Oligarcha s vazbami na Kreml má majetek na Moravě. Vyrábí letadla

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Kdyby se i v Česku měly protiruské sankce stočit na majetek ruských oligarchů spjatých s Putinovým režimem, patrně by jako jeden z prvních byl se svou místní průmyslovou výrobou zasažen Iskander Machmudov.

Osmapadesátiletý multimiliardář narozený v uzbecké Buchaře, absolvent Taškentské univerzity, dnes zprostředkovaně ovládá tradičního českého výrobce letadel Let Kunovice (firma Aircraft Industries). Obecně známým produktem této fabriky je letoun L-410.

Jde asi o nejkřiklavější případ propojení ruského velkokapitálu a české průmyslové produkce využitelné i v armádě.

Machmudov byl přitom už v roce 2018 zařazen na „blacklist“ zhruba dvou stovek byznysmenů, úředníků a politiků s vazbami na Kreml, který zveřejnilo americké ministerstvo financí. Nešlo sice o seznam sankční, ale zařazení mělo dopad do obchodních aktivit. Americké úřady před vztahy s těmito lidmi varovaly i své spojence.

Podle údajů časopisu Forbes je dnes oligarcha Machmudov 18. nejbohatším ruským podnikatelem s majetkem 9,7 miliardy dolarů. V celosvětovém žebříčku mu patří 234. místo.

Pro srovnání – už zemřelý nejbohatší český miliardář Petr Kellner má ve stejném soupise za rok 2021 uveden majetek 17,5 miliardy dolarů a druhý z Čechů Karel Komárek 5,5 miliardy.

Machmudov je většinovým vlastníkem Uralské těžební a hutní společnosti (UGMK), která vydělává zejména na obchodu s mědí. Přes ni kontroluje dalších asi 300 firem z různých oborů včetně výroby kolejových vozidel.

Má ze svého mládí blízké kontakty i na armádu. V letech 1984 až 1988 totiž pracoval jako tlumočník pro skupinu sovětských vojenských poradců v Libyi a Iráku.

Některé zahraniční zdroje poukazují i na Machmudovo údajné zapojení do praní špinavých peněz a organizovaného zločinu. V tomto směru jeho aktivity podle zahraničních zdrojů dříve prošetřovala i španělská prokuratura.

Let Kunovice získal Machmudov do vlastnictví v roce 2013. A to právě přes zmíněný metalurgický kombinát UGMK. V české letecké fabrice dnes zaměstnává kolem tisícovky lidí, většina vyrobených letadel směřuje na ruský trh.

Byť jsou letouny civilní, využití mohou najít i v ozbrojených složkách. Také česká armáda jimi stále disponuje.

Není jistě bez zajímavosti, že v roce 2017 ruská agentura TASS uvedla, že ruské ministerstvo obrany zakoupí pro potřeby svých speciálních sil 18 letounů L-410 české provenience.

Při návštěvě montážního závodu v Jekatěrinburgu to tehdy prohlásil náměstek ministra obrany Jurij Borisov. Řekl, že ruská armáda chce letadla upravit pro složité místní klimatické podmínky.

České letouny L-410 se montují v závodě v Jekatěrinburgu na základě kontraktu Uralského závodu civilního letectví (UZGA) s uvedenou kunovickou společností Aircraft Industries.

Podle českých bezpečnostních expertů by právě takovéto obchodní vazby na Rusko měly být teď zásadně přehodnoceny, byť to může mít i nemalé ekonomické dopady.

„Nejsem ekonom, ale podobná firma, která patří přednímu ruskému oligarchovi, by měla být předmětem sankcí jako jedna z prvních. Zvlášť pokud její výrobky využívá ruská armáda,“ soudí bývalý ředitel české civilní rozvědky Karel Randák.

Podle něj ekonomika teď musí jít stranou, bezpečnostní a politické zájmy jsou přednější, přičemž ale zaměstnance dotčených firem by vláda neměla nechat na holičkách. „Nesouhlasím ovšem s názory současného českého prezidenta Zemana, který byznys a ekonomiku stavěl vždy nade vše,“ uvádí Randák.

Seznam Zprávy chtěly i po vedení kunovické firmy vědět, zda se neobává, že na ně dopadnou protiruské sankce. Redakce oslovila generální ředitelku Aircraft Industries Ilonu Plškovou. „Paní ředitelka nemá zájem se vyjadřovat, tedy bez komentáře,“ vzkázala její asistentka.

Že by případné protiruské sankce místní leteckou fabriku zasáhly, považuje za poměrně pravděpodobné i starosta Kunovic Pavel Vardan.

„Zasáhly ji částečně už v minulosti, pokud dojde ještě ke zpřísnění, jistě to dopad na fabriku i její zaměstnance mít bude,“ soudí starosta města s necelými šesti tisíci obyvateli na Uherskohradišťsku.

Připomíná, že původní podnik Let Kunovice kdysi zaměstnával kolem 5 tisíc lidí, tedy asi pětinásobek současného stavu. „Ale i těch současných tisíc lidí je v našem regionu poměrně hodně,“ podotýká k možným dopadům na zaměstnanost.

Ze strany vládních činitelů zatím žádné informace ohledně konkrétního dopadu sankcí na jednotlivé firmy k dispozici nejsou. Není ale bez zajímavosti, že i nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dříve mluvila o tom, že podniky jako kunovický Aircraft Industries by neměly být ponechány Rusům.

„Měli bychom se zamyslet nad tím, jestli třicet let po revoluci není čas na to, aby Česká republika usilovala legálními cestami, tedy žádným vyvlastňováním, aby nakoupila dostatek akcií těchto strategických společností,“ uvedla Černochová v roce 2018 pro iRozhlas v roli opoziční poslankyně a expertky na bezpečnost.

K tématu se nyní nepřímo vyjádřil i někdejší velvyslanec v Rusku a v USA Petr Kolář. „Nelze si představit, že bychom do Ruska vyváželi technologie, které pak Rusko používá proti nám,“ uvedl v aktuálním rozhovoru pro Novinky.cz, v němž varoval, že svět je na pokraji třetí světové války.