Nepředepisujte nám, jak má vypadat mše, vzkazuje arcibiskupství nekatolíkům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

I přes vlnu kritiky, protestů a podpory, kterou veřejně známému knězi vyjádřili někteří věřící, kolegové i politici, si pražský arcibiskup Jan Graubner stojí pevně za svým rozhodnutím. A vybízí nekatolíky, aby církvi nepředepisovali, jak má nebo nemá vypadat mše svatá. „Katolíky, kteří se odvoláním svého oblíbeného kněze cítí dotčeni, prosíme, aby si uvědomili, že v církvi je mnoho bratrů a sester, pro něž je mše svatá nejposvátnějším tajemstvím Boží přítomnosti a nevhodným chování otce Váchy se cítí zraněni,“ vysvětlilo arcibiskupství na svém webu.

Mluvčí primase českého Jiří Prinz pak pro Seznam Zprávy uvedl, že postih kněze, který odsloužil koncem ledna mši v břevnovském klášterním výčepu Sýpka, přenášenou televizí Noe, mohl být původně ještě tvrdší. Během jednání kněžské rady totiž zaznívaly názory, že by se arcibiskup neměl spokojit jen s ukončením vedlejšího služebního poměru. „Padaly různé návrhy. Arcibiskup z toho nakonec vyvodil jen to, že mu ukončil pětinový úvazek v Praze. Ale nadále může sloužit mše svaté, nebyl mu uložen žádný kázeňský trest, jak někteří požadovali. Pan Vácha může normálně fungovat v brněnské diecézi jako kněz,“ řekl Prinz.

Ukončení vedlejšího služebního poměru v Praze nicméně podle arcibiskupství neznamená, že má Vácha v Praze či jinde stopku. Jen za kněžskou službu mimo svou diecézi nebude dostávat odměnu. „Nemá zakázáno slavit mši svatou, nebyl mu udělen trest dle církevních zákonů,“ podotklo arcibiskupství.

Brněnský biskup Pavel Konzbul potvrdil, že Vácha i nadále zůstává farářem v Lechovicích na Znojemsku, jeho služba v brněnské diecézi pokračuje beze změn. „S Orkem se známe řadu let, proto jsem ho bezodkladně kontaktoval a domlouváme si osobní setkání, abychom společně celou situaci probrali,“ uvedl Konzbul, jenž podle svých slov rozhodnutí pražské arcidiecéze respektuje.

Zásadním pochybením celé „hospodské“ pražské mše byla podle církve volba místa. Bohoslužba se totiž slaví na posvátném místě, pokud by ve výjimečném případě bylo nutné něco jiného, musel by to posoudit diecézní biskup. „Slavit bez vážných důvodů mši svatou v hospodě je samo o sobě nevhodné. Příslušný diecézní biskup o takovémto slavení zjevně nebyl informován a nedal k němu souhlas,“ zdůraznil Martin David, předseda liturgické komise České biskupské konference (ČBK).

Dalším problémem bylo podle něho uspořádání místa, kde byla eucharistie slavena. Podle instrukcí pro bohoslužbu (Redemptionis sacramentum) se v žádném případě nemá spojovat slavení mše svaté s kontextem obyčejné večeře ani s podobným způsobem stolování.

„Mimo případů naléhavé nutnosti ať se mše svatá neslouží na kuchyňském stole, v jídelně nebo na místě používaném ke stolování, ani v sále, kde by bylo přichystáno jídlo, ani ti, kteří se účastní mše, ať nesedají k jídlu v průběhu samotné mše svaté. Jestliže je z vážného důvodu třeba sloužit mši svatou na stejném místě, kde se pak bude stolovat, ať se vloží jasný časový odstup mezi závěr mše svaté a začátek jídla a ať není věřícím podáváno obyčejné jídlo během mše svaté,“ hlásají pravidla vytvořená v roce 2004 na základě pověření papeže Jana Pavla II. po poradě s Kongregací pro nauku.

Biskupská konference se odvolává i na to, že na pozvánce k bohoslužbě, která byla zveřejněna na sociálních sítích, se uvedlo, že pít pivo či jiné tekutiny bude možné v průběhu celého večera. „Účastníci bohoslužby měli skutečně během mše na stolech před sebou načepované pivo, kávu a tak dále, což považujeme za krajně nevhodné. Snižuje to nedůstojně slavení eucharistie na ‚párty pro věřící i nevěřící‘, jak uvádí pozvánka,“ cituje web biskupské konference předsedu liturgické komise Martina Davida.

Třetí přešlap se podle ČBK týkal četby evangelia. Laikovi ani řeholníkovi není dovolena. V případě „Váchovy bohoslužby“ ale četl laicizovaný kněz a i kázání bylo svěřeno laikům.

