Ostuda s plagiáty na Mendelově univerzitě dopadla až do Bruselu

Opisování, které bylo zjištěno v některých disertačních pracích absolventů doktorského studia na Provozně ekonomické fakultě brněnské Mendelovy univerzity, má dohru i pro akademické pracovníky.

Jde o ty, kteří měli na kvalitu vědecké práce dohlížet.

„Fakulta s okamžitou platností ukončila školitelství těch školitelů, u jejichž studentů bylo prokázáno překladové plagiátorství,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

Aktuální rozhodnutí vysoké školy, kterou do ledna loňského roku z pozice rektorky řídila nynější prezidentská kandidátka Danuše Nerudová, se dotkne minimálně dvou lidí, u nichž je už jisté, že jako školitelé u odhalených prací asistovali.

Mezi nimi je i významný zástupce České republiky v orgánech Evropské unie Petr Blížkovský, který je generálním tajemníkem Evropského výboru regionů.

V 90. letech působil v kabinetu tehdejšího lidoveckého ministra zemědělství a vicepremiéra Josefa Luxe, po vstupu do EU byl na různých postech v rámci Rady EU, v roce 2014 jej lidovci navrhovali na eurokomisaře. Teď zastává místo, kdy je někdy označován za nejmocnějšího Čecha v Bruselu.

Vedle své úřednické kariéry si nadále udržuje i tu akademickou na Mendelově univerzitě, kde kdysi začínal. V Brně byl Petr Blížkovský v minulých letech vedoucím disertační práce německé studentky ze Severního Porýní-Vestfálska Katji Stammen. Až dodatečně bylo její dílo označeno z velké části za plagiát.

Když se zjištěné nedostatky na Mendelově univerzitě staly teď kvůli prezidentské kandidatuře bývalé rektorky Nerudové předmětem celostátního zájmu, hájí se Petr Blížkovský tím, že okamžitě po zjištění, co se stalo, žádal vedení fakulty, aby byla studentka potrestána.

„Napsal jsem dopis panu děkanovi a požádal jsem jej o iniciování procedury k odebrání titulu. Oni té mé žádosti vyhověli a ten titul byl odebrán,“ uvedl Petr Blížkovský v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Toho, že se práce Katji Stammen z významné části kryje se dříve publikovanými texty, si všimla jako první už někdy na konci roku 2020 německá antiplagiátorská platforma VroniPlag. K dnešnímu dni jsou zdokumentovány textové paralely na 64 z celkových 144 stránkách této disertační práce.

Právě toto zjištění lovců plagiátů stálo vedle obdobného případu jiné německé studentky (Sabine Abbasi) u kořenů kauzy, kterou i kvůli rychlostudiím části doktorandů z německy mluvících zemí nyní prošetřuje Národní akreditační úřad pro vysoké školství.

Katja Stammen do Brna na kombinované (dálkové) doktorské studium nastoupila v akademickém roce 2017/2018. Její disertace tematicky zkoumala dopady uprchlické krize na pracovní trh Severního Porýní-Vestfálska.

Školitel Petr Blížkovský ve svém posudku k této disertaci 15. října 2019 napsal, že „předložená práce je zpracována na vysoké úrovni, autorka prokázala rozsáhlou znalost řešené problematiky“. Mimochodem, když své velmi krátké stanovisko sepisoval, byl právě týden ve funkci generálního tajemníka, kterou nyní v Bruselu zastává.

Když s Petrem Blížkovským Seznam Zprávy o práci Katji Stammen hovořily minulý týden, bránil se tím, že v době odevzdání a obhajoby její text žádné známky opisování nejevil. Protože šlo o takzvaný překladový plagiát (přepis původní práce v němčině do angličtiny), antiplagiátorský software podvod nebyl schopen odhalit.

Vlastní selhání tak školitel Blížkovský nevidí právě proto, že sám požádal o odebrání doktorátu. Nicméně připouští, že některé náznaky podvodného jednání by při větší pozornosti mohl odhalit sám, i bez pomoci zahraničních expertů.

„Možná z dnešního pohledu ano. Já jsem s ní měl spoustu výměn, vedl jsem ji k tomu, tlačil jsem ji k analytické práci. Několik verzí jsem jí zamítl, protože tam ta analytická práce nebyla,“ popisuje, jak s německou studentkou Katjou Stammen ohledně její disertace komunikoval.

„Měl jsem tehdy čisté svědomí. Z toho dnešního pohledu to v pořádku nebylo,“ dodal také sebekriticky.

K celé vědecké práci Katji Stammen je možné také doplnit, že jedním z oponentů byl vedle Čechů i bývalý dlouholetý úředník Evropské komise René Leray.

Nezodpovězena zůstává otázka, proč se žena z německého regionu poblíž hranic s Belgií a Nizozemskem rozhodla vydat na doktorská studia v oboru Ekonomika a management na 900 kilometrů vzdálenou univerzitu v Brně. A to na takovou, která má primární zaměření na zemědělství a lesnictví. Seznam Zprávy se snažily ženu kontaktovat, ale informace o jejím aktuálním působišti nejsou známy, škola soukromé údaje neposkytuje.

Petr Blížkovský říká, že motivaci své bývalé svěřenkyně vůbec nezkoumal. Jak uvádí, Katju Stammen přijala do doktorského studijního programu brněnská univerzita a on si ji až následně vybral z určité množiny studentů, aniž by znal její minulost. „Pokud vím, tak pracovala někde jako úřednice,“ vybavuje si. Nic neví o tom, jak se někdy uvádí, že na lokální úrovni působila i v německé partaji CDU.

