Češi mají novou možnost, jak se zapojit do obrany státu

„Minulé pondělí jsem se byl přihlásit, jde to přes krajská vojenská velitelství,“ říká třicetiletý František Talíř, který působí coby náměstek jihočeského hejtmana.

„Říkali mi, že jsem první,“ dodává. Novinka v obraně státu - dobrovolné předurčení - platí teprve necelé dva týdny. Novela rozšiřující možnosti, jak se zapojit do obrany Česka, nabyla účinnosti 23. července. A Seznam Zprávy zjišťovaly, jaký je zatím zájem.

„V současné době (informace z minulého týdne, tedy z prvního týdne) evidujeme několik desítek žádostí,“ uvedla ve vyjádření pro Seznam Zprávy mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Hlavní výhodou dobrovolného předurčení je, že nejde o tak fyzicky i časově náročnou formu, jako když se chce Čech stát profesionálním vojákem, členem aktivních záloh nebo se účastnit dobrovolných vojenských cvičení.

Pro předurčence platí několik podmínek - jedná se o české občany, musí být plnoletí a mít čistý výpis z rejstříku trestů. Pokud zájemce tyto podmínky splňuje, může se přihlásit na krajském vojenském velitelství.

Pro Františka Talíře bylo hlavní motivací, proč se přihlásit, když během pracovní cesty na východ Ukrajiny viděl, jak jsou ve vojenském doprovodu stejně staří muži odhodlaní bojovat za svou zemi.

„Přinesli mi formulář, podepsal jsem ho a do měsíce mě budou kontaktovat kvůli zdravotní prohlídce. Poté člověk musí doložit bezúhonnost,“ popsal Talíř, jak vypadalo přihlášení v praxi.

V žádosti o předurčení pro doplnění ozbrojených sil zájemce vyplní jméno, datum narození, trvalé bydliště, akademický titul, dosaženou vojenskou hodnost nebo identifikátor datové schránky.

„Jsem si vědom/a, že podmínkou tohoto předurčení je potřeba ozbrojených sil a moje zdravotní způsobilost, na základě které bude vydáno rozhodnutí o mé schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu,“ píše se v žádosti.

V současnosti se Češi mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení je tedy čtvrtá možnost.

Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by dobrovolný předurčenec projít výcvikem. Povinnost by stanovil vládním opatřením kabinet, Sněmovna by to mohla zrušit.

Velmi důležitým aspektem je také to, že stát díky dobrovolnému předurčení získá lepší přehled o občanech díky poskytnutým informacím.

„To je jeden z těch cílů, aby Ministerstvo obrany vědělo při případném povolávání, při nějaké rozsáhlé krizi, která se bude blížit třeba stavu ohrožení státu, tak aby stát měl představu, kdo může být povolán. Například jde o specialisty, kteří jsou výjimeční na trhu práce, mají odpovídající vzdělání nebo jsou to lidé, kteří se věnují vojenství,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.

Podle Šedivého díky tomu bude mít armáda lepší představu, kdo může být povolán a kdo se chce podílet na obraně státu.

„Je to v začátcích, uvidíme, do jaké míry se to rozvine do masivnější měřítka. Nikoho to de facto k ničemu nezavazuje. Jenom to, že když stát bude potřebovat, tak budou připraveni přispět k obraně,“ dodává Šedivý.