Nová piva i becherovka. Česká nabídka v Moskvě se i přes válku vylepšuje

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

České pivo nezmizelo z ruských regálů ani po dvou letech války na Ukrajině, naopak oproti loňsku přibyly některé známé značky. Jako třeba Staropramen nebo Kozel, z lihovin Becherovka.

Jde o výsledek nové prověrky v jednom z moskevských obchodů, kam Seznam Zprávy stejně jako loni v březnu vyslaly svého spolupracovníka Jiřího Justa. A jeho zjištění z hypermarketu Globus v Salarjevu v Novomoskevské městské části) ukazuje, že „válečná“ nabídka českého zboží se po roce spíše zlepšila, než zhoršila.

Přitom žádný z českých výrobců nikdy neuvedl, že by do současného Putinova Ruska vyvážel cíleně. Mnozí v prvních měsících po zahájení války vysvětlovali přetrvávající nabídku tím, že jde jen o doprodej starých zásob, případně o reexporty ze třetích zemí, na které nemají vliv.

Stejně nyní setrvalou přítomnost svých značek Zubr, Litovel a Holba vysvětluje třeba skupina Pivovary CZ. Ubezpečuje, že sama žádné „aktivní kroky k vyhledávání obchodních kontaktů v Ruské federaci nevyvíjí“. Její mediální zástupce Jan Vávra na dotaz Seznam Zpráv ještě poznamenal, že pivo jako komodita není na sankčním seznamu EU, tudíž vývozu z členských zemí fakticky nic nebrání.

Nejde ale jen o pivo, které je dnes v Rusku nejviditelnějším českým produktem. Jak naznačují i oficiální statistiky, zadními vrátky přes Turecko, středoasijské republiky nebo Kavkaz se do Putinovy říše valí i jiné české zboží.

Ale zpět do moskevského Globusu. Oproti loňsku zmizely z ruských regálů české těstoviny, müsli a také některé značky piv od menších výrobců.

Mezi novinkami v moskevské nabídce je ale třeba krušovické pivo, a to s logem vypsaným v azbuce.

Nizozemská skupina Heineken, která středočeský pivovar vlastní, přitom odchod z Ruska oficiálně završila loni v srpnu, když svých sedm ruských pivovarů i s 1800 zaměstnanci přenechala za symbolické jedno euro ruské skupině Arnest Group.

Jak je tedy možné, že pivo s názvem Krušovice na ruském trhu zůstává? „V rámci dohody o koupi aktiv společnosti Heineken v Rusku uzavřela skupina Arnest tříletou licenční smlouvu na ochrannou známku, která zahrnuje značku Krušovice pouze v cyrilici,“ popsala na dotaz Seznam Zpráv podmínky kontraktu s ruskou nástupnickou firmou manažerka skupiny Heineken ČR Dita Jacobson.

Prohlásila, že do Ruska dnes nic neexportují, značce Krušovice tam neposkytují žádnou podporu a z Ruska jim prý už žádné výnosy neplynou.

Jenže na krámě to vypadá jinak. V regálech moskevského Globusu jsou totiž i krušovické plechovky ve „standardním“ provedení, nejen ty s logem v cyrilici. K tomu už české vedení Heinekenu vysvětlení neposkytlo, byť jej redakce na očividný rozpor upozornila.

Cílený vývoz do Ruska vylučují i zástupci dalších pivovarů, jejichž zboží je v ruských regálech.

„Určitě se nejedná o aktivitu naší společnosti nebo některého z našich partnerů,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová. Předloňské rozhodnutí mateřské společnosti Molson Coors Beverage Company o pozastavení vývozu a licenční výroby všech jejích značek v Rusku, podle ní stále trvá.

V podobném duchu se vyjadřují zástupci Plzeňského Prazdroje, jehož Kozel je v Moskvě rovněž k mání, byť i tato skupina hned po začátku války oficiální export ukončila. „My tam aktivně nic nevyvážíme, ale nelze uhlídat, zda tam někdo jiný kamionem něco nedovezl,“ reagoval mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Záměrný export do Ruska popírají i zástupci firmy Jan Becher – Karlovarská Becherovka. „V současné chvíli tam nemáme žádné podnikatelské aktivity, nerealizujeme žádný prodej včetně becherovky a ani tam nemáme žádnou pobočku,“ uvedla k aktuální fotografii z Moskvy Lenka Rusnáková z polské skupiny Maspex, která karlovarskou likérku nedávno převzala.

I tato nová prověrka názorně ilustruje, jak je to doopravdy se zastavením vývozu západního zboží do země válečného agresora. Koneckonců britský deník Financial Times v minulých dnech napsal, že velký počet západních korporací v Rusku stále zůstává, ač dříve slibovaly, že trh opustí.

Podle tohoto listu, který se odkazuje na ukrajinské zdroje, tam stále působí 2200 nadnárodních společností, přičemž odešlo nebo své aktivity omezilo „jen“ 1600. Důvodem mají být rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že ruští spotřebitelé mají nyní větší chuť nakupovat.

Český export na východ se po vpádu ruské armády na Ukrajinu dramaticky změnil. Vývoz do Ruska byl loni dle Českého statistického úřadu na úrovni 15 miliard korun – v období před válkou to bylo asi 85 miliard (tedy zhruba šestinásobek).

