina Prokopa.

Pátek už prezident věnoval podle Červenky jen závodníkům. Od sedmi hodin ráno prozkoumával terén, dělal si fotky, zkrátka choval se prý jako klasický fanoušek. Večer je pozván na večeři do českého týmu, podávat by se mělo krůtí maso s rýží.

Přímo závodit ale prezident na Dakaru nebude, pojede v novinářském autě, které sice může na trať, ale závodní auto to v žádném případě není. „Údajně se ale pojede podívat i přímo do míst, kde se jede Dakar. S fotografem Petrem Luskem bude mít fotografický workshop a budou často hodně blízko trati,“ dodal novinář Červenka.

V dalších dnech bude muset prezident vstávat hodně brzy. „Aby chytl motorky, musí vyjíždět z bivaku už kolem páté hodiny, aby byl v šest hodin někde v poušti za startem. Motorky totiž startují první,“ podotkl.

Prezident podle Červenky nocuje v klasickém stanu, byť mu bylo nabízeno místo v hotelu. Chtěl spát stejně jako čeští závodníci. „Toho si tu všichni velice váží. Dokonce mě tu zastavil francouzský novinář a řekl, že náš prezident je strašný borec a cool člověk,“ poznamenal Červenka. Kromě stanu prezident zažije i tradiční sociální zařízení. „Už to ale není tak divoké, jaké to bylo dřív. Jsou tu klasické mobilní záchody a sprchy,“ prozradil novinář.

Dakar byl údajně Pavlovým dávným snem, který si letos plní. A využil k tomu „skulinu“ v prezidentském programu. Od příštího týdne už bude hlava státu zase běžně úřadovat, potvrdil pro Seznam Zprávy hradní mluvčí Vojtěch Šeliga.

Seznam Zprávy v souvislosti s Dakarem zmapovaly, jak organizace prezidentovy „dovolené“ tradičně probíhá. U hlavy státu se rozlišují tři typy cest: státní, pracovní, soukromá. A právě na soukromé cestě se nyní Petr Pavel nachází.

Nejedná se o klasickou dovolenou, protože prezident není v žádném zaměstnaneckém poměru. Ve své funkci je 365 dní v roce, 24 hodin denně. Přesto si může vyčlenit několik dní volna. „Soukromá cesta je zcela běžná. Prezident na ni může vyrazit po zvážení všech okolností a podle toho, jak mu to jeho program dovolí,“ uvedl pro Seznam Zprávy tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla Ladislav Špaček.

Své soukromé cesty si podle současného hradního mluvčího Šeligy plánuje prezident sám. „Kancelář je informována vždy o místě pobytu a má vždy spojení s prezidentem. Všechny aktivity prezidenta jsou projednávány a připravovány s Útvarem na ochranu prezidenta,“ dodal.

Byť si hlava státu cestu plánuje i hradí většinou sama, o svém záměru přesto musí předem informovat patřičná místa. „Informuje nejen svůj úřad, který cestu připravuje, ale i Ministerstvo zahraničí, premiéra a ostatní ústavní činitele,“ dodal Špaček.

Ministerstvo zahraničí pak podle Špačka musí příslušnými nótami upozornit státy, kam prezident cestuje, že tam bude přítomna česká hlava státu. „A i když to je soukromá cesta, přesto hostitelský stát musí udělat všechno pro jeho ochranu a zajištění bezpečnosti během pobytu v té či oné zemi,“ doplnil.

V případě současné cesty proto čeští diplomaté museli vyjednat detaily prezidentova pobytu se Saúdskou Arábií. Dopředu se vždy musí nahlásit, kolik členů ochranky s prezidentem přicestuje, jaké budou mít zbraně, kolik nábojů a podobně. „Dává se i lékařská zpráva s krevní skupinou prezidenta, kdyby potřeboval urgentní pomoc. To je standard,“ prozradil redakci někdejší hradní protokolář Miroslav Sklenář.

Byť pro prezidenta je jeho dakarské dobrodružství soukromou cestou, pro pracovníky ochranky se jedná o tradiční pracovní cestu. Výdaje na ni jdou z kasy Ministerstva vnitra, pod které Útvar pro ochranu prezidenta České republiky spadá. Jeho členové se tak povinně musí účastnit i prezidentovy „dovolené“. Jsou i u rozhodování o tom, jakými dopravními prostředky hlava státu pojede. Tentokrát vsadil podle hradního mluvčího na linkový let.

„Komerční let je dnes už běžná věc. Ale samozřejmě je to vždy s ohledem na určitá rizika. Takový Benjamin Netanjahu asi nebude cestovat běžnými komerčními linkami,“ poznamenal Špaček.

Dakarský výlet není první adrenalinovou zábavou prezidenta Pavla. Minulý rok například strávil několik dní testováním motorek ve Španělsku, své motorkářské vášni se věnoval i během letní zahraniční dovolené.

Ani jeden z jeho předchůdců sklony k adrenalinovým sportům neměl, přesto například i Václav Havel svoji ochranku někdy rád „potrápil“. Bývalo pravidlem, že chráněná osoba nesměla sama řídit vozidlo. Jenže prezident Havel strašně rád řídil, tak to občas porušil. „Když třeba jel na Hrádeček, tak se dohodl s ochrankou, že bude řídit,“ prozradil Sklenář. Havlova lancia s motorem ferrari prý měla tak velký výkon, že auta ochranky jí nemohla stačit. „Velmi se bavil tím, že jim ujížděl,“ zavzpomínal Sklenář.

A navíc Havel podle něho rád bral stopaře, zejména stopařky. „Tím ochranka hrozně trpěla. Jednou cestou na Hrádeček vzal stopaře kluka, byl to Polák. Ten po něm stále koukal a říkal, že je hrozně podobný Havlovi. „Já jsem Havel, odpověděl,“ doplnil protokolář.

To Václav Klaus bral omezení usednout za volant přísně, naposledy prý řídil auto v roce 1993, kdy se stal chráněnou osobou. „Snad patnáct let neřídil. Ale zase rád lyžoval,“ shrnul Sklenář. A jak to bylo s Milošem Zemanem? Ten podle protokoláře, který zažil éru všech tří českých prezidentů, žádné adrenalinové koníčky neměl. „Lpěl ale na svém člunu. Ochranka už ho pak od něj zrazovala, on si to přesto nenechal vzít,“ dodal.