Online: Babiš uvedl ministry. Klimatická krize skončila, prohlásil Macinka

Politickým náměstkem za Motoristy na ministerstvu životního prostředí bude Jaromír Wasserbauer. Dnes ho jmenoval Petr Macinka, který je dočasně pověřený vedením úřadu a zároveň byl dnes jmenován ministrem zahraničí. Podle koaliční dohody budou jmenováni ještě dva náměstci, jeden za ANO a jeden za SPD, uvedl Macinka. Jména neoznámil.

Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se chce v tomto volebních období soustředit hlavně na přípravu společnosti na stárnutí a na posílení sociálních služeb a péče o seniory.

Předložit chce nový zákon o sociálních službách. Pokračovat se chystá také v digitalizaci, ponechá si dosavadní resortní IT tým, který si přivedl jeho předchůdce ve funkci Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle Juchelky chce koalice v příštím roce prosadit důchodové předvolební sliby. Plánuje změnit zákon o důchodovém pojištění a zrušit část důchodové reformy, kterou prosadila Fialova vláda ke zbrzdění výdajů a dluhů důchodového systému. Chce zároveň zastropovat věk na odchod do důchodu na 65 let.

„Ministerstvo práce bude navazovat na veškeré agendy, které se tu odehrávají, hlavně třeba v otázkách digitalizace i v dalších bodech, které se týkají třeba různých transpozic evropských směrnic. Hlavním cílem v průběhu čtyř let bude změna zákona o sociálních službách, respektive jeho úplně nové napsání, ne žádná novela,“ uvedl Juchelka.

Nový ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) označil za priority digitalizaci justice, nalezení peněz na platy administrativních pracovníků soudů i státních zastupitelství a boj s násilnou kriminalitou. Novinářům dnes po uvedení do úřadu také řekl, že v souladu s programovým prohlášením vlády plánuje obnovit trestnost neplacení alimentů. Podle něj bude tento krok chránit chránit práva nezletilých dětí.

Digitalizace justice je podle Tejce absolutní priorita pro celé následující čtyři roky. „Musíme začít využívat umělou inteligenci. Budeme se to muset naučit všichni včetně těch, kteří připravují nástroje pro personál, soudce, administrativu soudů a další,“ řekl.

„Musíme spustit elektronický spis, což se bohužel ministerstvu spravedlnosti nedaří. Měl být hotov před dvěma lety a není jasné, jestli bude za rok, nebo za dva. Pokud ho nedokončíme do příštího roku, hrozí nám ztráta 100 milionů z evropských peněz,“ pokračoval. Zároveň v tomto ohledu ohlásil organizační změny na ministerstvu - plánuje rozpočtově posílit oblast IT a přípravy elektronického spisu.

Tejc zopakoval, že v rozpočtu připraveném předchozí vládou na příští rok chybí 620 milionů korun na platy administrativních pracovníků soudů a státních zastupitelství. U občanských zaměstnanců Vězeňské služby by podle něj dokonce došlo k poklesu platů o 700 korun měsíčně. „Nemůžeme si to dovolit. Už dnes je situace platů administrativních pracovníků velmi špatná, nekonkurenceschopná,“ poznamenal.

Předseda Motoristů Petr Macinka se v pondělí stal nejen ministrem zahraničí, ale dočasně i ministrem životního prostředí. Sám nicméně stále věří, že se do čela resortu životního prostředí postaví Filip Turek, s jehož angažmá ve vládě má problém prezident Petr Pavel. Jiného kandidáta Motoristé podle Macinky prý nemají.

„Zítra je v Bruselu rada ministrů životního prostředí, kde musí Českou republiku někdo reprezentovat. Já ale zítra odpoledne kvůli své roli ministra zahraničních věcí letím na Slovensko na setkání s panem (ministrem zahraničních věcí Jurajem) Blanárem. My jsme proto využili nedávnou návštěvu Slovenska s panem Okamurou, kde byl také Filip Turek, který se na této cestě krátce setkal s ministrem životního prostředí Slovenska Tomášem Tarabou a požádal jej, aby, pokud se nebude moci jako ministr zúčastnit té zítřejší rady, tak aby pan Taraba hájil postoje České republiky,“ řekl Macinka.

Macinka rovněž prohlásil, že klimatická krize podle něj skončila a ministerstvo bude své priority nyní soustředit jinam. „Prioritou číslo jedna je rozpočet, což se bude zítra rozebírat na jednání vlády. Už ale nebudeme muset tolik bojovat s klimatem a budeme se moct zaměřit na ochranu přírody,“ popsal.

