Článek
Někdejšího sociálního demokrata Jana Morávka široká veřejnost příliš nezná, byl to přitom on, kdo v posledních letech řídil chod Poslanecké sněmovny, tedy přesněji jejího úřednického aparátu.
Po změně vládní garnitury na přání současné předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) skončil, nahradil ho Pekarové stranický kolega Martin Plíšek.
Jan Morávek prošel vysokými úřednickými posty za sociálnědemokratických vlád a později i za hnutí ANO. Z veřejné sféry ale úplně nezmizí ani za vlády Petra Fialy - zakotvil jako tajemník ředitele Národního pedagogického institutu (NPI).
„Byl jsem osloven,“ říká k tomu Morávek, který na místo nastoupil k 1. červnu. Na pozici tak vystřídal Kláru Bezděkovou, která povýšila na náměstkyni ředitele.
Na starost má nově mít kromě zajištění běžného chodu úřadu také spolupráci s pobočkami instituce, správnost a úplnost materiálů materiálů pro porady vedení Ministerstva školství nebo zabezpečení spisové agendy.
„Národní pedagogický institut je rozsáhlá instituce a chtěl jsem někoho, kdo se nebude muset svou práci učit, to mi přišlo jako nerozum,“ vysvětluje výběr ředitel institutu Ivo Jupa. Místo nespadá pod služební zákon, jak dlouho bude Morávek post zastávat, tak záleží jen na ředitelově vůli. Podle něj je Morávek skvělou volbou, protože v minulosti řídil úředníky v daleko větších organizacích.
Národní pedagogický institut vznikl nedávno sloučením dvou organizací spadajících pod rezort školství – Národního ústavu pro vzdělávání a Národního institutu pro další vzdělávání. Zabývá se vzděláváním, včetně dalšího vzdělávání pedagogů a zavádění novinek v oblasti vzdělávání do praxe.
Paroubkův muž
Jan Morávek patří do generace nadějí ČSSD, které takzvaně „udělal“ ještě Jiří Paroubek a kam patřili například Morávkův přítel Jan Hamáček, Jeroným Tejc nebo Michal Hašek. V době, kdy byl Paroubek ministrem pro místní rozvoj, Morávek působil jako jeho ředitel kabinetu. Po Grossově skandálu a nástupu Paroubka do Strakovy akademie si vzal novopečený premiér Morávka s sebou jako šéfa protokolu.
Když se pak Jan Hamáček stal v době Sobotkovy vlády (2013–17) předsedou Sněmovny, Morávek nastoupil jako šéf jeho kabinetu. Média v té době například upozorňovala na to, že se kvůli němu měnila pravidla, aby mohl ze své pozice více využívat vozový park Sněmovny nebo že pobíral odměny za členství v dozorčích radách, na které neměl nárok. Pro úplnost: Odměny po zveřejnění případu vrátil.
Ke konci Hamáčkova funkčního období v čele Sněmovny pak došlo k něčemu, co si člověk znalý tamních poměrů mohl těžko představit. Dlouholetý kancléř Sněmovny Petr Kynštetr oznámil, že po 27 letech ve své funkci končí. Výběrové řízení na uvolněné místo pak vyhrál právě Jan Morávek, který na kancléřském místě vydržel i v době, kdy Sněmovně vládl Radek Vondráček z hnutí ANO.
Pro porovnání: Petr Kynštetr byl následně jmenován Sobotkovou vládou na pozici velvyslance v Irsku, i když sám původně tvrdil, že se chystá do důchodu.
Jak již bylo řečeno, v současnosti úředníkům ve Sněmovně vládne zakládající člen TOP 09 Martin Plíšek, kterého si prosadila Markéta Pekarová Adamová. Ten se jako vrcholný úředník svého stranictví po dobu působení ve funkci vzdal, ostatně stejně tak před lety učinil i Morávek.
Původně někteří koaliční partneři změnu nechtěli a požadovali, ať Morávek na svém místě zůstane. Pekarová si ale prosadila svou.
