Nová čistka. Vláda se k dubnu zbaví dalších úředníků po Babišovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Petra Fialy opět po třech měsících mění podobu svých úřadů. Po první lednové vlně se budu i v dubnu rušit místa řady úředníků, která jsou pro novou vládu nepotřebná.

A ačkoliv se kabinet brání pojmu „deagrofertizace“, pozice se ruší zejména úředníkům, o nichž se v kuloárech hovoří jako o lidech někdejších ministrů.

O funkci přijde například náměstek pro nesilniční dopravu a mezinárodní vztahy na Ministerstvu dopravy. Někdejší diplomat Jan Sechter na této pozici končí k 1. dubnu.

Bývalého velvyslance si v roce 2020 přivedl na dopravu tehdejší superministr Karel Havlíček (ANO). Ještě předtím působil jako poradce pro zahraniční vztahy u někdejšího šéfa Sněmovny Radka Vondráčka (ANO).

Na Ministerstvu pro místní rozvoj ruší ministr Ivan Bartoš (Piráti) hned tři náměstkovská místa, jedno nové naopak vznikne. V současnosti je odborných náměstků v rezortu, který v posledních letech řídila jedna z nejloajálnějších Babišových ministryň Klára Dostálová (ANO), sedm. Bartoš jich chce pět.

Na pozici náměstka k 1. dubnu končí například Radmila Outlá nebo David Koppitz, kteří byli povýšeni právě za působení Kláry Dostálové. Bartoš také ruší místo Koppitzově podřízené Marii Zezůlkové. Ta vedla odbor regionální politiky, pod který spadalo například poskytování státní pomoci při obnově území postiženého živelními pohromami nebo statistické služby.

Oficiálně se tak děje pro větší efektivitu a úspornost resortu. Otázky, zda jde o před volbami slibovanou „deagrofertizaci“, nechalo ministerstvo bez odpovědi.

„Ministerstvo vytváří nové kvalitní analytické pracoviště, které umožní realizovat politiku podloženou daty a analýzami, neboť chceme jít v české státní správě příkladem,“ uvedl mluvčí ministerstva Vilém Frček.

A do třetice – velké změny se od 1. dubna odehrají i na Ministerstvu životního prostředí – rezortu, kde osm let vládl Richard Brabec, muž se stranickou průkazkou ANO s číslem 002.

Nová ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ruší hned sedm vedoucích úřednických míst. Dle životopisů jde převážně o lidi, kteří nastoupili v roce 2014, tedy v době, kdy v čele úřadu zasedl i někdejší šéf Lovochemie Brabec.

„Zjistila jsem, že nemáme na to realizovat své programy. Potřebovala jsem zabezpečit agendy a místa, kde nám lidé nejvíc chybí,“ říká ke změnám Hubáčková. Jako příklad uvedla evropskou agendu a Green Deal.

Vláda schválila systemizaci minulý týden ve středu. Jde o jedinou možnost, jak ministerstva a další úřady přeobsadit a případně se zbavit těch, kteří byli loajální předchozí vládní garnituře nebo s nimi není nové vedení spokojeno.

Před příchodem do úřadů politici z vítězné pětikoalice otevřeně hovořili o tom, že chystají „deagrofertizaci“. Když ale nyní k vyhazovům skutečně dochází, tomuto označení se brání. Nabízí se ale vysvětlení – obavy, aby proti nim taková vyjádření vyhození úředníci nepoužili v případném sporu.

Popsané změny na úřadech totiž musí mít podrobnou obhajobu a tou politické preference nejsou. Je to spíš naopak – zákon o státní službě má úředníkům pomoci odolávat politickým tlakům.

Zbavit se úředníka ale není tak rychlé ani v případě, že je jeho místo zrušeno. Vyhozený náměstek zůstává půl roku v záloze s 80 procenty platu a úřad by mu měl nabídnout odpovídající pozici. Jaký bude osud nyní končících úředníků, není jasné. Ministerstva na dotaz pouze uvádějí, že se „bude postupovat podle zákona o státní službě“.

„Samozřejmě se mohou přihlásit do výběrového řízení,“ dodala směrem k úředníkům, kteří o své funkce od 1. dubna přijdou, ministryně Hubáčková.

V současnosti rovněž vzniká novela zákona o státní službě, byť zatím jen na úrovni stranických expertů vládní koalice. Její schvalování parlamentem zdržely rozpory v koalici, jak moc se mají pravidla na nabírání úředníků měnit. A také válka na Ukrajině, která zabírá značnou část současné vládní agendy.