Pavel podepíše zákon o důchodech. Chce ale, aby novelu přezkoumal Ústavní soud

„Musím říct, že to rozhodování nebylo lehké, protože za stávajících okolností žádné řešení není dobré, a rozhodně ne dobré pro všechny,“ řekl Pavel novinářům. „Snažil jsem se naslouchat argumentům vlády i opozice,“ podotkl.

„Musím říct, že právním námitkám opozice rozumím, protože je přesvědčena, že vláda prosadila zákon způsobem, který je protiústavní, a to hned ze dvou důvodů – jeden je retroaktivita, druhým proces legislativní nouze, který byl v tomto případě použit sporným způsobem,“ pokračoval prezident.

„Rozumím a dávám za pravdu i vládě, protože její argumenty hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné.“

Podle Pavla jsou klíčové tři argumenty – kdyby nedošlo ke změně, důchody by v červnu nejvíce rostly seniorům s nejvyššími příjmy a nejchudší by dostali přidáno naopak nejmíň. „Navrhovaná úprava vládě umožní do budoucna zpracovat vzorec, který bude výhodný pro příjemce z nejnižších kategorií,“ řekl.

Druhým důvodem je, že pokud by prošla valorizace v původní variantě vysokého růstu, v následujících minimálně dvou letech by podle Pavla musel být „výrazně omezen růst důchodů, aby na ně stát vůbec měl“.

„Za třetí by bylo výrazně nesolidární, kdyby důchody rostly výrazně rychleji, když dnes rostou výdaje i ostatních ohrožených skupin – samoživitelům, lidem s postižením či mladým rodinám s dětmi.“

Prezident mluvil i o jednání ve Sněmovně, která by podle něj při projednávání veta čelila další vlně obstrukcí. „Nepřipadá mi správné, aby o tom rozhodovala větší fyzická nebo psychická výdrž jedné nebo druhé strany. Rozhodl jsem se zákon podepsat, mám však stále pochybnosti o tom, zda není v rozporu s Ústavou, proto jsem přesvědčen, že je nezbytné, aby zákon prozkoumal Ústavní soud,“ prohlásil. Pokud by tak prý neučinila opozice, chopil by se toho sám.

Pavel novinářům rovněž řekl, že se znepokojením sledoval zamítnutí bodu na zmrazení platů ústavních činitelů. „Jsem přesvědčen, že v této době není možné snížit růst důchodů, ale zároveň nechat růst platy ústavních činitelů. Vyzývám vládu, aby zajistila nápravu, že na úsporách se budeme podílet všichni,“ pravil.

S Pavlem o valorizaci dopoledne jednali představitelé opozičního hnutí ANO. „Panu prezidentovi jsme sdělili všechny podrobnosti. Zdůraznili jsme, že i když se můžeme přít na různých úrovních, měli bychom respektovat Ústavu,“ řekl novinářům po schůzce místopředseda ANO Karel Havlíček.

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová po Pavlově oznámení řekla, že je rozhodnutím zklamaná. „Myslím, že pan prezident - byť první zákon, který měl na stole, byl velmi složitý - měl šanci ukázat, že je prezidentem všech, že je pojistkou ústavnosti, a ne tzv. automatem na podpisy. Nezbývá než vzít to na vědomí, hnutí ANO se stoprocentně obrátí na Ústavní soud.“

„Oceňuji přístup pana prezidenta, který na jedné straně se jasně vyjádřil, kde vidí určité nedostatky, a zároveň pojmenoval kroky a scénáře, které by mohly nastat v případě uplatnění veta,“ komentoval verdikt ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Jsem přesvědčen, že u Ústavního soudu dokážeme obhájit záležitosti, pokud jde o legislativní nouzi, která z našeho pohledu měla opodstatnění. Stejně tak jsme připraveni obhájit otázku retroaktivity. Zákon hovoří o tom, že v případě valorizace řádné i mimořádné rozhoduje vydané nařízení vlády,“ dodal.

Novela, kterou kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) protlačil Sněmovnou ve stavu legislativní nouze, počítá s tím, že se červnová valorizace sníží z 1770 na 760 korun. Norma posléze prošla i Senátem, což Schillerová označila za selhání horní komory, která má být podle ní pojistkou ústavnosti.

Pochybnosti s předstihem vyjádřil i sám Pavel, který se úřadu chopil před necelým týdnem. Jednak kvůli retroaktivitě, která by s tím mohla být spojená, jednak kvůli zmíněnému institutu legislativní nouze.

Nechal si udělat právní expertizu, před středeční schůzkou pak řekl, že pořád je to pro něj kolem 50 procent, že výhrady jsou relevantní.

Během středy řekl, že neposuzuje pouze ekonomická a ústavněprávní kritéria, ale „běžná lidská“, jak opatření bude „na koho působit“ a jak ovlivní důvěryhodnost státních institucí a politiků.

Připomněl také, že se ústavní právníci neshodnou na tom, jak by se k otázce postavil Ústavní soud, na který se chce obrátit opozice. Řekl, že pokud by ústavní soudci novelu odmítli, Česko by se dostalo do komplikované právní, ale i ekonomické situace.