Článek
Největší bezpečnostní hrozbou pro Českou republiku je Rusko, dezinformační scéna si našla nové téma. Pozor je třeba si dát i na manažery některých státních firem.
Vyplývá to z čerstvě vydané výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS), kterou Seznam Zprávy prostudovaly.
Text mapuje bezpečnostní situaci uvnitř státu za loňský rok (2022), kdy Putinův ruský režim rozpoutal válku na Ukrajině. Kromě ruského nebezpečí se však zpráva ve druhé části věnuje například i podezřením, že manažeři některých blíže nespecifikovaných státních firem zkreslují hospodářské výsledky.
Civilní kontrarozvědka vedená ředitelem Michalem Koudelkou se loni mimo jiné zaměřila na prověřování pobytových oprávnění osob s vazbami na ruskou či běloruskou státní moc, také na prošetřování majetkových vazeb subjektů uvedených na sankčních seznamech Evropské unie.
Nicméně do většího detailu jde až ta pasáž výroční zprávy, která se věnuje kybernetickým útokům. Píše se zde o „nebývalém nárůstu aktivit ruských hackaktivistických skupin“. Cílem těchto ruských útoků jsou podle tajné služby weby státních institucí, telefonních operátorů, provozovatelů dopravní infrastruktury i médií.
Jeden z příkladů takového napadení je i z tohoto týdne, kdy útoku čelily weby některých ministerstev.
Kompromitace e-mailových schránek
Kontrarozvědka píše, že krátce po vstupu ruské armády na Ukrajinu obnovil v Česku svou činnost nejmenovaný ruský kybernetický státní (či státem podporovaný) subjekt, jehož aktivity BIS zaznamenala už v minulosti. „Tento aktér zneužil českou informační infrastrukturu k phishingovým útokům, které měly s válkou na Ukrajině zřejmou souvislost,“ uvádí se ve zprávě.
Ta upozorňuje i na dlouhodobou kyberšpionážní kampaň, která se zaměřuje na cíle z prostředí mezinárodních vztahů a diplomacie. Intenzitu této kampaně lze dle zprávy hodnotit jako mimořádně vysokou.
„Kybernetickému aktérovi se mimo jiné podařilo kompromitovat několik jednotlivých e-mailových schránek na oficiální doméně jedné české státní instituce, které poté zneužil k rozesílání dalších škodlivých zpráv,“ stojí v textu.
Čínský zájem o leteckou techniku a mikroskopy
Výroční zpráva si všímá aktivit i další mocnosti, totiž komunistické Číny.
Ve vztahu k čínské komunitě BIS zaznamenala působení tzv. zahraničních policejních stanic, které čínský režim běžně využívá jako svou prodlouženou ruku ke sledování krajanů pobývajících mimo jeho území.
Vypíchnuty jsou i případy, kdy se čínské subjekty chtěly dostat k pokročilým technologiím. „BIS zaznamenala zejména pokusy o akvizice v oblastech letecké techniky a elektronových mikroskopů, které jsou využitelné k výrobě mikročipů,“ uvádí zpráva.
Ta se nevyhýbá ani problematice islámského terorismu, kdy uvádí, že v roce 2022 nedošlo ke změně u českých občanů, kteří vycestovali za džihádem do Sýrie.
„K osobám s vazbou na ČR, které se připojily k džihádistickým organizacím v Sýrii a Iráku, nebyly zjištěny nové poznatky. Platilo tak, že pět z nich pravděpodobně zemřelo, zbylí odjezdáři zůstávali nezvěstní,“ uvádí BIS.
Kontrarozvědka zároveň píše, že v ČR zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu nízká, nicméně zpráva ještě nereflektuje aktuální dění na Blízkém východě – válku mezi Izraelem a palestinskou teroristickou organizací Hamás. A ta už vyvolává vášně i na evropské půdě.
Vylepšování výsledků státních firem
Rok 2022 přinesl viditelnou změnu na české dezinformační scéně. Místo covidu-19 si dle tajné služby našla jiné téma. Okamžitě se přeorientovala k otázkám souvisejícím s válkou na Ukrajině zahájenou loni v únoru. A to ve vazbě na zdražování energií, potravin a zejména ukrajinské válečné běžence.
„Jednotící linkou dezinformačních webů se stal narativ o tzv. ukrajinizaci českého státu upozorňující na to, že pozornost vlády je údajně zaměřena na pomoc uprchlíkům a český občan je opomíjen,“ stojí také ve zprávě BIS.
Zpráva se v druhé části dotkla poměrně kriticky i oblasti ekonomiky, kdy naznačuje podvodné jednání ze strany některých podniků v rukou státu.
Lze si tak přečíst, že některé státní a státem ovládané firmy si v čase krize a finančních potíží uměle vylepšovaly své výsledky. O koho přesně jde, jak je u podobných zpráv pravidlem, tajná služba neuvádí.
„V některých případech reálná situace neodpovídala hospodářským plánům, a vedení některých subjektů se proto snažila zkreslovat hospodářské výsledky a účelově s nimi manipulovat s cílem vylepšovat reálný stav, a to i vůči dozorčím orgánům,“ je v této pasáži popsáno.
BIS zároveň uvádí, že nedostatečné informování kontrolních orgánů je dlouhodobým problémem a netýká se jen hospodaření státních firem. Členové těchto orgánů tudíž dle tajné služby často nemohou řádně plnit svou roli.
