Článek
Nejlidnatější pražská čtvrť se potýká s kuriózním problémem: V Praze 4 bydlí přibližně 130 tisíc obyvatel, což ji řadí na páté místo pomyslného žebříčku největších českých měst. A přesto nemá vlastní radnici. Místo toho si pronajímá soukromou budovu od podnikatele Roberta Schneidera u stanice metra Budějovická.
Smlouvu na pronájem budovy uzavřela radnice v čele s tehdejším starostou Pavlem Horálkem (ODS) už v roce 2011. Dlouhodobý pronájem na 35 let měl stát městskou část celkem asi 1,5 miliardy, jenže kvůli inflační přirážce cena průběžně roste.
Díra v rozpočtu
A nájem už vystoupal do takové výše, že opozice organizuje sběr podpisů k referendu. Chce tím koaliční strany donutit k přepsání nebo zrušení smlouvy.
„Jakékoliv opoziční snahy o zmírnění nájmu současná koalice shodila ze stolu a výsledkem toho je stále větší díra v rozpočtu. Trpí tím zejména rozvoj Prahy 4,“ tvrdí opoziční zastupitel Lukáš Kaiser Zicha (STAN), jeden z autorů petice za vypsání referenda.
Už letos má částka zaplacená od roku 2011 překročit symbolickou jednu miliardu. Většina měst a městských částí má přitom vlastní radnici, ve které úřaduje. Opozice navíc poukazuje na sousední Prahu 10, která se před rokem rozhodla přestěhovat do soukromých prostorů.
Za nájem budovy o velikosti 12 537 metrů čtverečních platí Praha 10 přibližně 40,5 milionu korun ročně. Praha 4 přitom platí za menší prostor (9243 metrů čtverečních) částku 76,4 milionu korun, tedy skoro dvakrát tolik, poukazuje opozice.
Starosta: Majitele jsem vyzval k jednání
Starosta Ondřej Kubín (ODS) přiznává, že rostoucí nájem radnici zatěžuje. Ale tvrdí, že není možné od smlouvy snadno odstoupit nebo vyjednat s majitelem snížení nájmu.
„Je to záležitost, kterou řešíme už velmi dlouho. Je to problém, který jsem zdědil, protože je to stará smlouva. Zatím jsme se bohužel nedohodli se současným majitelem na oboustranně smysluplném řešení,“ řekl Kubín pro Seznam Zprávy.
Radnice má podle něj špatnou vyjednávací pozici, protože nemůže jednoduše odejít jinam.
„Už před více než rokem jsem majitele vyzýval osobním dopisem, že chci otevírat téma valorizace nájemného. Proběhlo několik schůzek, ale zatím jsme se prostě s panem majitelem nedomluvili na řešení. My jako radnice taháme za kratší konec provazu. Nemáme vyloženě alternativu, kam bychom stěhovali takhle velký úřad, protože jsme de facto páté největší město v České republice. Jsme největší městská část v Praze, co se týká počtu obyvatel, a tomu odpovídá i počet úředníků,“ říká starosta.
Seznam Zprávy kontaktovaly společnost Schneider Group s dotazy na jednání se zástupci Prahy 4. Odpověď ale ani po týdnu nepřišla.
Opozice: Radnice nic dělat nechce
Opoziční zastupitel Tomáš Kaplan (KDU-ČSL) tvrdí, že koalice ve skutečnosti o stěhování radnice nestojí.
„Já jsem silně přesvědčen, že stávající koaliční zástupci s tím reálně nechtějí nic dělat. Opakovaně odmítli to vůbec projednávat na zastupitelstvu, opakovaně ignorovali usnesení kontrolního výboru. Kdyby s tím něco dělat chtěli, tak ty postupy, které zákon předvídá, jim poradí každý právník za 20 minut,“ říká pro Seznam Zprávy Kaplan.
Cestu ke snížení nájmu podle něj nabízí občanský zákoník z roku 2014. Radnice by podle Kaplana měla argumentovat tím, že se od uzavření smlouvy výrazně změnily podmínky, konkrétně že nečekaně vyskočila inflace.
Do konce smlouvy v roce 2046 má podle výpočtů opozice vzhledem k inflační přirážce Praha 4 zaplatit tři miliardy korun.
„Srovnejte to s tím, že hlavní město má kupovat velikánskou budovu Komerční banky na Václavském náměstí a přesouvat tam úředníky asi za 3,5 miliardy. Městská část Praha-Modřany postavila radnici za 700 milionů,“ vypočítává Kaplan.
V referendu mají obyvatelé Prahy 4 odpovídat na tři otázky. Zaprvé, zda souhlasí s tím, aby se současný nájem v roce 2046 už neprodlužoval. Smlouva totiž počítá s prodloužením o dalších deset let. Zadruhé, zda má Praha 4 učinit kroky ke snížení výše nájemného podle současné smlouvy. A zatřetí, zda má Praha 4 zadat odbornou studii přestěhování do vlastních prostor nebo budovy v majetku hlavního města.
K tomu ale musí vypsání referenda podpořit svým podpisem alespoň desetina místních obyvatel.
„Sbíráme podpisy v kavárnách, v restauracích, lidé se nám sami ozývají, inzerujeme to v radničním časopise. Budeme sbírat i prostřednictvím volebních stánků před evropskými a senátními volbami. Termín referenda chceme směřovat ke sněmovním volbám, které budou pravděpodobně na podzim roku 2025,“ dodává Kaplan.
