Papež v tajnosti hledá nástupce Graubnera. Měl by „umět“ veřejnost, míní historik

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když v květnu 2022 překvapivě stanul v čele české katolické církve Moravan Jan Graubner, znalci poměrů předvídali, že bude spíše provizorním řešením. Jinými slovy, Vatikán si jen prodloužil čas na výběr kandidáta, který by pak kormidloval české katolíky delší dobu.

Podle církevních zdrojů Seznam Zpráv začala od začátku letošního roku intenzivní fáze výběru. „Svou roli v tom hraje nejen věk arcibiskupa Graubnera, jemuž papež setrvání v úřadu po povinném složení mandátu v 75 letech prodloužil, ale samozřejmě význam má i zdravotní stav papeže Františka. Právě papež musí nového arcibiskupa jmenovat, nikdo jiný to udělat nemůže,“ řekl redakční zdroj.

Šetření k možným kandidátům, které probíhá pod taktovkou apoštolského nuncia v České republice, arcibiskupa Judea Thaddeuse Okola, potvrdil redakci i církevní historik Jaroslav Šebek. „Probíhá to tak, že nuncius se ptá různých lidí z církve, kněží, biskupů i laiků, jakého arcibiskupa by si představovali. Zda ten či onen není příliš polarizující, jestli není příliš konfliktní a podobně,“ popsal.

Papežský nuncius je podle něho tím nejdůležitějším článkem celého výběru. „Vše organizuje, sleduje všechny názory, diskutuje o nich. Jeho role je nezastupitelná. A nutno dodat, že celý proces je velmi přísně tajný, všechny zúčastněné zavazuje k přísnému mlčení,“ poznamenal Šebek.

Redakce oslovila s dotazy přímo apoštolského nuncia, který potvrdil, že otázky ohledně příštího pražského arcibiskupa jsou oprávněné. „Kdybych byl na místě paní redaktorky, položil bych stejné otázky. Ona sama i já, a vlastně my všichni, však narážíme na jemnou překážku: existuje zásada mlčenlivosti, která jakoukoli odpověď na otázky odvrací. Je to jedno z témat, které se řídí výhradně papežským tajemstvím, a my ho musíme respektovat,“ odpověděl papežův velvyslanec redaktorce Seznam Zpráv.

Historik Šebek nicméně předpokládá, že pokud vše půjde podle tradičních postupů, mohli by čeští katolíci znát jméno svého budoucího primase už na podzim, případně do konce letošního roku. Výběr trvá řádově měsíce. „Tedy pokud se začalo v lednu, na podzim může být výsledek. Ale samozřejmě se může stát něco nestandardního, jako v případě arcibiskupa Graubnera, kdy se v podstatě jednalo řádově o týdny,“ zdůraznil církevní expert.

Jak tedy standardní výběr kandidáta probíhá? Po konzultacích papežského nuncia s církevními i laickými představiteli sestaví nuncius takzvané „terno“, což je podle Šebka finální trojice vhodných kandidátů. Jejich jména jsou poté odeslána do Vatikánu na Dikasterium pro biskupy, kde se o nich bude diskutovat a nakonec „vítězného“ kandidáta komise doporučí papeži.

Právě ten má finální slovo, je čistě na něm, zda se doporučením bude řídit, či dá zelenou jinému kandidátovi. „Je výhodné, pokud je ve vatikánských strukturách někdo, kdo zná české prostředí, českou či alespoň středoevropskou situaci,“ podotkl Šebek s tím, že si ale není jistý, zda v současné době někdo takový v papežově okolí vůbec je. Každopádně přínosná je podle něho Česká papežská kolej Nepomucenum v Římě, tam jsou také ti, kteří mohou být dotazováni během výběru.

Ideální kandidát by měl být samozřejmě duchovní, teologicky vzdělaný, současně by měl mít také manažerské schopnosti a měl by umět komunikovat napříč církevním spektrem. „S ohledem na současnou církevní situaci v České republice si i osobně myslím, že důležitým předpokladem je i to, aby dokázal komunikovat s veřejností,“ uvedl Šebek s odkazem na nedávnou kauzu „Hospodin v hospodě“, která proti sobě postavila dvě křídla českých katolíků. „Velkou slabinou církevních představitelů je neschopnost pořádně věci komunikovat, budoucí arcibiskup by toto měl zvládat,“ vysvětlil expert na soudobé církevní dějiny.

