Článek
Většina členů výboru se přiklonila k návrhu Michaela Canova (SLK). Vadí mu, že podle něj při přijetí novely v Poslanecké sněmovně došlo ke dvěma protiústavnostem. Kritizuje přijetí zákona v legislativní nouzi a také takzvanou retroaktivitu, kdy se podle něj podmínky pro mimořádnou valorizaci naplnily už k 31. lednu.
„To si nedovolí ani Fortuna či Sazka, aby poté, co zjistí, že výher je příliš mnoho, změnily výhry. Pokud tento zákon projde, bude to trapas trapasů,“ uvedl Canov.
Při hlasování se k němu pak připojily i kolegyně senátorky Hana Kordová Marvanová a Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 a Daniela Kovářová (nezávislá). Pro přijetí novely byl ve výboru pouze předseda výboru Tomáš Goláň (ODS).
„Když se podíváme, jakým způsobem rostly mzdy či sociální dávky, tak růst důchodů je vůči ostatním růstům už dostatečně velký. Populace seniorů je chráněna ze všech skupin nejvíc,“ uvedl Goláň, podle nějž se jedná o solidaritu s ostatními, když nebudou důchody navýšeny o tak vysokou částku.
Zároveň dodal, že jde jen o jednorázové řešení a valorizace důchodů bude nutné do budoucna upravit plnohodnotnými zákony, které by změnily způsob výpočtu. „Jestliže to uděláme jednorázově, dožene nás to zas příště při jakékoliv změně inflace,“ uvedl.
Tomáš Machanec z Ministerstva práce a sociálních věcí senátory upozornil na fakt, že nyní rozhodují o dopadu na rozpočet na řadu let dopředu, neboť průměrná doba vyplácení důchodu je podle statistik 24 let.
„Pokud se nyní částka sníží o tisíc korun, do budoucna to znamená rozdíl 300 miliard korun. Nerozhodujeme o 19 miliardách pro příští rok, ale o dopadu, který bude trvat dlouho,“ upozornil členy horní komory.
Podobnou argumentaci přijal i člen výboru pro sociální politiku Jan Paparega z klubu ODS a TOP 09. „Je to reakce na turbulentní dobu, je to hospodárné, je to řádně odůvodněno. Za mě je to cesta správná. Růst důchodů by byl exponenciální a nebyl by v souladu s tím, jak se bude vyvíjet státní kasa,“ uvedl. Stejně jako ostatní dodal, že má výhradu ke způsobu přijetí v Poslanecké sněmovně, ale ten podle něj Senát posuzovat nemůže.
Výbor pro sociální politiku nakonec nepřijal žádné usnesení. Zamítnutí navrhl senátor Miroslav Adámek (ANO). „Nemyslím si, že to bylo mimořádné a neočekávané. Očekávání bylo už v průběhu roku 2022 od července, kdy se dalo předpokládat, že k něčemu takovému může dojít. Každá vláda musí dělat rozhodnutí zavčas,“ uvedl.
Pro byli jen dva senátoři a návrh nebyl schválen. Naopak pro schválení novely byli tři senátoři ze šesti přítomných, jeden proti a dva se zdrželi.
Senátoři se shodli na tom, že do budoucna bude nutná změna zákona, který ošetřuje valorizace důchodů. „Už v roce 2016 jsem hlasovala proti tehdy přijatému valorizačnímu mechanismu. Od té doby bylo jasné, že je to dračí vejce, které může svoji roli ukázat kdykoliv při zvýšené inflaci,“ uvedla senátorka Jitka Chalánková.
Novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy 15 miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun.
Opozice ve Sněmovně během několikadenních obstrukcí neprosadila návrhy na zvýšení valorizace. Šéf SPD Tomio Okamura vyzval nově zvoleného prezidenta Petra Pavla, aby zákon vetoval. Pavla příští týden čeká inaugurace, v pátek by měl oznámit stanovisko k vládní novele. Podle Okamury by se SPD a ANO měly obrátit na Ústavní soud.