Katoličtí představitelé dále poukázali i na fakt, že bohoslužba byla avizována původně jako ekumenická, ve finále ale byla ryze katolická. „Parametry katolické bohoslužby nebyly splněny,“ zopakoval Prinz.

Biskupská konference sice uznala, že celá akce nebyla zlým úmyslem a byla postavena na chvályhodné myšlence přiblížit myšlenky církve těm, kteří by jinak do kostela nepřišli, porušování liturgických pravidel je však nepřípustné.

Sám Vácha nicméně nepřipouští, že by jakékoli liturgické pravidlo porušil. „Nenapadá mě ani jedno,“ vyjádřil se pro Seznam Zprávy s tím, že v minulosti sloužil mše nesčetněkrát mimo kostel.

Právě mše mimo chrám, zejména v přírodě, jsou v dnešní době poměrně běžnou záležitostí. Podle církevního historika Jaroslava Šebka to ale také není úplně dle liturgických pravidel. Vygradování současné kauzy spojené s knězem Váchou ale spojuje především s informačními šumy.

„Bylo deklarováno, že to bude ekumenická bohoslužba, což pak ale nebylo. Byla to ryze katolická mše. Přitom i v upoutávce na TV Noe to bylo uvedeno, že to bude ekumenické. A toto právě mohl být jeden z těch organizačních šumů,“ upozornil Šebek a doplnil: „Organizátoři sami přiznali, že nepočítali s tak velkým zájmem lidí, takže možná na to ani nebyli organizačně připraveni. Pak právě mohlo dojít ke kritizovaným scénám, že třeba někdo při proměňování Krista stál s rukama v kapse.“

Hlavní problém celé kauzy je podle něho špatná komunikace v rámci církve. „Pan arcibiskup Graubner nebo některý z biskupů se měl bavit přímo s Markem Váchou a měli si ty věci nějakým způsobem vyříkat,“ podotkl Šebek s tím, že arcibiskupství přistoupilo k rychlému řešení a primas český rozhodl mocensky.

Na to arcibiskupství reagovalo vysvětlením, že Marek Orko Vácha měl možnost vysvětlit svůj postoj během pravidelného kněžského dne. „Na tomto setkání páter Marek Vácha nebyl přítomen a ani se ze setkání neomluvil, a tak nebylo možné probrat s ním osobně důvody, které vedly k ukončení jeho služebního poměru na Arcibiskupství pražském, tak, jak je běžně zvykem.“

Podle Šebka se mohl najít případně i jiný komunikační způsob. „Existují e-maily, mobily. Existuje třeba i možnost zavolat biskupovi do Brna a jeho prostřednictvím třeba zorganizovat nějakou schůzku,“ doplnil. Církev má ale svoji hierarchii a podle toho se odvíjí i komunikace, připouští.

Střet arcibiskupa s „neposlušným“ knězem není podle Šebka v církevní historii nic nového. „Velké problémy byly třeba, když si vzpomenu na období první republiky a arcibiskupa Karla Kašpara. Ten měl problém se sudetoněmeckým knězem Paulusem Sladekem, který mimochodem také působil ve farnosti sv. Salvátora v Praze, odkud byl odvolán Marek Orko Vácha,“ připomněl Šebek. Spor se podle historika vedl o to, že Sladek tehdy sloužil mši čelem k lidu, což nebylo přípustné. Kněz se mohl k lidu obrátit až po Druhém vatikánském koncilu po roce 1965.

Dalším kritikem odklonu od liturgických pravidel byl i arcibiskup František Tomášek, který vedl Arcibiskupství pražské v osmdesátých letech minulého století. „Stěžoval si, že se slouží mše v civilu, bez toho, aby měl kněz na sobě řádný liturgický úbor,“ doplnil Šebek. Tehdy šlo zejména o mše vedené v podzemní církvi v době komunismu. „Neslavily se v liturgických prostorech, celebrovaly se v bytech,“ doplnil.

Poznamenal nicméně, že nezná z historie případ, kdy by se bohoslužba uskutečnila v hospodě. „Nikdy jsem takovou zkušenost neměl. A ani jsem o tom neslyšel,“ dodal.

Každopádně současná kauza podle něho rozpoutala diskuzi v české církvi na mnoho dalších otázek. „Nejenom na otázku působení Marka Orko Váchy, ale řešit se bude možná i samotný charakter liturgie,“ poznamenal Šebek.

Celé je to navíc protkáno špatným načasováním. Do protestů proti arcibiskupovi promlouvá i politika, zejména pak kritiky momentálně řešené smlouvy mezi Českem a Vatikánem. „A samozřejmě mnoho lidí si také říká, že to kontrastuje s reakcí olomoucké arcidiecéze v případu katolického kněze, který byl v minulosti odsouzený za sexuální zneužívání mladých mužů, kdy reakce opravdu nebyla tak rychlá. Uplatňuje se tak dvojí metr,“ dodává Šebek.