Už do arcibiskupa Graubnera se před třemi lety vkládaly naděje, že „přemostí“ propast mezi katolickými konzervativci a pokrokovějším křídlem, polarizace církve ale nadále pokračuje. Budoucí hlava českých katolíků by měla situaci zklidnit, neměl by být příliš konfliktní. „Zároveň by měl být i dostatečně rozhodný na to, aby mohl vlastně dělat určité kroky směřující do budoucnosti, neměl by úplně přešlapovat. Právě proto je zásadní, aby byl dobrým komunikátorem, rétorem,“ shrnul Šebek.

Svou roli sehrává i věk kandidáta. Současný arcibiskup Graubner byl od samého počátku považován za mezičlánek, proto papež a jeho poradci nebrali v potaz jeho blížící se pětasedmdesátku a s ní čas důchodu. Nový kandidát by nyní měl být mladší, ovšem ne zase přílišně. Ideálně kolem šedesátky. „Pokud by nastoupil třeba kolem čtyřicítky, do pětasedmdesáti je to dlouhá doba a Vatikán nerad nechává někoho u moci takto dlouho, nikdo neví, co se může stát, odvolat ho pak je náročný a reputačně pro církev i nevýhodný proces,“ prozradil zdroj.

Byť je jméno budoucího primase českého ještě ve hvězdách či zahaleno tajemstvím, ve veřejném i církevním prostoru se o některých možných kandidátech už spekuluje. Často skloňovanými jmény jsou plzeňský biskup Tomáš Holub, církevní magazín Christnet.eu zmínil i královéhradeckého biskupa Jana Vokála či litoměřického biskupa Stanislava Přibyla. Biskupská funkce nicméně není k získání arcibiskupského křesla podmínkou. Šanci tak podle Šebka má například i farář z pražských Stodůlek a probošt vyšehradské kapituly Jan Kotas nebo karmelitán Petr Glogar. „Ten působí v rámci duchovního centra Fortna, je velice populární i jako rodinný psychoterapeut, ten mohl by mít onu linku k lidem, k veřejnosti. Navíc má zkušenosti i přímo z Říma, licenciát teologie totiž dostal na Lateránské univerzitě v Římě,“ podotkl Šebek.

Dobré jméno u veřejnosti má i výše zmíněný biskup Tomáš Holub, o němž se spekulovalo jako o možném arcibiskupovi už minule, kdy nakonec překvapivě funkci dostal Graubner. „Holub zaprvé tehdy ještě neměl věk, navíc církevní představitelé nevěřili, že by zpolarizované české katolíky zklidnil,“ uvedl zdroj obeznámený s tehdejším jednáním.

Ačkoli není obvyklé, že by šel jeden kandidát do hry dvakrát, vyloučené to podle historika Šebka není. Zajímavostí je, že biskup Holub, který byl považován za představitele pokrokovější linky církve a nešetřil veřejnými komentáři, zůstal v kauze „Hospodin v hospodě“, která proti sobě na čas postavila arcibiskupa Graubnera a kněze Marka Orko Váchu, zdrženlivý. Překvapivě se tehdy nepostavil ani na jednu stranu. „Může to být strategie. Nechce zbytečně vyvolávat konflikt a myslím si, že třeba to může souviset s tím, že je jedním z možných kandidátů,“ usoudil Šebek.

Česko nečeká jen na jmenování nového pražského arcibiskupa, ve hře je i nový kardinál. Právě kardinál je pak jedním z těch, kdo volí nového papeže. Pokud je mu méně než osmdesát let. Česko má v kardinálském sboru jednoho zástupce, emeritního pražského arcibiskupa Dominika Duku, ten ale dovršil osmdesátku už před dvěma roky, takže již nepatří mezi volitele.

Volba nového českého kardinála je rovněž v rukou papeže, tradičně jím papež jmenoval právě arcibiskupa pražského. Graubner se této pocty nedočkal a podle expertů už patrně funkce čeká na jeho nástupce. „Není pravidlem, že to nemusí dostat Praha, i když v posledních desetiletích to tak vždy bylo. Každopádně v dohledné době není pravděpodobné, že papež kardinála jmenuje. Zdravotní stav papeže některé jeho aktivity omezil,“ uzavřel Šebek.