Podobně jako v minulosti se ohradil proti neziskovému sektoru. „Nechť se aktivismus odehrává, ale ať není financování z peněz daňového poplatníka. Je třeba odstranit tyto měkké náklady například pokud jsou příspěvky některým organizacím na to, aby blokovaly silnice nebo podávaly klimatické žaloby,“ dodal.

Na zvýšení platů příslušníků bezpečnostních sborů o pět procent v rozpočtu na příští rok peníze jsou. Na dnešní tiskové konferenci po uvedení do úřadu to řekl nový ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Navyšování má podle něj pokračovat postupně i v dalších letech.

Policistům i hasičům se od letošního července o 3000 korun zvyšovala měsíční výplata prostřednictvím navýšení stabilizačního příplatku. Příslušníci obou sborů se stabilizačním příspěvkem mohou podle bývalého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) počítat nejméně do konce roku 2027, zároveň se od příštího roku zvýší policistům a hasičům také platové tarify.

„Chceme v tom pokračovat i v následných letech. Udělat rozložené v našem volebním období další navýšení,“ uvedl Metnar. Už dříve poznamenal, že finanční ohodnocení příslušníků bezpečnostních sborů bude muset ministerstvo zvyšovat postupně. Platy by podle něj neměly růst jen začínajícím příslušníkům, ale i ostatním. Částku, která na to bude potřeba, spočítalo hnutí ANO na téměř devět miliard korun. Získat ji chce ministerstvo nejen z rozpočtu, ale i z vlastních rezerv.

V programovém prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů je v kapitole věnované vnitřní bezpečnosti mimo jiné příslib nástupního platu 50 000 korun pro policisty a hasiče. Podle informací na náborové stránce policie pobírá nyní policista bez praxe v prvním roce 31 570 korun hrubého, průměrný plat po třech letech služby je 49 000 korun. V roce 2024 byl průměrný plat u policie 56 308 korun. Průměrný plat příslušníka u hasičského záchranného sboru byl loni podle dřívějších informací hasičů 55 407 korun, bez odměn za pohotovostní služby pak 50 392 korun.

S Rakušanem dnes při předávání agendy Metnar hovořil také o kybernetických útocích na resort vnitra i další úřady, agendě České pošty, rozpočtu nebo legislativním plánu na příští rok. Za zásadní považuje právě i personální stabilizaci resortu.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) považuje za svou prioritu úpravu rozpočtu ministerstva, považuje ho za podhodnocený. Chce také řešit cenovou dostupnost potravin a zasadit se o snížení byrokracie, řekl dnes novinářům po uvedení do úřadu. Neupřesnil, jak se postaví k pozastavení dotací holdingu Agrofert, jehož vlastníkem je premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to bude na rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).

V letošním rozpočtu je pro ministerstvo zemědělství vyčleněno 59 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok, který zpracovala předchozí vláda premiéra Petra Fialy (ODS) a Sněmovna ho odmítla, počítal s 55 miliardami korun. Šebestyán upozornil, že dlouhodobě rozpočtové prostředky ministerstva klesají, a to zejména v reálném vyjádření. „Musíme se podívat na to, proč nedošlo k reakci rozpočtu na inflaci, která tu byla,“ řekl. O novém návrhu rozpočtu bude vláda jednat v úterý.

Jako další priority ministr označil zvyšování konkurenceschopnosti českých zemědělců a zajištění cenově dostupných potravin. Chce se zasadit o snížení byrokracie, a to i na celoevropské úrovni. Zároveň chce v EU jednat o tom, aby se v příštím rozpočtovém období nekrátily peníze určené na společnou zemědělskou politiku.

Šebestyán také řekl, že od bývalého ministra Marka Výborného (KDU-ČSL) dostal obsáhlou složku materiálů ohledně Babišova střetu zájmů, kvůli němuž stát pozastavil po jmenování nového premiéra vyplácení dotací holdingu Agrofert. Zároveň upozornil, že toto rozhodnutí učinil SZIF. „Budu si přát po panu generálním řediteli (SZIF), aby mě o tom informoval,“ řekl Šebestyán.

Výborný novinářům řekl, že se svým nástupcem o problému dotací pro Agrofert mluvil a že nový ministr problematice střetu zájmů rozumí. Podle něj Šebestyán považuje za logické, aby byly dotace pozastaveny do doby, než Babiš střet zájmů vyřeší. Premiér už dříve uvedl, že hodlá holding převést do slepého fondu, po jeho smrti Agrofert získají Babišovy děti.

