Nevím, na co ještě čeká, zní od Pavlových rádců ke kauze Fremr

„Pro mě to není žádné překvapení. Tak to chodilo, že soudci tehdy měli tuto agendu,“ říká Eliška Wagnerová, bývalá ústavní soudkyně a členka prezidentova konzultačního panelu, který kandidáty na ústavní soudce posuzoval.

„Já jsem tu informaci implicitně měla, protože to byl trestní soudce. Nepotřebuji vědět konkrétně, kolik odsoudil emigrantů,“ reagovala pak pro Seznam Zprávy na informace, které publikovali senátoři Marek Hilšer a Hana Kordová Marvanová – a to, že soudce Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil více než 100 osob za emigraci.

Také Ivana Janů, též bývalá ústavní soudkyně, uvedla, že za komunistického režimu byly případy emigrace pro trestní soudce běžnou agendou.

„Zní to dnes jako z jiného světa, ale nedovolené opuštění Československa bylo trestným činem uvedeným v § 109 trestního zákona, takže to soudili všichni trestní soudci. Já osobně znám jméno pouze jednoho soudce, který to odmítal soudit,“ uvedla ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Jinak ale reagovala Anna Šabatová, bývalá ombudsmanka a signatářka Charty 77. „Nevěděl to nikdo z panelu,“ napsala stručně v SMS zprávě na dotaz, zda se řešily Fremrovy rozsudky ohledně emigrace.

Prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli novým informacím, které se o soudci Fremrovi objevily, ho zatím ústavním soudcem nejmenuje. Ačkoli ten už získal souhlas Senátu.

Prezident v pondělí uvedl, že chce s odborníky konzultovat, do jaké míry jsou nové informace relevantní.

Wagnerová ale nevidí důvod k tomu, aby na svém názoru něco měnila. Je nadále pro to, aby se Fremr stal ústavním soudcem.

„Řekla jsem, že je vhodný kandidát, a nemám co na tom měnit. Teď vyčkává pan prezident. Nevím, na co ještě čeká, co chce prošetřovat. Pro mě to, co se objevilo, tedy ta pěna dní, která se objevila v posledních dvou dnech, není nic nového. Nic, co bych nepředpokládala, že on soudil. Byl to trestní soudce, soudil všechno, co tehdy bylo trestným činem,“ uvádí Wagnerová.

A vysvětluje tím i to, proč se podle ní tato Fremrova agenda na prezidentově konzultačním panelu neřešila. „Nebyla žádná indicie, že by se to vymykalo tomu pravidelnému chodu věcí. Myslím si, že dodnes nebylo nic takového zjištěno, že by se objevilo něco, co by se vymykalo tomu, co byl tehdy normál.“

Podle Ivany Janů pracoval prezidentův panel svědomitě. Podotkla ale, že neměl ani informace o případu Olšanské hřbitovy.

„Návrhů na kandidáty je hodně, jde o lidi kolem padesátky a starší, takže se předpokládá, že za sebou mají profesní i osobní život, který je znám do podrobností těm, kdo je navrhují. Robert Fremr měl hodně nominací od různých institucí, patrně nejvíc ze všech kandidátů,“ dodala bývalá ústavní soudkyně.

Jaké případy přesně za komunismu soudil prezidentský kandidát na ústavního soudce Robert Fremr, zjišťoval v minulých dnech historik a archivář Petr Kreuz. Ke sporným rozsudkům se podle svých slov dostal velmi rychle.

Za zhruba dva a půl roku – od dubna 1983 do listopadu 1985 – vynesl mladý soudce Obvodního soudu pro Prahu 4 Robert Fremr celkem 105 rozsudků nad emigranty, při kterých bylo odsouzeno k nepodmíněným trestům 145 osob. Z toho 141 lidí v nepřítomnosti, čtyři obžalovaní si rozsudky vyslechli osobně v soudní místnosti. Všichni byli po revoluci rehabilitováni.