Článek
Kdo bude od letošního září platit školníky a kuchařky? Těžko říct. Klíčový zákon ministra školství Mikuláše Beka (STAN), který ve sněmovně čeká na druhé čtení, je v čím dál větších problémech.
Ostrá kritika zaznívá už i od koaličních partnerů, stejně jako z jeho vlastní strany. A na premiéra Petra Fialu (ODS) se tento týden obrátilo více než tisíc starostů z celé republiky znepokojených tím, jakým způsobem se změna projednává.
Panika v regionech
Lidovci oznámili, že pokud se ministrovi nepodaří paniku v regionech uhasit, pro zákon hlasovat nebudou.
„Ministr školství to absolutně nezvládl komunikovat směrem ke zřizovatelům škol. Měl na to dva roky a je to v tomto stavu. Buď se mu to podaří vysvětlit, nebo nepodaří. A pak my máme problém pro takto špatně vykomunikované řešení hlasovat,“ říká šéf lidovců Marek Výborný s tím, že věcně nemá se změnou problém.
Dle místopředsedkyně KDU-ČSL Moniky Brzeskové by bylo nejlepší celou změnu odložit. „Je to nepřipravené. Za mě by byla nejlepší možnost to odložit o rok a letos ještě zajistit financování skrz rozpočet,“ uvedla pro Seznam Zprávy.
Předseda sněmovního školského výboru Ondřej Matěj Havel (TOP 09) doufá, že se situaci nakonec podaří vyřešit - na samotném principu je podle něj shoda a výbor dal ve středu ke změně kladné stanovisko. „K tomu načasování samozřejmě výhrady mám, v terénu je teď panika a šíří se i různé dezinformace,“ uvedl Havel.
O co jde ve sporném návrhu?
Koalice se shodla na tom, že od září tohoto roku se nebudou platy takzvaných nepedagogických pracovníků (například kuchařek, školníků či uklízeček) platit ze státního rozpočtu. Financovat je mají přímo zřizovatelé, tedy obce a kraje, které na to mají dostat peníze z rozpočtového určení daní. Koalice si od toho slibuje, že systém bude efektivnější a ušetří náklady.
Změna, dle níž mají být tito pracovníci financováni už od letošního září, je ovšem ve Sněmovně teprve před druhým čtením. A není jisté, v jaké podobě od poslanců vyjde, ani jak s ní naloží Senát.
Ministerstvo školství navíc změnu nenavrhuje standardním postupem - chce ji prosadit jako pozměňovací návrh ke školskému zákonu. Neprošla tedy standardním připomínkovým řízením.
Nespokojenost panuje i u Bekovy vlastní strany. Věc několikrát projednával poslanecký klub Starostů a nezávislých a na ministrovu hlavu se snesla kritika.
„Pan ministr to musel několikrát na klubu vysvětlovat, ale zůstávají tam nevyjasněné věci. Mám s tím problém,“ říká poslankyně STAN Eliška Olšáková. Ta je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv, které se proti změně ostře vymezuje. „Nemůžu teď říct, jak budu hlasovat. Uvidím, jaká bude finální varianta,“ říká Olšáková.
„Je tam časový pres a tím pádem je diskomfort na všech stranách samozřejmě velký. I já bych byl radši, kdyby některé věci byly vyřešené dřív, ale snažíme se pracovat s tím, co jsme dostali,“ říká k tomu další poslanec za STAN Jan Berki.
Přiznává, že návrh jejich vlastního ministra bude zřejmě třeba ještě upravit. Jasno není například v tom, zda se na obce mají přenést i takzvané neinvestiční výdaje - zjednodušeně řečeno hlavně učební pomůcky a školení učitelů. Že se tyto výdaje v návrhu vůbec objevily, překvapilo i řadu lidí v koalici a ve STAN.
„O tom ještě na koaliční radě diskutujeme, jestli nepřipravit nějaká alternativní řešení,“ připouští Berki.
Obce žádají o pomoc premiéra
Speciálně STAN je v této věci pod tlakem z obou stran - změnu navrhuje jejich vlastní ministr, zároveň na ně ale tlačí nespokojené regiony a obce. Na poslance STAN se obrátil například starosta Luhačovic Marian Ležák, který je zároveň podepsaný pod dopisem tisícovky starostů premiérovi Petru Fialovi.
„Apeluji na poslance STAN, jestli se chtějí podepsat pod něco, co je namířené proti rozpočtům měst a obcí. Zastavme ten proces, už jsme se v tom jednou vykoupali se stavebním zákonem, a jak to dopadlo,“ vyzývá Ležák.
Pokud dle něj má k převodu financování dojít, nemůže to být letos „Obce už mají schválené rozpočty, nikdo nic neví a vůbec není jisté, jak to bude. Začíná být panika,“ dodává Ležák.
U premiéra si obce stěžují, že věc neprošla standardním legislativním procesem a že nemají dostatek informací. A pokud už se k nim nějaké informace dostanou, nedá se jim věřit - protože je ještě může změnit Sněmovna.
Petr Fiala zatím přehrává stížnosti na ministra Beka. „Pan premiér tyto obavy samospráv bere vážně, je na MŠMT, aby důsledně a trpělivě vysvětlovalo přínosy těchto změn,“ uvedla mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
A sám Bek, jenž mimochodem ve čtvrtek oznámil, že na podzim nehodlá kandidovat do Poslanecké sněmovny, je ohledně výtek v klidu. „Přestože se objevují výhrady, například od některých poslanců KDU-ČSL či STAN, ministr školství zdůrazňuje, že dohoda o změně financování byla uzavřena na podzim 2024 mezi předsedy všech koaličních stran. Tato dohoda byla znovu potvrzena koncem ledna 2025, což znamená, že vláda je odhodlána reformu prosadit,“ uvedla mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.
Průšvih těsně před volbami?
Beka se zastává i stranický šéf Vít Rakušan. „O výtkách v koalici i u nás ve straně vím. Ale podle mě tu situaci nezklidní nic jiného, než že se ten zákon schválí,“ míní Rakušan.
Co když ale nespokojení vládní poslanci splní své výhružky a pro zákon ruce nezvednou? Dle šéfa lidovců Marka Výborného by pak musel Bek ve spolupráci s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) zajistit rychlou změnu rozpočtu.
Nervozitu v koalici zvyšuje i fakt, že změna se má odehrát těsně před sněmovními volbami. A panují obavy, aby jim případné potíže neublížily v kampani.
Plán B ale ministr Bek nechystá. „Ministerstvo školství pracuje s variantou, že návrh bude schválen a změna financování vstoupí v platnost od 1. září 2025. Žádné alternativní řešení v tuto chvíli není připravováno,“ dodala Bekova mluvčí.
