Jednání o americké základně: Černochová jede do USA s jasným úkolem

Vládu s ODS v čele čeká tak trochu „radarový“ reparát. Smlouva o obranné spolupráci s USA, na jejímž vyjednání se má česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dohodnout se svým protějškem Lloydem Austinem, i bez konkrétního projektu základny na českém území bude řešit mimořádně citlivé otázky, jako v případě radarových smluv: Co se na objektech případně obývaných vojáky USA smí, kdo tam velí a kdo je hlídá – zkrátka nakolik si tam Američané mohou dělat, co chtějí, i když jsou na území jiného státu.

Nejcitlivější tradičně bývá otázka, kdo vyšetřuje a případně trestá americké vojáky, kteří by se dopustili na území hostitelského státu trestných činů.

Černochová si do Washingtonu veze i speciálního rádce, který o spojenecké, ale zároveň silové přetahované s Američany leccos ví – současného klíčového muže premiéra Fialy pro diplomacii a bezpečnost Tomáše Pojara. Ten byl před lety hlavním českým vyjednávačem právě česko-amerických smluv o základně v Brdech.

Češi se tehdy chlubili, že si na Američanech vydobyli nebývalé ústupky. Právě na radarové smlouvy se bude česká delegace na jednáních ve Washingtonu podle diplomatických zdrojů Seznam Zpráv odkazovat.

I když na víkendovém kongresu ODS staronový místopředseda strany a europoslanec Alexandr Vondra doslova básnil o možné americké základně na letišti v Mošnově, Ministerstvo obrany ovládané občanskými demokraty už říká tolik, že s USA se bude jednat jen o obecném právním rámci dohody, která by ve finále umožňovala – v konkrétních případech, například v ohrožení – bez průtahů přijmout na české území vojáky s americkou vlajkou na pravém rameni.

„Zatím není na stole konkrétní plán nebo žádost ze strany Spojených států, proto se v tuto chvíli nejedná o konkrétních lokalitách,“ uvedl Jiří Caletka z tiskového odboru Ministerstva obrany pro Seznam Zprávy.

Že se teprve začíná jednat o prvním kroku k případné budoucí americké vojenské přítomnosti v Česku, zdůrazňuje i Pojar. „V rámci NATO takovou rámcovou smlouvu nemáme pouze my a čtyři další země. Ostatní, tedy naprostá většina zemí ji má, 24 z 29. I to je důvod, proč máme mít zájem o smlouvě seriózně jednat a být tak připraveni na chvíli, kdy ji opravdu budeme potřebovat,“ řekl Seznam Zprávám.

Černochová se odvolává na „slovenskou cestu“. Slováci však letos v únoru schválili americkou smlouvu o obranné spolupráci i s přílohou, která konkrétně jmenovala lokace, které mohou Američané využít, jde o letiště . Stejně tak se o konkrétních základnách píše v amerických smlouvách o obranné pomoci s Norskem či Maďarskem z posledních let.

Opatrnost české vlády vůči konkrétním místům může být do jisté míry také projevem poučení z radaru. Když se o něm jednalo, byly to právě brdské obce v okolí chystané základny, které proti projektu vystupovaly nejemotivněji. Tady je nutné dodat, že i kvůli tomu, že často jejich starostové byli z tehdy opoziční ČSSD, či to byli komunisti. Obě strany česko-americký obranný projekt v té době odmítaly.

Česká i americká strana budou nepochybně zvažovat i politické okolnosti citlivých jednání – v Česku se například blíží prezidentská volba a přítomnost amerických vojáků v Česku by se mohla stát jejím klíčovým tématem.

S prvotním návrhem dohody už se česká strana seznamuje. Smlouva má být v zásadě podobná té, o níž se jednalo na Slovensku. Po jejím vzoru není „biancošekem“ pro americké vojáky. Každou konkrétní přítomnost ozbrojených složek USA musí ad hoc schvalovat znovu vláda či Parlament.

Smlouva také popisuje, co vojáci na cizím území mohou vykonávat. V té slovenské se píše podle slovenského Denníku N, že to má být výcvik, manévry, tranzit, tankování, dočasná údržba vozidel, plavidel i letadel, ubytování personálu, zásob a materiálu, humanitární činnost a činnost související s odstraňováním následků katastrof.

Schvalování dokumentu na Slovensku, které proběhlo krátce před začátkem války na Ukrajině, provázely hlasité protesty. Jedním z nejcitlivějších témat byla již zmíněná jurisdikce nad americkými vojáky. Ve slovenské smlouvě zůstala přednost Američanů vyšetřovat a soudit svůj personál.

„Slovenská republika na žádost USA a na podporu svého závazku o vzájemné obraně tímto uplatňuje svou suverénní diskreční pravomoc vzdát se přednostního práva na výkon trestní pravomoci,“ píše se v slovensko-americké dohodě. Výjimku mají tvořit případy, které mají pro Slovensko „osobní“ význam.

Když před lety Češi jednali o přítomnosti amerických vojáků, podařilo se jim ale vyjednat zachování přednosti české jurisdikce.

„Česká strana jako strana přijímajícího státu bude mít přednost, z toho jsou dvě výjimky. První výjimkou je, že se jedná o trestný čin spáchaný ve službě, pak si dotyčného příslušníka personálu potrestají Američané sami. Druhou výjimkou je, že to je trestný čin, který se týká pouze jiného amerického příslušníka nebo amerického majetku nebo amerických zájmů. Pak logicky zde ani není zájem české strany na tom, aby toho amerického příslušníka personálu nějak sama trestala,“ říkal v roce 2008 mluvčí Ministerstva obrany Andrej Čírtek.

České vládní zdroje nyní připouštějí, že v jednáních se hodlají odkazovat i na někdejší radarové smlouvy. „Uvidíme, jak půjde jednání. Takovou smlouvu má 24 zemí NATO, takže by to pro nás nemělo být nevýhodné. S radarovou SOFA smlouvou to určitě budeme porovnávat,“ uvedl zdroj z diplomacie, který si nepřál být jmenován kvůli citlivost problematiky a bude se účastnit jednání ve Washingtonu v dubnu. Černochová plánovaná jednání s USA komentovat nechtěla.

Podle diplomatických zdrojů ale začátek citlivých jednání mezi Českem a USA o vojenském sbližování provází napětí. Politické proklamace na rozvášněném sjezdu ODS překvapily USA. Američané podle zdrojů Seznam Zpráv chtějí postupovat krok za krokem už kvůli zkušenosti, kterou mají za sebou čerstvě na Slovensku. Tam byly smlouvy v parlamentu schválené až po hlasitých protestech v ulicích i uvnitř Národní rady, proti byl zejména bývalý premiér Robert Fico a národovci, kteří dlouhodobě v zemi šíří ruskou propagandu.

Okolnosti v Česku radarovému reparátu – tedy v této „light“ podobě – nicméně momentálně nahrávají. Ať už kvůli zpřítomnělému ohrožení v podobě války na Ukrajině, či utlumení hybridních a dezinformačních aktivit po hromadném vypovězení špionů z ruské ambasády v souvislosti s kauzou Vrbětice.

Roli ale bude hrát i jak si „sedne“ stará radarová garnitura ODS, která je zpátky u moci, s americkou demokratickou administrativou a nakolik budou obě strany schopné zapomenout na staré trauma z toho, že se brdská základna nakonec nepostavila.