Docent Petr Kreuz, český historik a archivář, který se dlouhodobě zabývá problematikou plagiátů, přitom už v březnu 2021 upozornil ve svém podnětu rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou a vedení Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, že právě Katja Stammen v roce 2014 už o jeden doktorát kvůli plagiátorství přišla. Byl z univerzity v Bielefeldu.

„To slyším od vás poprvé,“ reagoval bývalý školitel Petr Blížkovský na dotaz redakce, zda věděl o tomto předchozím selhání své doktorandky.

Problém zahraničních doktorandů, kteří v minulých letech dálkově v angličtině studovali na Mendelově univerzitě doktorský studijní program „Economics and Management“, byl i v tom, že do Brna vesměs jezdili jen minimálně a mnozí si zkrátili studium až o rok oproti standardu tří let. Potvrdila to kontrola z akreditačního úřadu. Mnozí z doktorandů přitom využili i služeb dvou zprostředkovatelských agentur – rakouské Institut für management a německé Scentia Akademie. Zda něco z toho platí i pro Katju Stammen, není jasné.

Petr Blížkovský si už nevzpomíná, kolikrát se s Katjou Stammen v Brně osobně potkal. „To nevím, my jsme to většinou řešili formou videohovorů či telefonátů. Byla dálkovým studentem, tak asi moc nejezdila,“ reagoval Blížkovský.

Seznam Zprávy také zajímalo, jak může vysoce postavený úředník Evropské unie při své práci ještě zvládat akademickou kariéru. Sám totiž o vysoké časové náročnosti své práce v Bruselu dříve mluvil. Když se ho předloni Deník.cz dotazoval, jaká je hlavní nevýhoda práce v EU, odpověděl: „Často práce od nevidím do nevidím. To vám bere soukromý život a čas na rodinu. Čím je člověk výš, tím mu to ze soukromého života víc ukusuje.“

Teď ale říká, že kombinovat akademické aktivity v Brně s prací v Bruselu stále možné je. Dělá to prý ve svém volném čase, stejně tak ve volném čase v Brně blokově přednáší. Nejde přitom o jediný akademický úvazek. Kromě toho ještě přednáší v Bruselu na tamní Vrije Universiteit.

S případem plagiátu Katji Stammen až do dnešních dnů vrcholný bruselský úředník žádnou obtíž dle vlastních slov neměl. Ještě minulý týden mluvil o tom, že momentálně školí v Brně další dva české doktorandy.

Petr Blížkovský byl v polovině prosince 2020 jmenován profesorem, a to na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity. Právě v té době už přitom podezřelé disertace zkoumali němečtí a rakouští experti, do Brna se informace o problémech s doktorandy z Provozně ekonomické fakulty dostaly až v lednu 2021.

Aktuální rozhodnutí, že nemůže být dále školitelem, je tak pro Blížkovského první sankcí za odhalené plagiáty jeho doktorandky. Tomuto postihu se ani nijak nevzpouzí. „Byl jsem o tom informován a považuji to ze strany školy za dobré opatření,“ komentoval verdikt.

Petr Blížkovský není z akademických pracovníků Mendelovy univerzity sám, komu bylo v minulých dnech školitelství zastaveno.

Týká se to i docentky Heleny Chládkové, která vedla disertační práci už zmíněné Sabine Abbasi. I této bývalé studentce byl kvůli plagiátu už doktorský titul odebrán, jak na dotaz redakce potvrdila mluvčí Mendelovy univerzity Tereza Pospíchalová.

Školitelka Chládková navíc vedla i disertační práci Stefanie Eckart, u níž bylo podle Pospíchalové v souladu se zákonem o vysokých školách „zahájeno řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní zkoušky“. Rovněž kvůli opisování.

Ani docentka Chládková si není vědoma, že by něco zanedbala. „Šlo o překladové plagiáty, není v lidských silách to odhalit,“ používá stejný argument jako profesor Blížkovský. Když prý se Sabine Abbasi komunikovala, nic nenaznačovalo, že si zrovna tato německá studentka chtěla disertaci ulehčit. „To byla zrovna studentka, která pravidelně konzultovala a reagovala na mé připomínky. Nic podezřelého tam nebylo,“ uvedla Chládková pro Seznam Zprávy.

Už zmíněný expert Petr Kreuz se na možné provinění školitelů dívá dvojznačně.

Uvádí, že v německé judikatuře se v posledních patnácti letech ustálila zásada, že za podobu a původnost disertační práce zásadně odpovídá vždy doktorand a že nelze svalovat odpovědnost za porušování zásad správné vědecké praxe na vedoucího práce.

Nicméně také připomíná, že vedoucí disertační práce a oponenti jsou zpravidla přizvání ke slyšení před příslušenou univerzitní vyšetřovací komisi, když je zachycen plagiát.

„Pokud komise dospěje ke zjištění, že se vedoucí práce dopustil vážných pochybení při vedení práce, popřípadě oponent při jejím hodnocení, je tento poznatek vtělen do závěrečné zprávy,“ vysvětluje možné dopady.

Sám Kreuz je přesvědčen, že inkriminované disertační práce vedené Petrem Blížkovským a Helenou Chládkovou i posudky k nim, „svědčí buď o odborné nekompetenci zmíněných vedoucích, nebo o jejich hrubé nedbalosti“.

„Obojí je – v té či oné míře – diskvalifikuje pro vedení doktorských prací a vědeckou výchovu posluchačů vysokých škol,“ usuzuje také o možných následcích docent Kreuz.

Podle jeho názoru je nejlepší prevencí jakéhokoli plagiátorství řádné vedení práce a to, že vedoucí práce je dostatečně odborně erudovaný a orientuje se ve svém oboru a v problematice doktorské práce, kterou zadává a vede.