Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pískot, bučení a skandování „fašisto“. To čekalo ve středu odpoledne předsedu SPD Tomio Okamuru po příchodu na pódium v centru Liberce. Na demonstraci proti vládě Petra Fialy dorazila čtyřicetihlavá skupinka Romů, kteří přišli protestovat nikoliv proti Fialovu kabinetu, ale právě proti Okamurovi.
„Je to poprvé po třech dekádách, co jsme se takhle jako Romové sešli. Sjeli jsme se z různých krajů, protože naše trpělivost už přetekla. Vláda vůbec nereaguje na to, že mají v Poslanecké sněmovně fašistickou stranu,“ říká jeden ze svolavatelů protiokamurovské akce a bez představení zmizí s hlasitým pískáním v davu.
O něco sdílnější je Josef Čisar, který do Liberce přijel z Náchoda. Říká, že s mnoha Okamurovými názory souzní, dotklo se ho ale, jak lídr SPD o Romech mluví. „Vyprovokoval nás tím, že řekl, že jsme hrozba pro stát. Jakápak my jsme hrozba? Vždyť my jsme jediný národ, který nemá krev na rukou. Nevedli jsme žádné války, nikoho jsme nevraždili,“ říká.
Spokojený není ani s Fialovou vládou. Ideální by podle něj byla vláda nových tváří. „Lidí, kteří jsou ještě nezkažení,“ říká. Kde takové lidi najít, ale neví.
Donedávna prý fandil Jindřichu Rajchlovi, který v Liberci bude propagovat své hnutí PRO zhruba dvě hodiny po Okamurovi. I ten ho ale zklamal. „Byl moje číslo jedna. Slíbil, že pokud vláda neodstoupí, udělá pro to maximum, i za cenu generální stávky. To ale nedodržel,“ posteskl si Čisar.
Když na pódium vystoupí Okamura, začíná atmosféra houstnout. Romové se na akci vybavili plastovými píšťalkami a neváhají je použít. Hlasitý pískot a skandování „fašisto“ Okamuru na chvíli vyvede z míry, protože musí improvizovat v původním scénáři.
„Je to směšné,“ snaží se protestujícím oponovat. „Mně se lidé celý život smáli, že mám šikmé oči. Jste vedle jako ta jedle,“ povzdychne si a postupně se dostane zpět do rétorické formy. „Já vím, co je rasismus, a nedělám ze sebe chudáka. Já se vypracoval z popeláře. Máte dvě ruce a dvě nohy, to vám nebrání pracovat.“
Právě označování za ty, kteří se brání práci, je to, co romským protestujícím vadí. „Já pracuju celý život, platím daně. Ale je pravda, že s prací to máme těžší, protože někdy nás odmítnou kvůli naší barvě,“ říká mi upravená padesátnice s červenou rtěnkou. A dodává, že byť přišla protestovat proti Okamurovi, není nadšená ani ze stávající vlády.
Osobitým způsobem pak protestující osloví poslanec Jaroslav Foldyna, kterému se dostane i největšího potlesku od fanoušků, jichž se na Soukenném náměstí sešlo na čtyři stovky.
„Chlapi, neřvěte! Co se rozčilujete, do p****e?!“ vykřikne Foldyna rozverně k romské skupince a upozorňuje je, že „jsme všichni na stejné lodi“. „Tu řídí opilý kormidelník, co nás vede do mělké vody - Petr Fiala. Lidem vezme peníze a narve je do chřtánu amerických zbrojovek a ukrajinských válečných štváčů. To je ten jeho ozdravný balíček. Chlapi, neřvěte takový hovadiny, neblbněte!“ rozvášnil se Foldyna na pódiu.
Hned poté poslanci SPD a jejich hosté, mezi kterými je třeba bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek, rozjedou svůj přesně nastudovaný scénář. Místopředseda SPD Radim Fiala z pódia hřímá, že „je z nás ekonomická kolonie Bruselu a Washingtonu“, a slibuje řičícímu davu, že SPD opět vyvolá hlasování o nedůvěře vlády. To, že vládní koalice disponuje pohodlnou většinou 108 hlasů, už nedodá.
Hned po projevech už následuje tradiční setkání s voliči. „Vezměme si svoji zemi zpátky!“ loučí se s davem Okamura a dodá, že se moc těší, až se s lidmi po ukončení protestu setká pod pódiem. „Moc se těším, že se s vámi osobně pozdravím. Pojďme si podat ruce a udělat si fotečky.“
