Pavlův poradce: rozpočet je kaňkou na fiskálním působení vlády

Vláda na příští rok odhaduje státní výdaje na 2,327 bilionu korun. Státní příjmy by se pak měly pohybovat kolem 2,086 bilionu korun. A zatímco premiér nebo ministr financí svou vizi pro hospodaření státu v roce 2025 obhajují s tím, že je realistická a zodpovědná, ekonom a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek upozorňuje na jisté nedostatky.

„Jde především o dotace na obnovitelné zdroje energie, příjmy z emisních povolenek, financování platů nepedagogických pracovníků,“ říká. Dalším nedostatkem jsou pak i plánované výdaje na důchody, ve kterých se vláda podle něj přepočítala. „Mně vychází, že jde o více než 40 miliard korun, nad kterými je vážný otazník,“ dodal Marek.

Hlava státu kvůli tomu Petru Fialovi a Zbyňku Stanjurovi (oba ODS) poslala dopis se třemi dotazy. Příští středu se pak všichni sejdou ke společnému jednání na Pražském hradě.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy David Marek vysvětluje, proč prezidentovi nemůže doporučit pozitivní stanovisko k rozpočtu. Zároveň ale zmiňuje, že v případě rozpočtové konsolidace lze vládu pochválit.

Národní rozpočtová rada má k rozpočtu na příští rok jisté výhrady, reálný schodek podle ní bude vyšší, než vláda plánuje. Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura ho nicméně prezentují jako zodpovědný a realistický. Jak vnímáte návrh rozpočtu vy?

Výhrady rozpočtové rady jsou stále platné a pokud se během posledního hlasování nic nezmění, nastane složitá situace, protože ten rozpočet jednoduše není dostatečně transparentní.

V čem konkrétně?

Jedná se o několik položek. Nejvýznamnější jsou dotace pro obnovitelné zdroje energie. Tam jsou naplánované nějaké nástroje, které by měly přinést úsporu až 23 miliard korun. Ale u žádného z těchto nástrojů není jasné, jak se na úspoře promítne a zda jí dosáhne.

Není tam totiž žádné vyčíslení nebo odhad. Chybí například kalkulace toho, jak by jednotlivá opatření měla fungovat. Navíc se zdá, že nakonec ze všech těch opatření budou platit pouze některá, což asi sníží jejich účinnost.

Další problémovou položkou jsou pak emisní povolenky. Respektive jejich ocenění. Tam se očekává nějaký příjem do státního rozpočtu, který se zdá být poměrně dost nadhodnocen.

V porovnání s letošním rokem ale vláda pro příští rok počítá s nižšími výnosy z emisních povolenek. Pokles příjmů oproti letošku bude zhruba jedenáct miliard. Proč vám tedy přijde, že je odhad vlády nerealistický?

V implicitě vychází, že pokud by se prodával objem povolenek, který se plánuje, tak by cena jedné povolenky měla být kolem 104 eur za tunu (zhruba 2623 korun, pozn. red.). Ale když se podíváte na současné ceny futures povolenek na příští rok, pohybují se kolem 65 eur (asi 1640 korun, pozn. red.). Dohromady to potom vede k nadhodnocení asi o 11 miliard korun.

Posuneme-li se od povolenek, jsou ještě nějaké další položky, na základě kterých usuzujete, že rozpočet není konkrétní?

Další jsou pak platy pro nepedagogické pracovníky ve školství. Letos budou ještě jejich platy financovány ze státního rozpočtu, ale od začátku příštího školního roku, tedy od září 2025, přejde jejich financování na města a obce. Na to by měly být v rozpočtu obcí navýšené prostředky skrze rozpočtové určení daní, jenomže tato změna ještě není připravena, natož schválena.

Mají tedy starostové důvod se obávat?

Zcela oprávněně, protože jim hrozí, že jim přistane do rozpočtu něco, na co nebudou mít peníze. Státní rozpočet si uleví, ale na úkor měst a obcí. Tato položka tak není úplně v pořádku, protože je v rozporu s principem, že by se návrh rozpočtu měl sestavovat na základě platné legislativy.

