Partnerství pro všechny teď bude řešit Senát. Jak jsou rozvržené síly?

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hlasování o takzvaném manželství pro všechny v Poslanecké sněmovně bylo soubojem různých ideologií a pohledů na lidská a občanská práva a jejich narovnání. Neméně různorodá diskuze čeká i Senát, který by měl návrh, jenž Sněmovnou prošel, ještě posvětit, přepracovat, či zamítnout.

Poslanci nakonec schválili pozměňovací návrh Jiřího Navrátila (KDU-ČSL), který partnerům zavádí drobná práva – dědictví, vdovské důchody a podobně –, ale nemají možnost adopce dětí. Zároveň zavádí institut takzvaného přiosvojení, kdy si bude moct jeden z páru osvojit biologického potomka svého partnera.

Ještě před hlasováním ve Sněmovně Seznam Zprávy oslovily všech 81 senátorek a senátorů s otázkou, které varianty pojetí manželství pro všechny jsou pro ně nejschůdnější. Odpovědělo 46 členek a členů Senátu a z jejich reakcí je jasné, že ani v horní komoře Parlamentu není názor jednoznačný. Většina senátorů uvedla, že by jim nevadilo podpořit více variant.

V grafice si přečtěte názory všech senátorek a senátorů, kteří na dotaz Seznam Zpráv odpověděli, a to včetně možností, o nichž hlasovali poslanci. Ve středu 28. února prošla tzv. varianta Navrátil:

Nejvíce hlasů dostala varianta pozměňovacího návrhu poslance Josefa Cogana (STAN), která stejnopohlavním párům přiznává veškerá práva jako manželům, avšak jako ústupek konzervativním politikům bude svazek pojmenován partnerství, nikoliv manželství.

„Je zřejmé, že se hledá kompromis a není to snadné,“ řekla Miroslava Němcová z ODS, která by prý byla nejspokojenější, kdyby varianta partnerství prošla.

Šestnáct senátorek a senátorů bylo pro největší zrovnoprávnění, tedy umožnění gayům a lesbám vstupovat do manželství se všemi jeho právy. Tato varianta byla nejschůdnější i pro předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), který ale vyjádřil podporu i dalším dvěma okleštěným návrhům v případě, že by neprošel ten první.

Podobně to vidí i několik dalších jeho kolegů. „Rád bych podpořil variantu 1, ale nemyslím, že je reálné, že doputuje do Senátu. Budu doufat ve variantu 2, tu podpořím,“ řekl třeba nezávislý senátor Karel Zitterbart.

„Myslím si, že gayové a lesby mají mít stejná práva jako heterosexuálové a nikoho a nic to neohrožuje. Jsou jedněmi z nás,“ uvedl Roman Kraus (ODS), který je pro druhou či první variantu, tedy plná práva, maximálně s pojmenováním partnerství.

Ve čtrnácti případech by senátoři podpořili zavedení partnerství se všemi právy, ale bez společných adopcí dětí, kdy je možnost si jen takzvaně přiosvojit biologického potomka svého partnera či partnerky. Pro tento návrh byli především zástupci z KDU-ČSL.

Čtyři poslanci pak byli pro čtvrtý návrh, který zavádí jen kosmetické úpravy a nepřináší zrovnoprávnění.

Úplně proti tomuto zákonu se z těch, kteří odpověděli, postavil jen karvinský senátor za ANO Ondřej Feber, který deklaroval, že pro zákon v žádné jeho variantě hlasovat nebude.

„Mám za to, že jeden z posledních pilířů společenských a kulturních hodnot, klasická rodina, má být tímto návrhem zákona narušen. Vztah mezi jedinci stejného pohlaví považuji za skutečnost, kterou moderní společnost přijímá, ale nejsem zastáncem jejího postavení na stejnou úroveň jako svazku muže a ženy, ze kterého přichází na svět děti a který má přirozené a tradiční zákonitosti,“ uvedl. Současné registrované partnerství je pro něj dostačujícím řešením.

Jednoznačně pro plné zrovnoprávnění se postavily dvě výrazné senátorky - Adéla Šípová za Piráty a Miluše Horská, která je nestranicí zvolenou za KDU-ČSL. Ta svým názorem na toto téma pravidelně výrazně vystupuje z řady lidoveckých politiků.

„Já bych hlasovala pro první variantu. Už proto, že někdo chce manželství v době, kdy hetero páry ustupují před svazkem manželství, nechtějí si komplikovat život, děti se nerodí v manželství, rodí se nesezdaným párům, přítelkyním, partnerkám, ne manželkám, případně vyrůstají v neúplných rodinách,“ uvedla Horská.

Dodala, že ji nepřekvapí žádná varianta, která Sněmovnou projde. „Ale snad nejsme v Maďarsku,“ povzdychla si nad těmi nejstriktnějšími.

Šípová zase uvedla, že je pro svobodu, rovnost a nediskriminaci. „Proto jsem pro variantu jedna poslance Josefa Bernarda, která je nejčistší. Pro mě je to otázka víry a morálky, která se projevuje respektem k odlišnostem. Právo má lidem sloužit, nikoliv konzervovat zastaralé pořádky,“ vysvětlila.

Podle ní není důvod dělit svazky na „lepší (manželské heterosexuální) a druhé (homosexuální a jinak pojmenované)“.

Jasně pro plné zrovnoprávnění se postavil i Jan Grulich z TOP 09. „Žijeme snad už v době, kdy by měli mít občané stejná práva,“ uvedl. Dodal, že schůdný je pro něj i návrh s pojmenováním partnerství. Ty ostatní označil už za zbytečnou byrokracii či absurditu.

Řada senátorů vyjádřila svoji podporu stejnopohlavním svazkům, konkrétní pozměňovací návrh, který by jim byl po chuti, však nezmínili. Nezávislý senátor Marek Ošťádal by třeba chtěl hlasovat pro návrh, který se nedotýká dětí.

„Co se týká manželství, s tímto nemám vůbec žádný problém. Pokud spolu chtějí dva dospělí lidé žít a bude je to dělat šťastnými, měli by na to mít právo se vším, co k tomu patří. Děti by ale měly vyrůstat v tradičních rodinách,“ uvedl.

Podobně to vidí i Jiří Vosecký (SLK). „Ústava České republiky říká: všem stejně, tedy práva i povinnosti. Ovšem manželství v tom ryzím smyslu je jen svazek mezi ženou a mužem,“ uvedl.