Článek
Ani poté, co ve středu Senát schválil důchodovou reformu, nepovažují odborové svazy zastupující pracovníky, kteří nakonec nebudou moci odcházet do důchod dříve, téma za uzavřené.
„Politické strany s tím budou muset něco udělat, tohle není spravedlivé,“ uvedl pro Seznam Zprávy předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo. Dodal, že se s výsledkem rozhodně nesmířil.
Odbory spoléhají na ANO
Napřímo popisuje aktuální strategii Dagmar Žitníková, předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče. „Budeme samozřejmě komunikovat s příští vládou a snažit se to napravit. Považuji to za bezprecedentní,“ řekla Seznam Zprávám.
Potvrdila, že oslovili hned několik klíčových politiků hnutí ANO – senátorku Janu Mračkovou Vildumetzovou, poslankyni Alenu Schillerovou a Aleše Juchelku, ale i předsedu hnutí Andreje Babiše.
Aleš Juchelka jako stínový ministr práce a sociálních věcí potvrdil, že se chystá problematice podrobněji věnovat a obecně je pro širší pojetí náročných profesí.
„Prolomil to pozměňovací návrh panů poslanců Jakoba a Bendy. Uvidíme, co s tím udělá pan prezident a pak se na to musíme zaměřit, lidé nemohou být ve vzduchoprázdnu,“ řekl Juchelka.
Nastiňuje, že je spíše příznivcem samostatného zákona o náročných profesích, který by lépe „zohlednil aktuální situaci v České republice“.
Pro připomenutí: v Poslanecké sněmovně došlo k úpravě okruhu pracovních pozic, které budou moci odcházet bez penalizace dříve do důchodu. Původně mělo jít o zhruba 120 tisíc osob zařazených do nejvyšší čtvrté kategorie rizik na pracovišti a vybraných ze třetí kategorie rizik. Třetí kategorie se ovšem vyškrtla a na dřívější důchod tak bude mít nárok jen necelých 13 tisíc osob.
Výměnou za to ovšem dostali zbylí pracovnici příslib, že jejich situaci bude řešit speciální zákon, podle kterého budou zaměstnavatelé přispívat na penzijní připojištění.
Statisíce k důchodu? Nemorální, hodnotí odborář
Jenomže příspěvky na důchodové připojištění Roman Ďurčo nepovažuje za rovnocenné řešení k nižšímu důchodovému věku v závislosti na počtu odpracovaných směn.
Argumentuje třeba tím, že v branži už jsou podobné příplatky takřka samozřejmostí. „To, co navrhují, máme už dávno splněno, zaměstnavatele to bude stát nula peněz,“ říká.
Předseda Odborového svazu KOVO Roman Ďurčo popisuje, že navrhované připojištění pro část náročných profesí nevnímá jako důstojnou alternativu.
Zároveň zmiňuje, že pokud bude platit zatím zmiňovaná varianta, že zaměstnavatel bude přispívat čtyři procenta hrubé mzdy, lidem se nastřádá kolem 400 tisíc korun. „A z toho by si člověk měl platit předdůchod? To je nemorální…,“ konstatuje. Říká, že si ani není jistý, jakou bude mít částka v budoucnu reálnou hodnotu.
Pro kontext je třeba doplnit, že naspořená částka by mohla sloužit jako peníze navíc, vládní politici vždy zmiňovali, že pracovníci budou mít nárok na důchod, případně předčasný důchod.
Naopak vládní politici variantu přispívání na důchodové připojištění vyzdvihují. „Je to větší svoboda volby rozhodnutí daného člověka,“ uvedl například ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL), když tento týden na půdě Senátu návrh hájil.
Popsal, že lidé se budou moci sami rozhodnout, jak s penězi naloží. A že příspěvek budou pobírat od prvního měsíce, kdy budou pracovat na rizikové pozici. Oproti tomu nárok na dřívější důchod nastává až po odpracování 2200 směn, což odpovídá deseti rokům práce.
Čtyři kategorie práce a 13 rizik
Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:
- 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
- 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
- 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
- 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.
Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
Jan Jakob, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a spolupředkladatel pozměňovacího návrhu, který okruh náročných profesí zúžil, pak vyzdvihoval, že se peníze nebudou „ztrácet“ v průběžném pilíři, ale od zaměstnavatele napřímo poputují pracovníkovi. Nárok na výplatou budou mít v nejhorším, fatálním případě i dědicové.
Podepíše prezident? Poradce dává doporučení
Zatímco odboráři z KOVO ještě formálně žádají o schůzku na Hradě a chtějí přesvědčit prezidenta Petra Pavla, aby zákon vrátil Sněmovně, zdravotní odbory to mají za ztrátu času.
„Deklaroval už, že to podepíše,“ vysvětluje Žitníková.
Během čtvrtečního rozhovoru pro podcast Seznam Zpráv Ptám se já ale takto rezolutní prezidentský poradce Vladimír Bezděk nebyl.
„V posledních dnech jsme se o tom nebavili,“ uvedl. Pavel je na zahraniční cestě.
Stejně tak nechtěl ani přejímat, jestli má současná podoba důchodové reformy prezidentovu podporu. „To je otázka, na kterou vám nemohu odpovědět,“ reagoval opět rezervovaně.
Ovšem svůj názor poradce už prezentoval dostatečně jasně – sám bude dávat pozitivní doporučení. „Já to vnímám jako maximum možného,“ zdůvodnil.
