Článek
Podle prezidenta Petra Pavla by náklady na obranu menší než dvě procenta HDP znamenaly rezignaci na obranu země. Řekl to v rozhovoru na streamu Operace Naděje, který pořádá iniciativa Dárek pro Putina. V rozhovoru také popsal současnou situaci české obrany či osobní zkušenosti z vyjednávání s Rusy.
„Pokud někdo z politiků řekne, že na obranu můžeme dávat méně, než dáváme nyní, musí také říct, že rezignujeme na obranu země,“ reagoval Pavel na dotaz ohledně politiků, kteří chtějí výdaje na obranu snižovat.
Obranyschopnost Česka je podle prezidenta již nyní malá, snížení nákladů by tak vedlo k její další degradaci. „Doporučil bych lidem, kteří tohle říkají, aby se podívali, kolik na obranu dává Švýcarsko, které má jako jediné v Evropě garantovanou neutralitu,“ dodal.
Americký prezident Donald Trump v lednu prohlásil, že by členské státy NATO měly na obranu dávat pět procent HDP. Dosavadním cílem Aliance jsou dvě procenta, některé státy, včetně České republiky, však ani tento limit nesplňují.
Dvě procenta HDP byla podle Pavla doposud dostatečným prostředkem k zajištění obranyschopnosti všech zemí NATO. „My jsme však dlouhodobě dávali okolo jednoho procenta, a proto se nám nahromadil dluh,“ uvedl. Ačkoliv Česká republika v posledních letech začíná dvouprocentní hranici dohánět, v budoucnu už prostředky nemusí stačit.
„Bezpečnostní situace v Evropě i ve světě se zhoršila a zvýšily se tak požadavky na obranyschopnost zemí,“ řekl Pavel v rozhovoru. Česká armáda je podle Pavla v přepočtu na obyvatele jednou z nejmenších v NATO. „Kdybychom chtěli armádu dostat do bojeschopného stavu, museli bychom výdaje na několik let zvýšit tak, aby se pohybovaly okolo tří procent HDP,“ dodal.
V NATO každé čtyři roky probíhá plánování, které každému státu určuje cíle, jichž by měl v nejbližších letech dosáhnout. Česká republika podle Pavla naposledy stanovené cíle splňuje zhruba na 50 procent. V rámci nového cyklu plánování počítá Aliance i s novými cíli, mezi které patří protivzdušná a protiraketová obrana.
„Již několik let se snažím opakovat, ať se nebavíme o procentech,“ uvedl Pavel v rozhovoru. NATO by se podle něj mělo řídit shrnutím toho, které cíle se zatím podařilo splnit a které nikoliv, a podle toho plánovat financování obrany v horizontu několika let. Procenta HDP vynaložená na obranu by podle něj také neměla být pro všechny státy stejná: „Pro některou zemi by to byla dvě procenta HDP, pro další třeba 3,5 a pro jiné klidně i pět procent.“
Na Rusko platí sebevědomí a síla
V rozhovoru Petr Pavel popsal také své zkušenosti z vyjednávání s Ruskem. Mluvil také o tom, jaké jsou momentální realistické cíle pro mír na Ukrajině.
„Někteří lidé nejsou v současné době přesvědčeni o tom, že Evropě ze strany Ruska něco hrozí,“ uvedl Pavel. Odkazoval se například na výroky europoslankyně za KSČM Kateřiny Konečné. Podle prezidenta je však Rusko v současné době pro Evropu tou největší bezpečnostní hrozbou.
Pavel popsal, jak se zástupci Ruska jednal ještě před invazí na půdě Bruselu či NATO. „Mentalita Rusů se dá jednoduše popsat slovy ‚a proč ne, když můžeme‘,“ zmínil. Prozradil také, jak Rusové reagovali na jeho otázky ohledně vojenských provokací: „Ptal jsem se jich na provokativní chování na hranicích či narušování vzdušného prostoru. Na otázku ‚proč‘ mi odpovídali: ‚Protože můžeme.‘“
Při jednání s Ruskem podle prezidenta funguje sebevědomí a síla. „Měli bychom jim jasně demonstrovat, že jsme schopní a připravení reagovat, pokud budeme muset,“ uvedl. Demonstrovat odstrašující sílu by podle něj měli také ostatní členové NATO. „Pokud neukážeme sílu, která by Rusko od případných pokusů vpadnout do členského státu odradila, tak se o to dříve či později pokusí,“ dodal.
Pavel promluvil také o nedávném telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. „Ujistil jsem ho, že nesdílíme názor, že válku proti své vlastní zemi si způsobil sám,“ uvedl Pavel. Zároveň promluvil o současné situaci na frontě. „Snaha o osvobození všech ukrajinských území povede ke ztrátě tisíců až desetitisíců lidských životů s nejistým úspěchem,“ řekl.
