Článek
Když holandský deník De Telegraaf na konci ledna uvedl, že Evropská komise v minulosti dala finanční injekci neziskovým organizacím, aby lobbovaly v sedmadvacítce za Green Deal, v europarlamentu to vzbudilo napětí. Zejména v jeho pravicové části, která má od loňských voleb v unijní legislativě navrch. Následovala tvrdá kritika na adresu Komise, neziskovek a Green Dealu. Přesné kontury případu přitom nejsou jasné a vyšetřují se.
Nejsilnější odsudky zaznívají od německých a českých pravicových europoslanců. Jejich domovské strany totiž letos čeká volební klání a problematika Green Dealu, jehož se kauza týká, se z prostředí Bruselu přelije na domácí scénu. V boji o hlasy voličů proto europoslanci z lidovecké či evropské konzervativní frakce v rétorice přitvrdili.
Tvrdé reakce tak sbližují dosud v podstatě nemyslitelné proudy Evropského parlamentu a pomáhají se dostat skupině europoslanců sdružených pod Patrioty pro Evropu z izolace. Středopraví poslanci zase doufají, že tím jejich domovské partaje utrží hlasy navíc. Obě skupiny přitom soupeří o stejného voliče.
Sázka na ostřejší rétoriku
Středopravicové proudy z EPP, tedy evropské lidovecké frakce, si uvědomují, že i v národních volbách ty strany, které jsou součástí Patriotů, vysávají umírněný střed. „Berou na sebe docela velkou část nespokojených voličů, kteří mají pocit, že středová pravice spíš hájí status quo, který se lidem nelíbí. Přejí si nějakou změnu. Tradiční strany ji nejsou schopné nabídnout, takže hledají nějakou radikálnější, odvážnější odpověď,“ uvedl pro Seznam Zprávy Viktor Daněk, zástupce ředitele think tank Europeum, který se zaměřuje na evropský integrační proces.
Nejnovější kauza s neziskovkami má podle něho svoji podstatu, ale nabobtnává to víc, než si to zaslouží. „Vesměs je to určené domácímu publiku,“ poznamenal s tím, že politici dokonce i přebírají rétoriku krajní pravice. „Dělá to německá CDU/CSU, dělá to Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL, dělá i ODS. Vyznívají nyní jako soft SPD. Zoufale se snaží zaujmout nespokojené voliče, kteří utíkají od střední pravice směrem dále doprava,“ zdůraznil.
Voliči preferují originál
V tažení za politickými body se proto europoslanci nezdráhají mluvit společným slovníkem jako zástupci Patriotů, tedy politici hnutí ANO či Motoristů, byť doma platí za nesmiřitelné rivaly.
„Kauza s neziskovkami je stoprocentně prvním testem spojování mezi celou europarlamentní pravicí, která zahrnuje i Patrioty. Proti jsou jenom komunisté, zelení, socialisti a část liberálů,“ sdělil redakci lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Průsečíky naznačil i člen Evropských konzervativců a reformistů Alexandr Vondra (ODS). „Už bylo několik hlasování na podzim, kdy jsme vlastně díky tomu vyhráli, ale toto je zatím nejviditelnější,“ uvedl pro Seznam Zprávy.
Patrioti, posíleni i vztahy s novou americkou administrativou prezidenta Donalda Trumpa, tak získali další šanci dostat se ze dna evropské politiky, kam je tradiční frakce po eurovolbách posílaly.
K rozhodování je ale evropští matadoři nepustí, soudí Viktor Daněk. „Jedna věc je dodávat hlasy do většiny, ale druhá věc je sedět u návrhu a skutečně být tím, kdo ho vyjednává, kdo ho píše. Patrioti tuhle možnost nemají a mít podle mě ani nebudou,“ upozornil.
Sbližování s Patrioty se však podle Daňka nemusí tradičním pravicovým frakcím vyplatit. Voliči totiž mají tendenci preferovat originál. Navíc hrozí, že kopírování rétoriky krajní pravice povede k její legitimizaci. „Je to dvojsečná strategie. Vymstilo se to například Nizozemsku,“ podotkl Daněk.
Vondra: je to selektivní zvýhodňování
Popisované přeskupování sil v Evropském parlamentu spustil na konci ledna zmiňovaný text nizozemského deníku De Telegraaf, který uvedl, že Evropská komise podpořila neziskové organizace, aby lobbovaly v členských státech za Green Deal. Jako příklad deník uvádí smlouvu, z níž vyplývá, že grant ve výši 700 tisíc eur byl určen na to, aby se debata o zemědělství zaměřila na zelenou agendu. Žádné bližší detaily na veřejnost nepronikly, Komise i Evropský parlament celou věc nyní prošetřují.
