Článek
Středoevropská politická formace visegradská čtyřka upadá hlouběji do kómatu. Kvůli bojkotům jednání s Maďarskem padlo podle zjištění Seznam Zpráv setkání šéfů parlamentů V4, které se mělo odehrát příští pátek v Bratislavě.
Odmítnout přijet měla podle svých vyjádření nejen šéfka Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která opakovaně kritizuje politiku maďarského premiéra Viktora Orbána, přidal se ale i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Oběma vadí vlažný postoj Budapešti vůči ruské agresi na Ukrajině i „nekolegiální“ maďarská energetická politika.
Z českých vládních kruhů se přitom dosud kvůli vazbám ODS na stranu Fidesz nezřídka ozývalo vůči Orbánovi taktické ticho.
Vystrčil potvrdil Seznam Zprávám, že na původně plánované jednání odmítl jet. Jeho původní záměr byl poslat za sebe někoho z místopředsedů Senátu.
„Vezměme si například to, že Maďaři bilaterálně jednají s Ruskem o dodávkách některých energetických komodit. To neumožňuje jednotný postoj zemí EU, a tím prosazení našich cílů v této energetické krizi. Myslím si, že je dobré dát svůj nesouhlas rozumným a střídmým způsobem najevo, což je možné právě například na úrovni V4 tím, že tam za Senát pojede místopředseda či místopředsedkyně,“ uvedl ještě před zrušením akce Vystrčil.
Trojský kůň Ruska
Ještě tvrdší slova volí Pekarová Adamová, která Orbána i jeho aktivity na diplomatickém a unijním poli ostatně kritizuje dlouhodobě.
„Vždy jsou to Maďaři, kdo poslední souhlasí se sankčním balíčkem, žádají ústupky a vyhrožují, že nepodpoří další sankce. Jsou navíc schopni téma války zneužívat vnitropoliticky proti EU. Jsou trojským koněm Ruska a já vnímám jako důležité vyslat jim jasný signál, že je to nepřijatelné,“ řekla Seznam Zprávám Pekarová Adamová.
I tu měla na jednání zastoupit místopředsedkyně, Pirátka Olga Richterová. Piráti – v čele s ministrem zahraničí Janem Lipavským – kritikou Orbánovy politiky dlouhodobě nešetří.
Je Orbán trojským koněm Moskvy?
Maďarsko se vmanévrovalo do ostrého sporu se zbytkem Evropské unie, když zablokovalo schválení finanční pomoci napadené Ukrajině v objemu 18 miliard eur.
Slovensko od července na rok předsedá formátu V4. Seznam Zprávy kontaktovaly kancelář šéfa slovenské Národní rady Borise Kollára pro vyjádření ohledně pořádání setkání, do uzávěrky však odpověď nepřišla.
„Slovenská strana nás v úterý předběžně informovala, že schůzka předsedů parlamentů V4 se v plánovaném termínu neuskuteční,“ řekl Seznam Zprávám zahraničněpolitický poradce Pekarové Adamové Zdeněk Beránek.
Podle informací z diplomatických zdrojů se jednání neměli v plánu zúčastnit ani šéfové dvou komor polského Sejmu.
Právě vztahy Polska a Maďarska byly dlouho těžištěm V4 a jejího vystupování na půdě Evropské unie. V obou zemích vládnou kabinety, které čelí kritice v oblasti vlády práva ze strany EU. Zlom ale nastal právě s ruskou invazí na Ukrajinu. Zatímco Polsko – společně s Českem – je tahounem pomoci Ukrajině, Maďarsko se od začátku staví k agresi z Kremlu shovívavěji. Polsko-maďarské vztahy zjevně nenarovnala ani návštěva nové maďarské prezidentky Katalin Novákové ve Varšavě, kam se vydala na svou první zahraniční cestu.
Orbánovská nostalgie ODS
Hned v červnu Nováková navštívila také Prahu, ale už tehdy se navzdory zvyklostem s předsedy českého parlamentu nepotkala. Tehdy se to vysvětlovalo zahraniční cestou Vystrčila i Pekarové Adamové.
„Maďarská pozice se sice navenek tváří být směrem k Ukrajině podpůrná, ale ve skutečnosti celá řada kroků, které dělají, jsou opačného charakteru. Například od začátku války nedovolují ani transport vojenské pomoci přes své území a nejsou ochotni sami tuto pomoc poskytovat,“ říká Pekarová Adamová.
Vztahy Prahy a Budapešti byly velmi blízké v časech vládnutí Andreje Babiše, který se jako premiér při jednáních v Bruselu zaštiťoval právě „parťáctvím“ s Orbánem. A dodnes zůstávají v kontaktu. Když Orbán přijel v říjnu na unijní summit do Prahy, našel si čas právě i na setkání s Babišem.
Maďarský politický „tvrďák“ má ale vazby i na ODS. Dlouhodobě nachází zastání například u klíčového muže občanských demokratů pro zahraniční a evropskou politiku Alexandra Vondry. S politiky Fideszu má vazby ještě z časů protikomunistického disentu.
Silná slova na adresu Budapešti nezaznívají přes zjevné politické rozpory v pozicích vůči Ukrajině ani od českého premiéra Petra Fialy. Když už v březnu odmítla na jednání V4 jet do Maďarska ministryně obrany Jana Černochová (ODS), Fiala na tiskové konferenci po jednání Evropské rady v Bruselu dokonce její rozhodnutí dával do souvislosti spíše s její zdravotní indispozicí než politickým postojem.
„Vždycky jsem V4 podporovala a velmi mě mrzí, že pro maďarské politiky je teď levná ruská ropa důležitější než ukrajinská krev,“ uvedla přitom tehdy Černochová.
„Umrtvený“ spolek
Vystrčil nechtěl komentovat, zda jeho odmítavý postoj vůči jednání s orbánovci značí obrat i v ODS.
„Není to tak, že by předsedu Senátu a český Senát řídila ODS. V tuto chvíli si nic dalšího nemyslím, jsme na tom tak, že jsme se domluvili, že v rámci konání setkání V4 mě měl zastoupit někdo z místopředsedů, a dál se uvidí,“ říká Vystrčil.
I přes kritická slova vidí na formátu V4 pozitiva i Pekarová Adamová. „Myslím si, že ten formát smysl má, i v minulosti byly různé etapy, viz třeba vláda Vladimíra Mečiara na Slovensku, ostatně v otázkách vlády práva vidím problémy i v Polsku a to bych nechtěla přehlížet. Za mě je dobré tento formát udržet, ale v této situaci ho vnímám jako umrtvený,“ uvedla.
Poslední formální jednání na této platformě se odehrálo v říjnu ve slovenské metropoli na úrovni prezidentů, tedy i za účasti české hlavy státu Miloše Zemana. „Visegrádská spolupráce trvá už více než 30 let a za toto období se našim zemím už mnohé podařilo. Jsou ale také oblasti, v nichž se naše názory rozcházejí,“ uvedla Čaputová na svém instagramovém účtu. Na prezidentské úrovni se v diplomatickém světě tradičně dodržuje větší dekorum.