Blbost, nebo politikum? Jak se Jurečka vrátil k důchodovému stropu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V posledních týdnech se debata kolem odchodu do penze zamotala. Vláda ve shodě s experty rozhodla o prolomení hranice věku odchodu do důchodu, který je momentálně 65 let.

Důchodový věk měl být nově navázán na naději dožití 50letých osob tak, aby průměrná doba strávená v důchodu byla 21,5 roku. Nakonec se ale do hry opět vrací pevně stanovený věk odchodu do důchodu.

Nemá být vyšší než 67 let. Na tomto stropě by se měl zastavit u lidí, kteří budou vstupovat do penze kolem poloviny století. Dá se přitom počítat, že naděje dožití poroste. Další nepopulární prolomení důchodové hranice nechá tedy současná vláda některé z těch budoucích.

„Je to blbý nápad. Z dlouhodobého ekonomického pohledu nedává smysl,“ říká člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.

„Momentálně máme vysoké tempo zvyšování věku odchodu do důchodu. Dříve schválená vládní reforma tempo zpomalovala a před měsícem ho ještě více snížila. Navíc důchodová reforma rušila strop 65 let, ale najednou se vynořuje nový na úrovni 67 let. Budeme na tohle rozhodnutí vzpomínat, až se bude o prolomení věku odchodu do důchodu zase v budoucnu debatovat,“ dodává.

Ve vládní reformě penzí se totiž původně počítalo s tím, že od ročníku 1966 poroste věk odchodu do důchodu až o dva měsíce, nakonec ale vládní politici ustoupili. Hranice by měla pravidelně růst o měsíc ročně. Nakonec přibude i pevně daný strop na 67 letech.

„Důchodový systém je a bude politikum. Mně osobně tedy nijak nevadí podoba aktuálního návrhu. Hlavní je, že věk nefixujeme nadále na 65 letech,“ nemá k tomu takové výhrady Vladimír Bezděk, bývalý předseda důchodové komise a dnes poradce prezidenta Petra Pavla.

Přitom právě prezident se dlouhodobě přimlouvá za co nejvíce transparentní důchodový systém. Ani on ale nevidí problém v tom, že se otázka prolomení věkové hranice do politické diskuze nevyhnutelně vrátí, protože současná vláda nakonec ustoupila od provázání penzijního věku s nadějí dožití.

„Vláda sice dělá v této věci drobný ústupek, ale nijak neuhýbá od principu – provést parametrické změny,“ souhlasí s vládním krokem Pavel.

„Dochází sice ke zmírnění, ale za cenu, aby takto potřebná reforma prošla pokud možno s co největším souhlasem opozice,“ dodal prezident.

Prezident si v pondělí sezval na Pražský hrad skupinu odborníků, se kterou debatoval nad změnami v penzijním systému. Mimo jiné po jednání varoval před přijímáním změn na poslední chvíli, které by měnily principy připravené reformy. Podle něj je nutné ke změnám přistoupit, aby byla zajištěna stabilita a udržitelnost důchodového systému pro příští desetiletí.

V rekordním deficitu téměř 73 miliard totiž loni skončil systém důchodového pojištění, tedy zhruba na úrovni jednoho procenta HDP. Pokud by vláda nepřistoupila ke změnám, do roku 2050 by propad vystoupal na pět procent HDP.

Ministr práce Jurečka už dříve odhadl, že dohromady s už prosazenými změnami by se deficit mohl pohybovat právě kolem jednoho procenta HDP. Pomalejší posun věkové hranice pro odchod do důchodu bilanci zhorší patrně o 0,4 procenta HDP.