Článek
Jeho pozice v horních patrech České televize se jeví nenápadně, postavení však bude mít významné.
Šéfem sekretariátu nového ředitele ČT se stal bývalý pražský primátor Igor Němec, spadat pod něj bude i právní oddělení televize, které se zabývá například citlivými soudními případy týkajícími se zveřejnění platů vybraných moderátorů. Ředitel kanceláře se rovněž stará o komunikaci šéfa ČT jak dovnitř, tak navenek.
Němec tedy bude zastávat exponovanou funkci, Seznam Zprávy se proto zajímaly, proč v minulosti vystupoval s představiteli tuzemské dezinformační scény.
V srpnu roku 2020 se totiž Němec zúčastnil akce nazvané Vlastenecké setkání na zámku v Příčovech. Záštitu nad setkáním převzal tehdejší prezident Miloš Zeman, akce se ale zúčastnila řada lidí, kteří patří k dezinformační scéně.
Vystoupil tam bývalý mluvčí prezidenta Václava Klause Petr Hájek, kterého experti Ministerstva vnitra pro boj s dezinformacemi označili za „hlásnou troubu Kremlu“. Nebo člen rady iniciativy Národní domobrana Marek Obrtel, někdejší místopředseda KSČM a zástupce tvrdé linie rudé strany Josef Skála či šéf nacionalistického uskupení Akce D.O.S.T. Petr Bahník. Akci přenášela proruská TV Raptor.
Němec pozvání na Vlastenecké setkání přijal coby někdejší šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů, který vedl v letech 2005 až 2015.
Na dotazy, proč vystoupil na takové akci či zda zpětně nelituje, že vystoupil po boku několika dezinformátorů, neodpověděl. Stejně jako nový generální ředitel Jan Souček.
Ten k otázkám na Němcovu účast na Vlasteneckém setkání pouze uvedl: „Igora Němce vnímám jako zkušeného úředníka, který stál v čele Úřadu vlády a byl dlouholetým šéfem Úřadu pro ochranu osobních údajů. Proto volba padla něj.“
Němce si tedy vybral sám Souček, blízko má ale i k místopředsedovi Rady České televize Pavlu Matochovi, s nímž se zná díky šachu a díky němuž Němec s Radou spolupracoval již loni. Bývalý pražský primátor radním pomáhal při vyřizování diváckých stížností.
Místopředseda Rady České televize Vlastimil Ježek spolupráci radních s Němcem kritizoval už v uplynulém roce. „Byl jsem ten, kdo navrhoval a s kolegy také prosadil ukončení spolupráce pana Němce s Radou v agendě stížností. K současné nominaci se vyjadřovat nechci, je to pravomoc a odpovědnost generálního ředitele,“ napsal Ježek Seznam Zprávám.
Mediální analytik Filip Rožánek míní, že Němcův příchod posiluje názorový proud kolem bývalého šéfa Rady ČT a jejího současného místopředsedy Matochy. „Nástup Igora Němce je důsledkem určitých vazeb a názorových linií v Radě České televize, a také jeho dlouhodobého zájmu najít uplatnění na Kavčích horách. Pokud vím, pan Němec je známý místopředsedy Rady ČT Pavla Matochy, se kterým sdílí zálibu v šachu,“ napsal Rožánek Seznam Zprávám.
Nejsme právní stát
Sestava řečníků na Vlasteneckém setkání nebyla jedinou zvláštností na vystoupení Igora Němce. Na akci prohlásil, že Česko není právní stát. A za výrokem si stojí dodnes.
„Výrok jsem zdůvodňoval tím, že ministři podávají v Poslanecké sněmovně pozměňovací návrhy k vládním návrhům, a tím se tak vyhnou standardnímu legislativnímu procesu s meziresortním připomínkovým řízením. Navíc o tom poté hlasují,“ vysvětlil Seznam Zprávám svůj výrok exministr a bývalý poslanec ODS.
Tehdy konkrétně uvedl: „Nikdo z nás tady není právník, ale myslím si, že nepotřebuju pět vysokých škol na to, abych na otázku, jestli je u nás právní stát, uměl odpovědět. Odpověď zní jasně: Není. Totiž: jeden z principů právního státu, a upozorňuji, že těch principů není mnoho, je ten, že je oddělena výkonná moc od zákonodárné a soudní. A to v našem státě není, protože, jak jste si mohli všimnout, že i premiér v Poslanecké sněmovně podává pozměňovací návrhy k vládním zákonům.“
Vedoucí katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Marek Antoš odmítl Němcova slova o neoddělení jednotlivých mocí. Stane-li se poslanec ministrem, jeho poslanecký mandát nezaniká. Zůstávají mu tedy stejná práva jako ostatním poslancům. Antoš ale připustil, že z hlediska politické kultury je přínosné, když ministři neobcházejí legislativní pravidla vlády a vládní návrhy zákonů jdou do meziresortního připomínkového řízení.
„Z hlediska dělby moci to ale žádný významný problém nepředstavuje: ministři tímto způsobem nijak nezasahují do pravomocí Poslanecké sněmovny, a pokud by se na ně někdo měl zlobit, byli by to spíš jejich vládní kolegové, které tím tak trochu obcházejí. Spojovat princip právního státu s přísným oddělením moci zákonodárné a výkonné je také nesprávné,“ řekl Antoš Seznam Zprávám.
Podle něho je pro existenci právního státu zásadní existence nezávislého soudnictví, moc soudní tedy musí být oddělena od ostatních.
„Mezi mocí zákonodárnou a výkonnou je však v parlamentní formě vlády zcela jasné propojení: samotnou podstatou tu totiž je, že vláda odpovídá parlamentu, z čehož plyne úzká politická vazba.
Němec je přesvědčený, že inkriminovaný výrok ho v nové roli nijak nepoškozuje. „Domnívám se, že na mou současnou pozici v České televizi výrok rozhodně vliv nemá, nastupuji do manažerské funkce, nikoliv politické, a opírám se o dlouholeté zkušenosti z Úřadu vlády nebo z Úřadu pro ochranu osobních údajů.“
Mediální expert Filip Rožánek v tomto ohledu připomněl i loňskou Němcovu kandidaturu do Rady ČT.
„Při veřejném slyšení to vlastními slovy přirovnal k situaci, kdy se z asistentů poslanců stávali poslanci. ‚Jestli je tu někdo takový, tak chápe mé pocity,‘ řekl doslova. Také při veřejném slyšení popisoval, jak se vůbec poprvé seznamoval s pojmy jako vyváženost nebo s rozdíly mezi dokumentární tvorbou, publicistikou a zpravodajstvím,“ popisuje Rožánek. „V téhle souvislosti mi přijde zvláštní, že zrovna on bude mít pod sebou i právní úsek, který se zabývá také spory kolem odvysílaných pořadů, ale záleží, jak budou reálně nastavené kompetence,“ dodal.