Někteří odborníci zase upozorňují na špatný odhad výdajů na důchody. Jsou tyto obavy opodstatněné?

Ano, patří to i mezi výhrady, které zmiňuje Národní rozpočtová rada. Vláda v této věci totiž nepočítá s takovým objemem peněz, který bude asi potřeba. Pokud by ta položka byla navržena reálněji, tak by to samozřejmě rozpočtu pomohlo. V tomto případě se ale zdá, že jde o oblast, u které se můžeme bavit o nepřesnosti či přesnosti v odhadu. U těch předchozích tří položek jde ale o viditelnou vadu při přípravě rozpočtu.

Případnou „díru“ v rozpočtu odhadujete na více než 40 miliard korun. Zbyněk Stanjura už v minulosti uvedl, že jde o drobnou část rozpočtu. Je tomu skutečně tak?

Tak já tuhle bagatelizaci, která se používá jako argumentace, opravdu nemám rád. Vezměte si, že kvůli 40 miliardám korun, které směřují na povodně, se měnily dva státní rozpočty. A když si vláda dá tu práci, že musí upravovat dva státní rozpočty, tak potom nemůže stejnou částku bagatelizovat v návrhu rozpočtu na příští rok. Za mě 40 miliard korun opravdu není málo, ale navíc tady jde spíše o principy.

Ty navrhované položky v rozpočtu by měly být odhadovány jako maximálně pravdivé a transparentní, což se v tomto ohledu neděje. I kdybychom se bavili o řádově nižším čísle, vnímal bych to jako stejný problém. Navíc 40 miliard skutečně nejsou drobné a pro mě je to natolik nevyjasněné, že mám značné problémy sestavit nějaké kladné stanovisko pro pana prezidenta.

Pan prezident se má příští týden setkat s premiérem i ministrem financí, kterým zaslal otázky ohledně zmíněných problémových oblastí. Je možné, že se Petr Pavel po schůzce rozhodne, jestli zákon podepíše, nebo ho bude chtít vetovat? Nebo má už prezident jasno?

Zatím je to otevřené, rozhodne se v závislosti na tom, jak proběhne schůzka s premiérem a ministrem financí. Čekáme na jejich reakci, na základě které se pak budeme v následujících dnech o rozpočtu radit. Předpokládám, že odpověď pana prezidenta k rozpočtu na schůzce nepadne. Tam budeme očekávat odpovědi z druhé strany.

Ministr financí letos představil rozpočet později, než je zvykem. Normálně se o podobě rozpočtu diskutuje v létě, Zbyněk Stanjura si ale prosadil, že jeho první podobu zveřejní až na konci srpna. Bylo to podle vás moudré rozhodnutí?

Já jsem vnímal úpravu pravidel přípravy rozpočtu tak, že si odpustíme takovéto každoroční prázdninové handrkování a že si vláda nejdříve vyjasní návrh rozpočtu mezi sebou a až potom to projde, řekněme, mediálním kolotočem. Ale ano, asi teď zpětně mohu říct, že kdybychom o těch problémech věděli dříve, možná by byl i větší prostor na diskuzi a reflexi.

Je naopak něco, za co byste vládní návrh „pochválil“?

Vláda v tomto volebním období doručila dvě, tři, hlavní věci. Na prvním místě je určitě důchodová reforma a na druhém fiskální konsolidace. A když už tedy vláda vyjadřuje plnění svých úspěchů v procentech, tak v tomto případě dokončila fiskální konsolidaci zhruba v 75 procentech, což není málo. Nedotáhla ji do konce, čtvrtina toho, co by bylo potřeba, nám ještě chybí, ale ze tří čtvrtin ji splnila. To si myslím, že je potřeba ocenit. O to víc je proto škoda, že ten poslední rozpočet je takovou kaňkou na tom jejím fiskální působení.