„Nepřípustná diskriminace.“ Rodiče si kvůli nižšímu rodičáku stěžují u soudu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Letošní navýšení rodičovského příspěvku půjde k Ústavnímu soudu. Respektive způsob, jakým vládní koalice stanovila hranici, kdo má na větší příspěvek nárok.

Koalice od letošního ledna zvýšila rodičovský příspěvek z 300 tisíc na 350 tisíc. Na větší peníze ovšem dosáhnou pouze děti narozené nejdříve 1. ledna 2024.

U nejvyšší soudní instance v zemi si kvůli tomu stěžuje advokát a rodič Michal Staněk. „Tak, jak je systém nastavený, je to dle mě diskriminační,“ řekl Staněk Seznam Zprávám.

Staňkovým se loni na jaře narodila dcera, nárok na rodičovský příspěvek jim vznikl v listopadu. Jak umožňuje zákon, matka si o něj požádala o něco později, tedy v lednu letošního roku.

Žena má ale nárok pouze na 300 tisíc, nikoli na 350. A to z důvodu, že se dítě narodilo již loni. „To je přímá diskriminace na základě věku, což je nepřípustné. Je to stejné, jako kdybyste řekla, že důchody se budou zvyšovat jen těm, kterým už bylo 70,“ domnívá se Staněk.

Expert na ústavní právo z Univerzity Palackého Zdeněk Červínek vidí šance na úspěch takové žaloby spíše malé. „Sice skutečně zvýšením rodičovské došlo k vytvoření dvou kategorií osob, kdy jedni budou pobírat rodičovskou vyšší, ale to je u právních předpisů v oblasti sociální politiky zcela běžná věc,“ řekl Seznam Zprávám.

„Sociální systém prostě bez stanovení určitých hranic a podmínek nemůže fungovat, byť chápu, že rodiče, na jejichž dítě se navýšení nebude těsně vztahovat, to budou cítit jako křivdu, ale takovéto dílčí nespravedlnosti s sebou, bohužel, právní regulace občas nese,“ myslí si Červínek.

V ústavní stížnosti, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, se advokát Staněk odvolává na takzvaný test diskriminace, který Ústavní soud v těchto otázkách používá.

Tento test má čtyři kroky, které se jeden po druhém ověřují - zda se jedná o srovnatelnou skupinu lidí, zda je s jejími příslušníky nakládáno odlišně na základě některého ze zakázaných důvodů (například věku), zda toto odlišné zacházení negativně dopadlo na stěžovatele a zda je takové zacházení ospravedlnitelné legitimním cílem.

Ústavní soudci tímto testem poměřovali zvýšení rodičáků už v roce 2021. Tehdejší vládní koalice ANO a ČSSD zvýšila příspěvek z 220 na 300 tisíc a též dlouhé měsíce řešila, jak a pro koho má změna platit.

Stanovit jako hranici konkrétní datum stejně jako současná koalice si netroufla - mimo jiné i z obav, že by mohlo jít o diskriminaci. Nakonec měli na vyšší peníze nárok ti rodiče, kteří v tu chvíli rodičovský příspěvek aktivně čerpali.

„Hodně jsme to řešili a zvažovali větší množství způsobů. Tohle jsme nakonec vyhodnotili jako nejspravedlivější,“ říká k tomu dnes poslanec a expert ANO na sociální věci Aleš Juchelka. Hnutí ANO bude ještě řešit, zda se kvůli současné změně příspěvku také na Ústavní soud neobrátí.

Podle Červínka si lze určitě představit i jiné způsoby a postupy, jak by šlo rodičovskou navýšit - třeba přiměřeně navýšit rodičovskou pro děti, které se narodily před 1. 1. 2024. „To je ale politické rozhodnutí a Ústavní soud zde podle mého mínění není od toho, aby ho nahrazoval. O diskriminaci by se tedy v tomto případě jednat nemělo,“ říká expert na ústavní právo.

Způsob, který před několika lety zvolila předchozí vláda, tehdy měli za diskriminační lidovci - podle nich přišli zkrátka rodiče, kteří příspěvek vyčerpali rychleji a vrátili se do práce. Několik desítek senátorů se tehdy obrátilo na Ústavní soud. Ten při vyhodnocování diskriminačního testu skončil hned u prvního bodu - nejednalo se podle něj o srovnatelné skupiny rodičů, protože jedna stále měla na příspěvek nárok, druhá již ne.

„To v dnešní situaci neplatí. Dále tu spatřuji odlišné zacházení na základě věku, kterým vznikne stěžovateli příkoří, že nedostane oněch 50 tisíc korun. Otázka je poslední bod, zda se to dá ospravedlnit legitimním cílem ušetřit v rozpočtu, který na tom není dobře,“ popisuje Staněk.

Domnívá se ale, že argument úsporami v tomto případě neobstojí. „Odlišné zacházení není v daném případě ospravedlnitelné přiměřeným sledováním legitimního cíle, jelikož vzhledem k tomu, jak stát i nadále ,rozhazoval‘ ve všech oblastech jeho činnosti (příkladmo již popsáno shora - zvýšení platů lékařů na základě nátlakových akcí v součtu za bezmála 10 miliard korun českých apod.) nemůže odůvodnění (přímé) diskriminace na základě data narození dítěte obstát,“ píše se v ústavní stížnosti.

Staněk navíc dodává, že soud by se měl otázkou zabývat nikoli kvůli případu jejich rodiny, ale řady domácností, které jsou ve stejné situaci.

„Tato ústavní stížnost bezesporu svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky, jelikož rodičovský příspěvek pobírá zhruba 250 000 rodičů, kteří jsou tvrzenou protiústavností zasaženy,“ uvádí se ve stížnosti.