Hlavní obsah

Pavel podepsal zpřísnění lex Babiš

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Prezident Petr Pavel.

Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek.

Článek

Prezident Petr Pavel podepsal ve čtvrtek úpravy zákona o střetu zájmů. Zákaz vlastnictví médií vrcholnými politiky tak bude od příštího roku přísnější, podobně jako přijímání dotací a pobídek.

Média například nebudou moci politici převádět na osobu blízkou nebo do svěřeneckého fondu, za porušení povinností budou hrozit vyšší pokuty.

Zpřísnění takzvaného lex Babiš se kvůli chybějící regulaci nevztahuje na internetová média.

Změny jsou součástí novely o politických stranách, která mění organizaci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí. Podle nich část pravomocí předsedy úřadu převezme také od příštího roku nově pětičlenné kolegium, složené z předsedy a členů úřadu.

60denní lhůta

Schvalování změn ve Sněmovně brzdilo opoziční hnutí ANO v čele s předsedou Andrejem Babišem, který už po prvním zpřísnění zákona vložil v roce 2017 akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Pod Agrofert spadá skupina Mafra, která patří k největším mediálním domům v Česku.

Politikům, na něž se bude nová úprava ohledně médií vztahovat, dává novela šedesátidenní lhůtu na to, aby se s ní vypořádali.

Předloha zejména zpřísňuje ustanovení, které brání například poslancům, senátorům, členům vlády a nově i prezidentovi provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Aby nebylo možné zákaz obcházet, bude se vztahovat na skutečného majitele provozovatele médií, nikoli na ovládající osobu. Stejně tomu bude u společností v případě zákazu přijímání dotací a investičních pobídek, který míří na členy vlády a nově na hlavu státu.

U médií stanoví schválená novela výjimky. Zákaz by se nevztahoval na případy, kdy periodický tisk vydávají politické strany a hnutí, jejich instituty nebo jimi ovládané společnosti, ani na média, jejichž provozovatelé nemusí vydávat účetní výroční zprávu.

Předloha dále upravuje pokuty za porušení zákazu provozování některých médií. Funkcionáři, který by se dopustil přestupku prostřednictvím firmy, by mohl dohledový úřad uložit podle návrhu sankci až do tří procent aktiv této společnosti. Před pokutou by úřad navíc nejprve uložil „vhodné opatření“, například prodej média.

Schválená úprava také zmírňuje nedávno přijaté omezení využívání údajů z majetkových oznámení vrcholných politiků. Ustanovení, podle nichž mohou být veškeré informace vedené v registru oznámení „použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře“, se bude opět vztahovat jen na vybrané činitele.

Majetkové přiznání prezidenta

Sám Petr Pavel ale předsedkyni Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) upozornil, že kvůli nedostatkům nebude moci novou povinnost naplnit, byť s ní souhlasí.

Podle něj se zapracování prezidenta republiky do zákona nepromítlo do dalších ustanovení. Jde zejména o výčet úřadů, které zapisují veřejné funkcionáře do registru oznámení vedenému Ministerstvem spravedlnosti. Požádal proto Pekarovou Adamovou o „zvážení kroků“ k nápravě další předlohou tak, aby mohl zákonné povinnosti dostát.

Doporučované