Novým ministrem dopravy se v pondělí stal manažer slovenského původu Ivan Bednárik v roli nominanta za SPD. Odpoledne se ujal řízení resortu. „Ještě v absolutním obraze nejsem. V hlavě mám jistá řešení, ale nemám jistotu, jestli se ministerstvo dokáže s mými argumenty ztotožnit,“ nastínil Bednárik.

K činnosti jeho předchůdce Martina Kupky příliš kritický nebyl, některé věci by ale podle svých slov udělal jinak. „Nebudeme se tu bavit o tom, že se tady něco dělalo špatně, ale myslím, že se tu nějaké věci daly dělat jinak, pokud se budeme bavit o železniční dopravě nebo čerpání možných finančních zdrojů na dopravní stavby s podporou Evropské komise,“ řekl s tím, že ale nezná podobnosti případů.

Jako hlavní prioritu označil podobně jako jeho další koaliční kolegové ve vládě rozpočet. „Absolutní priorita je rozpočet. Chybí nám prostředky, abychom dokončili některé závazky. Zítra na vládě už musím přinést nástřel, abychom začali diskuzi k rozpočtu. Já doufám, že na konci dne uspěju v diskuzi s ministryní financí a ty peníze dostaneme,“ věří si. Důležitá podle něj bude i koordinace napříč resorty.

Karel Havlíček, který se v pondělí stal ministrem průmyslu a obchodu, představil odpoledne své priority v čele resortu.

„Motorem růstu nesmí být stát, ale podnikatelský sektor a firmy. Tento resort bude nositelem hospodářské strategie. Během covidu se nám podařilo z něj udělat prvoligové hospodářské ministerstvo a to musí pokračovat i nadále,“ prohlásil.

Nová vláda bude podle Havlíčka rozvíjet jadernou energetiku, rozhodne o dostavení jaderných bloků Dukovan a Temelína. Za naléhavé ministr považuje i řešení cen energií, které by se měly řešit již na zítřejším jednání vlády.

Mezi další priority patří i prosazení antibyrokratického zákona či obnovení záručních mechanismů pro podnikatele. Ministerstvo také kromě zmocněnce pro umělou inteligenci vytvoří podobnou pozici pro otázky spojené s technickým vzděláváním.

Důležité je podle Havlíčka i větší zapojení českého průmyslu ve veřejných zakázkách. „Není možné akceptovat to, že u zásadních zakázek se budeme doprošovat toho, aby se toho české země mohly vůbec zúčastnit,“ říká Havlíček.

Potvrdil i to, že se bude vláda jako jednou z prioritních věcí zabývat systémem ETS2. „Bude o tom diskuze na vládě, v našem usnesení se proti ETS2 kategoricky vymezujeme, vše ohlásíme zítra na tiskové konferenci,“ dodal.

Ministr zahraničí Petr Macinka je dočasně pověřen i řízením Ministerstva životního prostředí. Post chce ale předat čestnému prezidentovi Motoristů Filipu Turkovi, který se ze zdravotních důvodů nemohl zúčastnit konzultace s prezidentem Petrem Pavlem jako ostatní ministerští kandidáti.

„Platí, že vláda bude žádat o důvěru 13. ledna, a já bych si přál, aby žádala v konkrétním stavu, tedy i s Filipem Turkem jako ministrem životního prostředí. Já nemám žádný zájem na tom řídit dvě složitá ministerstva,“ řekl novinářům. Osud Turka jako ministra je však nejasný, prezident Pavel se totiž netají nevolí jej do úřadu jmenovat kvůli jeho předešlým xenofobním a rasistickým výrokům.

Petr Macinka se v pondělí stal ministrem zahraničí, agendu převzal od svého předchůdce Jana Lipavského.

„Jsem rád, že to předání proběhlo klidně a lidsky. Musím velmi ocenit koaliční partnery, hnutí ANO a SPD, že na místa náměstků nominovala mimořádně kompetentní osoby,“ řekl Macinka. Náměstky budou Jiří Brodský, Marie Chatardová a Radek Augustin.

Macinka rovněž oznámil, že jeho první zahraniční cesta povede na Slovensko. „Zítra mám po jednání vlády naplánované setkání v Bratislavě s mým slovenským protějškem Jurajem Blanárem a ve středu odlétám s panem premiérem do Bruselu,“ řekl. Na novinářský dotaz, jestli se jako jeho předchůdce chystá jet i na Ukrajinu, odvětil, že žádné další cesty zatím v plánu nejsou.