Jenže nelze si nevšimnout, jak se ve stejném období vyvíjel vývoz do sousedních či blízkých zemí. V absolutních číslech nejvíce vyskočil český export do Turecka (z úrovně zhruba 40 miliard na téměř 70 miliard). Viditelně narostl i export do Kazachstánu i mnohých dalších středoasijských republik.

O poznání více se z Česka vyváží taktéž na Kavkaz (Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán) nebo třeba do Indie, jak ukazuje interaktivní grafika.

Řada odborníků je přesvědčena, že právě přes země, kde došlo ke strmému nárůstu, teče zboží do Ruska.

„Dělal jsem si k tomu analýzu a je zjevné, že to, co ubylo v Rusku, zase přibylo v okolních zemích – v Turecku, Kazachstánu či v Indii. Jsem si tím téměř jistý, že to jde do Ruska přes tyto země,“ usuzuje podnikatel a místopředseda Asociace exportérů ČR Otto Daněk.

Procentuálně nejvíce vzrostl český vývoz do Kyrgyzstánu, jak si už všimli i někteří zahraniční experti. Jde ale i o to, že předválečná základna byla velmi nízká.

K extrémnímu nárůstu vývozu do této země si podle informací Seznam Zpráv nedávno dělalo analýzu i české Ministerstvo zahraničních věcí. Došlo k závěru, že skok je dán hlavně exportem luxusního zboží. Od automobilů přes oblečení až po sklo, svítidla, ale i některou elektroniku, jako jsou třeba zesilovače, jak pro Seznam Zprávy uvedl jeden z úředníků.

Nejde ale výhradně o zboží vyrobené v Česku, v rámci celní unie mohou totiž své zboží skrze Česko při obchodu s Kyrgyzstánem proclívat i výrobci z dalších států EU.

Nevelký Kyrgyzstán je velmi vhodnou branou do Ruska hlavně proto, že je s Putinovou říší úzce propojen celní unií v rámci Eurasijské ekonomické unie (stejně jako Bělorusko, Kazachstán či Arménie).

Zboží, které se tak z Česka dostane do Kyrgyzstánu, může poté dále volně putovat přes Kazachstán až třeba do hypermarketů v Moskvě.

Pokud se jedná o poživatiny, o nic protiprávního až na výjimky nejde (zakázán je vývoz luxusního alkoholu v ceně nad 300 eur za lahev). Jasným porušením sankcí je ale vždy vývoz zbraní nebo tzv. zboží dvojího užití. To jsou typicky obráběcí stroje použitelné i k výrobě vojenského materiálu.

Už byl popsán případ, kdy se přes Kyrgyzstán do Ruska dostaly stroje z TOS Varnsdorf. Deník N loni upozornil i na kauzu chystaného vývozu obráběcích strojů z Kovosvitu MAS přes Turecko do Ruska. Tyto snahy jihočeské firmy ovládané ruskými majiteli měla zachytit Bezpečnostní informační služba a Celní správa ČR.

Právě takové případy jsou dnes domácími úřady nejvíce monitorovány, i s pomocí zastupitelských úřadů, které mají podle informací z diplomacie za úkol hlídat, zda obráběcí stroje skutečně končí tam, jak je deklarováno.

Celní správa podle mluvčí Hany Prudičové už řešila několik desítek případů podezření, že byly porušeny mezinárodní sankce. „Některé vznikly například v rámci celního řízení z nevědomosti subjektů, které chtěly vyvážet zboží ze sankčního seznamu, aniž tušily, že je na něm,“ doplnila Prudičová.

Seznam Zprávy zajímalo, jak si sami domácí výrobci hlídají, aby se citlivé položky do Ruska nedostaly. Týká se to například i českých letadel, která vyrábí firma Aircraft Industries z Kunovic. Před válkou vyráběla stroje L-410 hlavně pro zákazníky v Rusku, nyní má „náhradní“ odbytiště v Kazachstánu a Uzbekistánu.

Panuje obava, aby se třeba náhradní díly nedostaly k Rusům. „Naše smlouvy se zákazníky z Kazachstánu a Uzbekistánu primárně řeší dodávky náhradních dílů v rámci výměny za konkrétní díly, je tedy velmi nepravděpodobné, že by kterýkoli zákazník měl větší množství dílů k jakémukoli přeprodeji,“ uvedla Marika Přinosilová, mluvčí české skupiny Omnipol, která nedlouho po zahájení války kunovickou fabriku odkoupila od Rusů.

Nadto má prý například Kazachstán nyní zaveden velmi přísný celní systém, do nějž tyto výrobky spadají a který má podobným praktikám zamezit.

U některých firem byla dlouholetá úzká vazba na Rusko dána právě tím, že měly ruské majitele. Jenže ani přechod do českých rukou neznamená vždy okamžitou změnu.

Ukazuje to opět příklad z moskevského hypermarketu. I dnes tam najdeme poměrně široce zastoupené výrobky známé jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz. Přitom letos v březnu původní majitele z ruské skupiny Ladoga vystřídal podnikatel Radek Bukovský a jeho Český hospodářský holding.

Podle ředitele jihočeského podniku Josefa Nejedlého jde ale jen o doprodej ze starých kontraktů. Tvrdí, že s Ruskem už definitivně končí.

„V tuto chvíli nemáme uzavřeny žádné nové objednávky pro export do Ruska. V případě alkoholu, který je aktuálně v nabídce ruských řetězců, se jedná o dojezd objednávek, které byly sjednány před změnou majitele,“ uvedl k aktuálním fotografiím z Moskvy ředitel Nejedlý.