Na kauzu nejhlasitěji upozorňuje německá europoslankyně Monika Hohlmeierová z CSU a již jmenovaný Tomáš Zdechovský. „V roce 2017 jsme se začali zajímat o některé neziskovky, protože jsme získali informace, že řada studií v Evropské komisi je zadávána spřízněným univerzitám a neziskovkám. Jejich zadáním bylo, aby potvrdily linii Green Dealu. Tehdy to ale bylo celé neprokazatelné. Tvrdil to člověk, který pracoval v Evropské komisi na dílčím auditu a byl vyhozen, takže jsme ho brali jako whistleblowera. Nicméně prokázat takové věci je vždycky těžké,“ podotkl Zdechovský.
Ke kauze se ozvali i europoslanci z vládní ODS. Tradiční kritik Green Dealu Alexandr Vondra naznačil, že lobbistické praktiky i přes současnou aféru pokračují dál. „Je to selektivní zvýhodňování některých nevládních organizací,“ poznamenal s tím, že je to v rozporu se všemi demokratickými principy demokracie a transparentnosti. Jeho stranická kolegyně Veronika Vrecionová zase zdůraznila, že cílem celého programu bylo lobbisticky ovlivňovat za peníze daňových poplatníků zákonodárný proces v Evropské unii.
Z tábora ANO, který se v europarlamentu zabydlel u Patriotů, zní v podstatě stejná rétorika. „Pokud se to celé potvrdí, považuji to za skandál obrovských rozměrů,“ uvedla pro Seznam Zprávy Klára Dostálová z ANO.
Opatrnější byli ve svých soudech europoslanci za STAN a TOP 09, i oni ale žádají rychlé prošetření situace. Ondřej Kolář z TOP 09 se sice nechce pouštět do spekulací a vynášet ukvapené soudy. „Po zkušenosti z Německa, kde Zelení falšovali data pro spolkovou vládu, aby dosáhli odstavení atomových elektráren a vesele pálili dál uhlí, bych se ale vůbec nedivil, kdyby holandští zelení korumpovali všechny a všechno možné,“ podotkl.
Případ je stále v šetření a politici tak nedisponují detaily ani důkazy o nestandardních či nezákonných postupech v aparátu Evropské komise. Levice text nizozemského deníku označuje za dezinformace.
Jedinou českou zástupkyní, která tažení proti Green Dealu a zapojení neziskovek do jeho propagace kritizuje, je pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. „Tento spor je komplexní a dlouholetý a netýká se pouze neziskovek angažujících se v tématech Green Dealu. Někteří by dokonce mohli lokalizovat původní nespokojenost Evropské lidové strany (která diskusi iniciovala) ke sporu s Transparency International, kdy ta odhalila střety zájmů členů EPP. Mstí se tímto lidovci neziskovému sektoru? Těžko nyní říct,“ reagovala Gregorová.
Ačkoli aféra hýbe zatím zejména Bruselem, přesah má i do národních států. V Česku se na úrovni vysoké politiky debatuje zatím jen interně, s veřejnými projevy se čeká až na došetření.
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že se kauzou nezabývá, ponechává ji plně na Evropské komisi. „O zapojení českých organizací do přípravy či projednávání „zelené dohody“ na evropské úrovni v EK či EP nemáme informace,“ uvedla pro SZ mluvčí rezortu Veronika Krejčí.
Česká nezisková stopa
Jednou z neziskových organizací, kterou europoslanci „napadli“, je European Environmental Bureau (EEB), která zastřešuje desítky nevládních organizací v oblasti životního prostředí v celé Evropě. Její součástí je i trojice českých neziskovek. Ty však odmítají jakékoli nařčení z lobbingu ve prospěch Green Dealu.
„Tato tvrzení se nezakládají na pravdě. Nedostáváme od Evropské komise žádné finance na činnost v rámci EU, jsme pouze členy EEB, kterému naopak platíme každoročně členské příspěvky. EEB se ocitlo pod palbou lživé kritiky, byť jeho financování je transparentní a každému přístupné,“ sdělil redakci Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí organizace Arnika.
Obdobně se pro SZ vyjádřil i předseda Společnosti pro trvale udržitelný život (STUŽ) Jiří Dlouhý či radní Zeleného kruhu Radek Kubala. „Celou kauzu vnímáme jako snahu některých europoslanců útočit na občanský sektor a umlčet tím opozici vůči zájmům velkého průmyslu,“ dodal Kubala.
