Článek
Na prvním nádvoří Valdštejnského paláce dorazil před devátou. Přivítal ho předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS), s nímž a dalšími senátními představiteli hlava státu jednala.
Hlavním bodem programu Pavlova pobytu v Senátu byl jeho projev na schůzi horní komory. Na úvod svojí řeči k senátorkám a senátorům řekl, že jeho předchůdci měli k Senátu někdy problematické vztahy. Pavel by chtěl zlepšovat politickou kulturu v zemi a v politice.
„Chtěl bych napravit vztahy našich dvou ústavních institucí, aby byly založené na vzájemném respektu k našim ústavním rolím,“ řekl prezident.
Pavel také uvedl, že na ústavní soudce navrhne jen kandidáty, o jejichž kvalitách nebude mít pochyby. Senátoři prezidentovy nominanty schvalují. Pavel zmínil, že se senátory konzultoval proceduru výběru ústavních soudců, nikoli ale konkrétní adepty, neboť jejich jména ještě nejsou k dispozici.
S prvními třemi kandidáty na ústavní soudce, kteří už prošli odborným sítem, se Pavel sejde 3. dubna, poté zveřejní jejich jména a oznámí je i Senátu.
Minulé pondělí Pavel řekl, že chce proces jmenování soudců učinit transparentnějším. Rozhodl se proto obeslat 23 právních institucí, které by mu měly předložit své adepty.
Česká republika musí podle Pavla mluvit v zahraniční politice jedním hlasem, jak řekl dnes také senátorům. Na schůzkách nejvyšších činitelů ji chce pomoci slaďovat.
Návrat k normální politické kultuře
Šéf Senátu Vystrčil označil návštěvu prezidenta Pavla v horní komoře za symbolický návrat k ústavnosti, normální politické kultuře a spolupráci. Vystrčil také nabídl zástupci Hradu účast v senátní Komisi pro ústavu a parlamentní procedury. Zjednoduší to podle něho názorovou výměnu v této oblasti.
Prezident spolu s předsedou horní komory vystoupil i na tiskové konferenci, setkal se s dalšími členy senátorského sboru a před polednem sídlo Senátu opustil.
Stručnost v duchu své pověsti projevil Pavel například při zápisu do pamětní knihy v předsálí kanceláře předsedy Senátu, když nad svůj podpis napsal krátkou větu: „Je mi ctí.“
Pavlův předchůdce Miloš Zeman nebyl v Senátu devět let. Naposledy senátory na jejich schůzi navštívil v květnu 2014, tedy zhruba rok po nástupu do funkce. O Senátu se vyjadřoval jako o zbytečné ústavní instituci, kterou by bylo možné vyhladovět, tedy zrušit její financování ze státního rozpočtu, a byl proti cestě předsedy Senátu na Tchaj-wan.
Horní komora Zemana v minulých letech kritizovala za jeho kontroverzní výroky a postoje. V roce 2019 schválila návrh ústavní žaloby na Zemana kvůli hrubému porušování ústavy, Sněmovna v tehdejším složení ale k návrhu nezbytný souhlas nepřipojila.