Vyhýbavě reagoval i na dotaz, jestli bude na budově ministerstva nadále vlát ukrajinská vlajka. Takřka prvním krokem jeho koaličního kolegy Tomia Okamury jakožto předsedy Sněmovny totiž bylo sundání vlajky napadené země z budovy dolní komory. „Já jsem ji ještě ani neviděl, musíme se podívat, jak tam plápolá, a potom se rozhodneme,“ prohlásil.

Jistá kontinuita na resortu ale bude pokračovat, a to v otázce Izraele. Česko platí za věrného spojence země na Blízkém východě, za což byla nyní již bývalá vláda často kritizována. „My máme v prohlášení vlády, že tradiční přátelství s Izraelem je důležité. Chceme, aby bylo prohlubováno,“ řekl s tím, že bude usilovat o to, aby byla česká ambasáda přesunuta z Tel Avivu do Jeruzaléma.

Vedení Ministerstva obrany se ujal Jaromír Zůna (za SPD), který je současně i vicepremiérem vlády ANO, SPD a Motoristů. Stejně jako ostatní členy vlády ho do funkce uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), před budovou Ministerstva obrany ho přivítala dosavadní ministryně Jana Černochová (ODS). Zůna dnes veřejné vyjádření neplánuje. Babišův kabinet jmenoval ráno prezident Petr Pavel.

Bývalý první zástupce náčelníka generálního štábu Zůna nedávno po jednání s Pavlem řekl, že Česko by mělo vydávat peníze na obranu účelně a tak, aby mohly pokračovat modernizační projekty. Nevyloučil, že se pod jeho vedením změní priority modernizace, soustředit by se vláda měla v souladu s programovým prohlášením na protivzdušnou obranu.

SPD vedená šéfem Sněmovny Tomiem Okamurou prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy. Zůna se na Hradě vyhýbal otázkám ohledně svého postoje k Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi. Česko podle něj bude sledovat vývoj konfliktu a to, jak se posunují snahy o mírové řešení. „Pokud berete pojmy hrozba, riziko, ohrožení, Rusko je v každém případě v kategorii hrozby,“ odpověděl na dotaz, zda Rusko vidí jako hrozbu.

Požadavek na posouzení české muniční iniciativy, prostřednictvím které dodávají spojenci Ukrajině dělostřeleckou munici, považuje Zůna za legitimní. V oblasti obrany je podle něj tlak na systémové změny, protože běžná organizační opatření nebudou stačit.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes při uvádění předsedy Motoristů Petra Macinky do úřadu šéfa diplomacie hovořil i s končícím ministrem zahraničí Janem Lipavským (za ODS). Debatovali mimo jiné o dvou případech zadržovaných Čechů ve Venezuele a Rusku. Babiš to řekl novinářům.

Venezuelské úřady zadržely českého občana Jana Darmovzala loni v září spolu s dalšími cizinci s tvrzením, že se muž chystal podílet na státním převratu. Podle české diplomacie taková tvrzení postrádají jakýkoli reálný základ. Českého občana nevládní organizace Foro Penal označila za člověka zadržovaného za politickým účelem.

Prezident Petr Pavel v souvislosti s tímto případem minulý týden řekl, že všechny odpovědné orgány dělají, co mají a mohou. Opatření a kroky nemají podle hlavy státu být předmětem veřejné diskuze, mohlo by to celý proces narušit.

Ministerstvo zahraničí také na začátku prosince zásadně protestovalo proti postupu Ruska a jím kontrolovaných orgánů v případu odsouzeného česko-vietnamského občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině proti Rusům. Soud v Ruskem okupované ukrajinské Luhanské oblasti ho poslal na 13 let do vězení, informovala tehdy agentura TASS.

„Já jsem mluvil s panem Lipavským, protože budeme řešit dva případy našich občanů, kteří jsou zadrženi ve Venezuele a druhý v Rusku. Ty případy my převezmeme,“ řekl Babiš. S končícím šéfem české diplomacie hovořil také o nadcházejícím summitu Evropské rady.

Novou mluvčí vlády Andreje Babiše bude Karla Mráčková. Úřad vlády pak bude zastupovat bývalá ředitelka cestovní kanceláře Mary Travel Agency Tünde Bartha, ta už dříve stejnou pozici zastávala.

Ministr kultury Oto Klempíř chce stabilní prostředí pro kulturní organizace, dlouhodobé a předvídatelné financování a dostupnost kultury napříč regiony.

