Článek
Středeční jednání Poslanecké sněmovny se opět točilo kolem velké mediální novely. Vládní poslanci si od svolání mimořádné schůze slibovali jednodušší průběh, někteří opoziční politici ale využili svého přednostního řečnického práva a zdržovali schvalování programu.
Hned v úvodu schůze se slova chopil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Sdělil, že očekává věcnou rozpravu a doufá, že opozice tentokrát nebude jednání blokovat.
„Těším se na avizovanou věcnou diskuzi k bodu (…) a pevně věřím, že slovo mých kolegů platí,“ řekl v narážce na to, že za hnutí ANO měl podle dohody s opozicí vystoupit pouze předseda Andrej Babiš, od SPD pak vystoupení nečekal vůbec.
Dohoda na grémiu?
Jakobova očekávání se ale nenaplnila. Do rozpravy se totiž vedle Andreje Babiše přihlásila třeba předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Šanci promluvit ke svým kolegům pak nevynechal ani šéf hnutí SPD Tomio Okamura.
Podle Jakoba je přístup opozičních politiků důkazem, že nedrží své slovo a nejde jim tím pádem věřit.
„Na grémiu jasně zaznělo z úst Radima Fialy za SPD, že už nebudou vystupovat před programem. A paní Schillerová včera potvrzovala, že za ně vystoupí poměrně krátce předseda Babiš. Opět to nedodrželi,“ řekl Jakob pro Seznam Zprávy s tím, že dohody s opozicí podle něj nejsou možné.
Podle Radima Fialy se ale Jakobem zmiňovaná dohoda středečního jednání netýkala.
Do rozpravy ke schvalování programu se tak původně přihlásil i místopředseda SPD Radim Fiala nebo šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který nakonec nevystoupil.
Babiš opět slíbil sloučení ČT a ČRo
Když se k řečnickému pultíku jako první dostal Andrej Babiš, slíbil, že bude stručný. Jeho vystoupení nakonec trvalo zhruba hodinu.
Šéf hnutí ANO během své řeči stihl kritizovat několik bodů projednávané mediální novely, jako je rozšíření okruhu plátců nebo navyšování televizních a rozhlasových poplatků, které mají platit i firmy s více než 24 zaměstnanci.
„Jejich zaměstnanci přece nechodí do práce proto, aby sledovali ČT nebo ČRo, ale aby pracovali,“ pronášel Babiš s tím, že nesouhlasí ani s valorizací poplatků. Vládní novelu zároveň označoval za korupci, skrze kterou si vláda „kupuje přízeň médií“.
Babiš pak také opět prohlásil, že by do budoucna rád sloučil Českou televizi a Český rozhlas do jedné instituce. Podle jeho slov by to měl být „první zákon“, který hnutí ANO prosadí, pokud se opět dostane k moci. Vedle financování ze státního rozpočtu pak Babiš pro veřejnoprávní média plánuje i kontroly ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu, který hlídá, jak se s veřejnými prostředky nakládá.
Vedle toho se pak Babiš navážel do vlády i kvůli korespondenční volbě a navyšování platů politiků, nevynechal ani kritiku Evropské unie.
„Tradice“ poplatků
Nejdelší projev měl předseda hnutí SPD Tomio Okamura, který opět označil vysílání ČT za „provládní propagandu“. Do veřejnoprávních médií se pak podle něj zbytečně dávají miliardy korun. Svůj nesouhlas směřoval také k vládnímu plánu na rozšíření okruhu poplatníků. „Kdo se chce dívat, ať si to zaplatí. To mi přijde jako jeden z ideálních scénářů,“ řekl.
Pokud by novela prošla, poplatky by totiž musely platit i domácnosti, které mají jakékoliv zařízení, na němž je možné televizní nebo rozhlasový signál přijímat, tedy i tablet nebo chytrý telefon.
Jak se mají změnit poplatky?
- Pokud projde vládní návrh, poplatek za ČT stoupne ze 135 korun na 150. Poplatek za Český rozhlas vzroste na 55 korun.
- Poplatky se do budoucna budou zvyšovat v závislosti na inflaci, nikoli však každý rok a nikoli o celou inflaci. Při dosažení šestiprocentní kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo, každý o šest procent jejich aktuální výše.
Podle Okamury jde ale o plošnou daň, což tvrdí i jiní opozičníci. Jde například o Piráty, kteří tento krok označují také jako „daň z internetu“. S tím nicméně nesouhlasí například místopředseda hnutí STAN a člen mediálního výboru Jan Lacina, podle kterého je rozšíření okruhu poplatníků přirozeným vývojem. Dokládá to rozhodnutím rakouského ústavního soudu.
„Vedení rakouských veřejnoprávních médií podala žalobu k ústavnímu soudu a ten konstatoval, že pokud mají lidé platit za příjem rozhlasového a televizního vysílání a mají možnost sledovat ho na notebooku nebo na mobilu, tak je logické, aby za tato zařízení platili,“ odůvodnil svůj postoj Seznam Zprávám. Zároveň dodal, že stávající systém financování veřejnoprávních médií má dlouhou tradici a je převzatý z Německa.
Sněmovna nakonec schválila program mimořádné schůze až po pěti hodinách opozičních projevů. Jednání o mediální novele tak bude pokračovat i v pátek.
Článek jsme aktualizovali o reakci Radima Fialy (SPD) na údajnou dohodu sněmovního grémia.
