Článek
Koalice se pře o mnohamiliardovou půjčku státu od Evropské komise. Do hry se nyní vložil šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který Poslaneckou sněmovnu upozornil na rizika.
„V obecné rovině je třeba si uvědomit, že v případě půjčky jde nezpochybnitelně o dodatečný dluh České republiky, a tedy závazek, který bude muset být v budoucnu splácen,“ napsal předsedovi rozpočtového výboru Josefu Bernardovi (STAN) v dopise, který mají Seznam Zprávy k dispozici. Ten si stanovisko od Národní rozpočtové rady na konci června vyžádal.
Jak jsme před několika dny upozornili, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v polovině června na jednání vlády nesouhlasil se schválením půjčky v rámci Národního plánu obnovy půjčku ve výši 137,4 miliardy korun (na projekty čistější a levnější energie, na větší dostupnost bydlení či moderní vzdělávání) od Evropské komise. Ostatní členové kabinetu včetně premiéra však byli opačného názoru, půjčku tedy schválili.
Nestává se přitom běžně, že by se v tak důležitých hlasování postoje premiéra a ministra financí rozcházely. Stanjura v hodnocení zůstal opatrný. „To, že vás přehlasují kolegové na vládě, se asi někdy stane každému ministrovi, takže to nevnímám nijak fatálně,“ řekl před pár dny Seznam Zprávám.
Je to dluh, ne že ne
Na vládě ministra financí podpořil právě i Hampl, který nyní vypočítal rizika spojená s evropskou půjčkou. Podle něj prohloubí české zadlužení - a to v době, kdy vláda usilovně hledá úspory.
„V makroekonomickém vyjádření a podmínkách roku 2022 by zvýšení veřejného dluhu České republiky o 137,4 miliard znamenalo relativní nárůst zadlužení vůči HDP o zhruba 2 procentní body,“ stojí v dopisu.
Podle něj jde o rizikový tah. „Pokud si, a to je dojem Rady, půjčuje Česká republika s pocitem, že jde o jakési jiné, k domácímu dluhu se nevztahující prostředky, které jsou nad rámec či dokonce mimo rámec běžného zadlužení, protože s ním nesouvisejí, pak může vzniknout optický klam veřejného dluhu, který jako dluh nevypadá, přestože jím ve skutečnosti je. A to považuje Rada za rizikové v první řadě,“ popsal Hampl v dopise pro Bernarda.
S podobným odstupem se lze setkat i mezi poslanci. „K půjčce můžu říct jenom tolik, že já jsem souhlasila ze stanoviskem Národní rozpočtové rady a pana Mojmíra Hampla, že to není úplně dobrý nápad, protože v současnosti ani neznáme úplně přesné parametry, jaký bude úrok a jaký bude kurzový rozdíl v průběhu toho splácení v následujících 30 letech,“ uvedla ve vysílání Českého rozhlasu poslankyně Hana Naiclerová (STAN).
Jiným rizikovým faktorem je podle Hampla i termín projektů. „Dalším rizikem půjčky je extrémně ambiciózní termín, do kterého musí být financované projekty řádně notifikovány a též realizovány. A to včetně konečného odsouhlasení ze strany Evropské komise (konec roku 2026). Nezbývá než důvěřovat administrátorům půjčky, že Česká republika skutečně má připravené projekty, které by bylo možné půjčkou z RRF (půjčka z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost - RRF - v rámci Aktualizace Národního plánu obnovy, pozn. red.),“ financovat, a že jejich financování při nesplnění podmínek nakonec neskončí tak jako tak na bedrech českých daňových poplatníků, tedy prohloubením českého veřejného dluhu,” popsal Hampl.
Šéf Národní rozpočtové rady si není jistý ani tím, že by stát šel do financování takových projektů v případě, kdy by peníze čerpal odjinud.
„Česká republika doposud nebyla zvyklá přijímat z Evropské unie zdroje v podobě vratných prostředků, ale spíše grantů přerozdělovaných skrze operační programy, programy přeshraniční spolupráce apod. Proto je kruciální otázka, zda by si stejný objem prostředků, které si plánuje Česká republika půjčit prostřednictvím RRF, půjčila naše země i bez existence tohoto nástroje a bez jím stanovených podmínek, cílů a milníků,“ dodal Hampl.
Naše peníze, vaše dluhy
Půjčka od Evropské komise se řešila i na úterním jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny, kam dorazil i ministr financí Zbyněk Stanjura.
„Vy budete vláda, která o tom rozhodne, ale jiná vláda to bude jednoho krásného dne splácet. To je prostě holý fakt,“ komentovala to šéfka poslaneckého klubu ANO a exministryně financí Alena Schillerová.
Stanjura rizika spojená s půjčkou nezpochybňoval. „Rizika existují. Nejsme schopni dostatečně dobře odpovědět na kurzová rizika či výši úrokové míry. Máte pravdu v tom, že nejsem schopen popsat finanční mechanismus, například jaký bude úrok. Pravidla na straně Bruselu se mění,“ sdělil Stanjura poslancům.
