Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Byla to mimořádná situace, museli jsme jednat rychle a efektivně.“ Těmito slovy dnes vláda obhajuje svůj postup z 25. února 2022, kdy na pokyn vlády a Vojenského zpravodajství provozovatelé internetové infrastruktury dočasně zablokovali více než dvě desítky dezinformačních serverů.
Krok vlády tehdy rozpoutal debatu o svobodě slova, cenzuře, hybridní informační válce a boji proti dezinformacím.
Jak tento týden informovaly Seznam Zprávy, přesně dva roky po tehdejších událostech soud poprvé rozhodl, že zablokování přinejmenším jednoho ze serverů bylo nelegální.
Ve zkratce: společnost Ac24, která provozuje stejnojmenný dezinformační server, v minulých dnech uspěla u městského soudu s žalobou proti firmě T-Mobile, která tehdy na 167 dní její web znepřístupnila. Soud rozhodl, že T-Mobile neměl vyhovět nezávazné žádosti vlády a Vojenského zpravodajství. Zablokováním konkrétního webu na základě jeho obsahu totiž poskytovatel internetu porušil zákon garantující svobodný přístup k internetu. Spor se teď vrací k obvodnímu soudu, který má za úkol vyčíslit vzniklou škodu za ušlý zisk z reklamy.
Vláda i tajná služba spadající pod Ministerstvo obrany nyní pro Seznam Zprávy říkají, že si za svým tehdejším rozhodnutím stojí. A to i přes nejnovější rozhodnutí soudu.
„Úkolem Vojenského zpravodajství je bránit Českou republiku a zájmy jejích občanů. Zejména ve složitých okamžicích. Jeden takový nastal i bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se v on-line prostoru objevila řada manipulativních a nepravdivých informací. I s odstupem času si za naším doporučením stojíme,“ odpověděl na dotaz Seznam Zpráv mluvčí Vojenského zpravodajství Jan Pejšek.
Pro upřesnění – městský soud neposuzoval jednání tajné služby nebo české vlády. Tím už se v minulosti zabývalo několik jiných soudů na základě jiných žalob. A všechny došly k rozhodnutí, že usnesení vlády z 25. února 2022 i dopis tajné služby poskytovatelům internetu z téhož dne měly charakter pouhého doporučení, takže vláda ani tajná služba zákon nepřekročily. Podle nejnovějšího rozsudku ale zákon překročila soukromá firma, která jejich žádosti vyhověla.
Vládní usnesení a na něj navázaný dopis tajné služby vznikly jen pár hodin po invazi ruských vojsk na Ukrajinu. Mluvčí Pejšek v odpovědi pro Seznam Zprávy naznačil, jak by se měl stát v budoucnu v takové situaci zachovat.
„Společenský závazek na ochranu svobody slova je pro nás zásadní, i když boj s dezinformacemi činí složitějším. Naše budoucí strategická výhoda spočívá v tom, co jako celek uděláme dál. Společným cílem státu, soukromé sféry i celé společnosti by měla být jasná pravidla toho, jak v kritických chvílích chránit naše demokratické hodnoty proti nepřátelským kampaním a informačním operacím,“ uvedl Pejšek pro Seznam Zprávy.
Jenže jasná pravidla jsou přesně to, co České republice chybí. Od invaze uplynuly dva roky, většina dezinformačních serverů zablokovaných v únoru 2022 už zase funguje a žádná legislativa v tomto ohledu nevznikla.
Advokátní kancelář Sudolská, která zastupuje společnost Ac24, ostatně právě s tímto argumentem u městského soudu uspěla.
„Na jednání je třeba nahlížet velmi kriticky, jde o mimořádný exces vykazující znaky podobné cenzuře a provádějící kontrolu a znepřístupnění obsahu konkrétních webových stránek. Senát odvolacího soudu se správně nezabýval tím, o jaký typ webových stránek se jedná. Za podstatné považoval nulovou existenci jakéhokoliv normativního právního aktu nebo rozhodnutí příslušného orgánu, které by jednání žalovaného ospravedlnilo,“ komentovala rozhodnutí městského soudu advokátka Denisa Sudolská.
Změní se zákon?
Na podzim 2023 se novým poradcem premiéra pro boj s dezinformacemi stal politolog Miloš Gregor. Rozsudek v kauze dezinformačních webů ale na dotaz Seznam Zpráv komentovat nechtěl.
„Omlouvám se, ale v této rovině nevidím důvod k rozhovoru. Jedná se o soudní rozsudek, který nemám potřebu komentovat. Chcete-li se ptát, zda vláda chystá nějaké legislativní úpravy, tak o žádných takových krocích nevím,“ uvedl v SMS zprávě.
Nulovou aktivitu vlády v boji s dezinformacemi nedávno kritizoval i prezident Petr Pavel. Fialova vláda loni zrušila místo vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, agendu po Michalu Klímovi převzal vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Ani ten ale nechtěl čerstvé rozhodnutí městského soudu hodnotit.
„Mohu vás jen ujistit, že se relevantní orgány státu s rozsudkem podrobně seznámí a pak zaujmou stanovisko. Já sám to sleduji výlučně ze své kompetence, tedy s ohledem na působení cizí moci vůči České republice,“ odpověděl Pojar na žádost o rozhovor.
Oficiální stanovisko vlády poskytla redakci mluvčí Lucie Ješátková. Na dotaz, jak se ve světle nového rozsudku vláda staví ke svému tehdejšímu postupu, mluvčí odpověděla: „Jednalo se o reakci na mimořádnou situaci a legitimní snahu vlády a operátorů jednat rychle a efektivně.“
Co se týče rozsudku, je podle Ješátkové nutné počkat na ukončení soudního sporu. Ten má pokračovat jednáním u obvodního soudu letos v květnu.
„V tuto chvíli je spor vrácen k dalšímu řízení zpět na první instanci. Dokud nebude pravomocně rozhodnuto, nemá smysl k němu zaujímat věcný postoj. V obecné rovině samozřejmě respektuje rozhodnutí nezávislých soudů,“ dodala mluvčí.
