Personální napětí v NBÚ: desítky výpovědí i žádosti o přivýdělky

Desítky výpovědí, ale i žádosti o možnost přivydělat si jinde. Tyto nepříjemné personální záležitosti musí v současnosti řešit ředitel Národního bezpečnostního úřadu Jiří Lang.

Na tři desítky zaměstnanců podalo k začátku listopadu výpověď, další pak skončili uplynutím sjednané doby nebo třeba reorganizací.

„V roce 2023 podalo výpověď z pracovního poměru 29 zaměstnanců, jinou formou ukončení (uplynutím sjednané doby, reorganizací apod.) skončil pracovní poměr dalším 10 zaměstnancům. Celkem ukončilo pracovní poměr 39 zaměstnanců,“ reagoval pro Seznam Zprávy náměstek ředitele bezpečnostního úřadu Jaromír Kadlec.

NBÚ, který zaměstnává celkem 262 lidí, tak opustí více než desetina z nich.

Podle úřadu by pomohlo navýšení rozpočtu pro příští rok. „Personální situací ve smyslu obtížného náboru zaměstnanců se NBÚ zabývá průběžně a v souvislosti se snižujícím se objemem finančních prostředků na platy zaměstnanců se této otázce musí věnovat ještě intenzivněji,“ dodává NBÚ.

Šéf Národního bezpečnostního úřadu Jiří Lang, který 13 let mimo jiné šéfoval BIS, situaci minulý týden nastínil členům sněmovního výboru pro obranu.

Popsal, že někteří zaměstnanci NBÚ dali kvůli nedostatečnému platu výpověď, případně si žádají o povolení přivýdělku jinde.

„Dnes jsem podepsal jednu výpověď honem, a když se ptám na důvody proč, tak tam je to jednoduché - musí nějak uživit rodinu. Prudce stoupají žádosti o povolení druhého zaměstnání, což zčásti jde a zčásti nejde,“ líčil v úterý 31. října poslancům.

Podle něj není žádoucí, když zaměstnanci žádají o druhou práci. „Nemyslím si, že je dobře, aby člověk, který rozhoduje o prověrkách, potom v samoobsluze snímal čárové kódy. Trochu to zlehčuji, ale nevidím to dobře. Neodpočine si a výkon práce potom není takový,“ upozornil.

NBÚ navíc hrozí, že kvůli nižšímu rozpočtu nebude mít na zaplacení přesčasů, což může ovlivnit včasné obnovování bezpečnostních prověrek.

„Pracujeme podle zákoníku práce, kdy musíme s každým zaměstnancem uzavřít dohodu, že to udělá, ostatně jako třeba u lékařů, a lidé už nemají příliš zájem na to, ty smlouvy uzavírat. Na příští rok na to tady nemáme žádné peníze a nebudeme mít z čeho přesčasy zaplatit,“ varoval šéf úřadu.

Příští rok má NBÚ podle návrhu rozpočtu hospodařit s 313 miliony korun, letos to je 332 milionů.

Dušan Navrátil, který Národní bezpečnostní úřad vedl v letech 2006 až 2017, prý nepamatuje, že by musel řešit žádosti o přivýdělek nebo takové množství výpovědí.

„Fluktuace tam byla řádově mezi třemi až pěti procenty, což jsme považovali za normální. Já jsem takové vedlejší poměry zásadně nepovoloval a byl bych zásadně proti tomu, aby se povolovaly i v dnešní době,“ zhodnotil současnou personální situaci.

Cesta ven je podle Navrátila jednoduchá – zaměstnancům přidat. „Řešení vidím v tom, že by se lidé měli slušně zaplatit a na druhé straně by se mělo podívat na agendy, zda by se nedaly zefektivnit a zjednodušit. To je ale dlouhodobý proces.“

Seznam Zprávy se na situaci Národního bezpečnostního úřadu zeptaly premiéra Petra Fialy (ODS). Do vydání článku ale na zaslané dotazy nereagoval.

Hlavním úkolem Národního bezpečnostního úřadu je prověřování osob, které přicházejí do styku s utajovanými skutečnostmi, a prověřování firem, které se podílejí na strategických zakázkách.

Vydáním osvědčení nebo dokladu o bezpečnostní způsobilosti úřad garantuje, že u jeho držitele nebyly zjištěny skutečnosti, které by mu bránily mít přístup k utajovaným informacím nebo vykonávat citlivé činnosti.

Minulý rok v únoru NBÚ na Hradě kontroloval nakládání s utajovanými informacemi. Důvodem bylo podezření z neoprávněné skartace tajných dokumentů. Jedním z dokumentů, které Pražský hrad údajně předčasně skartoval, byla zpráva Bezpečnostní informační služby o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.