Nová ministryně financí Alena Schillerová, která resort v minulosti již vedla, po předání agendy neskrývala svou kritiku k působení Zbyňka Stanjury.

„Není tajemství, že nejsem spokojená se stavem, ve kterém se Ministerstvo financí po čtyřech letech nachází. Neuspokojivé výsledky byly výsledky pracovní filozofie a přístupu končícího ministra financí,“ opřela se do Stanjury.

„Dnešním dnem končí nezahrnování mandatorních výdajů do rozpočtu, umělé nadhodnocování příjmů a podobně. Státní rozpočet se vrátí k principům pravdivosti, úplnosti a reálnosti,“ řekla s tím, že ještě dnes zadá audit vnitřních procesů na ministerstvu.

Prioritou pro ni v čele resortu bude například boj s šedou ekonomikou a daňovými úniky. „Moje filozofie je založená na nezvyšování daní, ale řádném výběru těch stávajících,“ dodala. Dojde prý k vytvoření specializované skupiny na potírání práce na černo, další prioritou bude zavedení elektronické evidence tržeb EET 2.0, která by měla být spuštěna v roce 2027.

Zásadní bude i jednání o rozpočtu. „Zítra očekávám, že prodebatujeme kapitoly, a pak začneme rozpočet technicky zpracovávat. Moje ambice je, aby byl do druhé poloviny ledna schválen,“ řekla.

Do čela Ministerstva školství se po čtyřech letech vrátil Robert Plaga (za ANO). Do úřadu ho uvedl premiér Andrej Babiš. Koalice slibuje revizi inkluze či investice do škol. Plaga řekl, že chce pro úřad na příští rok více peněz. V dalších letech se zaměří mimo jiné na změny obsahu vzdělávání.

„Zásadní je zajištění rozpočtu. Podívám se na revizi vzdělávacích programů a musíme dát školám jasnou vizi, jak to bude. Budu pracovat na spouště věcí, ale není to něco, co bude do roka hotové,“ prohlásil s tím, že schůzka s Bekem byla „společenská a konstruktivní“.

„Já si cením, že ministr Bek do kapitolového sešitu pro rok 2026 férově uvedl, že tam skutečně chybí téměř sedm miliard korun pro financování a cením si, že to nemusím dohledávat,“ řekl na adresu exministra. Důležitou agendou bude i inkluze ve školách, která byla před volbami často diskutovaná.

„Koalice se shodla, že je třeba zásadní revize a případně zrušit neefektivní prvky. Je potřeba udělat krok zpět, abychom udělali další kroky dopředu,“ dodal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval na tiskové konferenci po prvním zasedání kabinetu ANO, Motoristů a SPD k jednání o míru na Ukrajině. Přál by si příměří a ukončení konfliktu ke čtvrtému výročí ruské invaze, tedy 24. únoru příštího roku. Strany mají dostat bezpečnostní záruky.

K financování humanitární pomoci Ukrajině Babiš uvedl, že Česko přispívá 62 miliardami korunami ročně do evropského rozpočtu, ze kterého Ukrajina dostane velké peníze. Zmínil dynamická jednání před blížícím se evropským summitem a iniciativu, za kterou stojí italská premiérka Giorgia Meloniová, Belgie a Bulharsko.

Babiš se po jednání vlády vyjádřil i k možnému jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí, což se příliš nezamlouvá prezidentu Petru Pavlovi. „Já předpokládám, že pokud bude (Turek) v pořádku, tak že ho pan prezident přijme a uvidíme, kam to povede,“ řekl s odkazem na Turkův zdravotní stav, který mu zamezil zúčastnit se konzultace s prezidentem minulý týden.

Babišova vláda se bude pravidelně scházet v pondělí, což je změna oproti bývalé vládě Petra Fialy, která zasedala ve středu.

„Projednáme nový stavební zákon, odmítneme ETS2, jak jsme slíbili a migrační pakt. Budeme řešit situaci ve zdravotnictví,“ vyjmenoval Babiš priority, které chce řešit.

Tento týden chce Babiš ve Sněmovně rovněž s poslanci probrat témata, která by se měla řešit na jednání Evropské rady v druhé polovině tohoto týdne. Jde například o pomoc Ukrajině či rozšiřování Unie.

Vláda si je vědoma, že členství ČR v EU je výhodné, Unie ale ztrácí konkurenceschopnost, neřeší problémy s energiemi či daňovými úniky, řekl Babiš.