Článek
Hrozí nejtěžší krize od války:
Ekonomický reportér Petr Holub se zamýšlel nad strašákem jménem stagflace, což je stav, k němuž prý Česko a valná část Evropy směřuje. Jde o situaci, kdy ekonomika nejen zpomaluje, ale zároveň rychle rostou ceny. Autor cituje například mannheimského profesora Toma Krebse: „Může dojít k hospodářské krizi, jakou Německo nezažilo od druhé světové války.“ Výroba v Německu se podle této vize propadne během následujících dvanácti měsíců o 114 až 286 miliard eur. To odpovídá ztrátě tří až osmi procent HDP. Zároveň musíme počítat s ještě vyššími cenami energií a s tím, že spotřebitelé budou šetřit na jiném zboží. Tím se hospodářský výkon sníží o další dvě nebo čtyři procenta. Teď už ani nestačí termín „stagflace“ připomínající období ropných šoků z let 1973 a 1979. „Může dojít k hospodářské krizi, jakou Německo nezažilo od druhé světové války,“ varuje Krebs ve studii na stránkách Hans-Böckler-Stiftung.
Žena, která zahltila internet reklamou:
Vědecký redaktor Seznam Zpráv Pavel Kasík se věnoval fenoménu sociálních sítí a globálního technologického obra Google. Jeho zájem o téma vyvolal odchod Sheryl Sandbergové – přezdívané první žena internetu – z vedení společnosti Meta, pod kterou patří například Facebook. „Dědictvím Sandbergové je internet plný reklam. Cílených, automatizovaných reklam,“ charakterizuje ji v Kasíkově článku komentátor Max Fachkin.
Když kdysi Mark Zuckerberg Sandbergovou lákal do Facebooku, byla to pořád ještě sociální síť hlavně pro americké studenty a pár nadšenců. Letos zřejmě Facebook na reklamách vydělá po celém světě přes sto miliard dolarů. Ne všichni jsou z vlivu a moci sociální sítě nadšení. „Sandbergová opouští firmu, která je v neutěšeném stavu,“ myslí si Natasha Lambová ze společnosti Arjuna Capital. „Snažit se ve Facebooku něco reformovat je strašně těžké. Je to jako mlátit hlavou o stěnu, šéf Mark Zuckerberg tam má neuvěřitelné páky.“ A diví se, proč Sandbergová neodešla už dávno, po aféře Cambridge Analytica, například. „Sandbergová odchází ze svého působení s reputační ránou, kterou obdrželo jen málo mužů na její úrovni. Mnozí budou Sandbergové i nadále vyčítat toxický obchodní model Facebooku, který je zaměřen na získávání pozornosti za každou cenu.“
Nepoučitelní Rusové kráčejí k prohře:
Reportérka zahraničí redakce Seznam Zpráv Daniela Kučerová přinesla mimořádně podrobnou analýzu ruských vojenských vítězství i neúspěchů Ruska a Sovětského svazu a spolu s vojenským historikem Tomášem Řepou z nich vystavěla masivní paralelu k aktuálnímu konfliktu na Ukrajině.
„Myslím si, že se Rusové nepoučili zejména ze své porážky ve studené válce. Oslavují druhou světovou válku, ale náš svět daleko více definuje výsledek studené války, to jim pořád nedochází. Proto ty nesmyslné sféry vlivu a lpění na nich. Rusko mohlo Ukrajinu na své oběžné dráze udržet jinými prostředky. Zvolilo ale silové vstupy započaté anexí Krymu a vyvoláním války na Donbase a teď vůči celé Ukrajině. Hru, kterou tím rozehrálo, už těžko bude schopno ukočírovat,“ řekl Řepa Seznam Zprávám.
Ukrajina dle něj sází na osvědčené metody, jako je cílené vyvolávání povodní nebo guerillové vedení války. Jako příklad zmiňuje do povětří vyhozený vlak u Melitopolu, tedy hluboko na území obsazeném Ruskem. Jedná se o strategii známou jako „udeř a zmiz“. Tomáš Řepa věří, že je Rusko při dosavadním vývoji na cestě k vojenské porážce.
Jak šéf České televize rozhodil vládu:
Politické reportérky Seznam Zpráv Lucie Stuchlíková a Martina Machová proklouzly do zákulisí her o budoucnost České televize. Vládnoucí politiky zaskočila vysoká hra, do níž se pustil šéf ČT Petr Dvořák, když na tiskové konferenci oznámil, že za situace, kdy se od roku 2008 nezvedly koncesionářské poplatky, není možné udržet nynější standard vysílání. Diváci dnes platí 135 Kč. Podle Dvořáka je reálná hodnota poplatku dnes již pod stokorunou a v roce 2024 by se dokonce kvůli vzrůstu cen mohla pohybovat na 50 korunách. Dvořák míní, že by přitom dle vývoje inflace měl být letos poplatek ve výši 209 korun.
A překvapeným divákům i politikům oznámil, že – pokud se vládnoucí garnitura nerozhodne poplatek zvednout alespoň o 15 korun měsíčně – zruší „seniorský“ kanál ČT 3. Omezit by se měly i sportovní přenosy a Dvořák plánuje zakonzervování studia v Ostravě, jež měla ČT v plánu modernizovat. Dvořákovu tiskovku pak někteří politici označili za vydírání. Asi málokdo z vládních lídrů chce být totiž v očích starších voličů spojován s tím, že kvůli němu přišli o nostalgickou ČT3. A u milovníků sportů být za toho, kvůli němuž neuvidí oblíbené živé přenosy.
Příliš mnoho aut, řidiči přestupte na metro:
Editor analýz Jan Stránský se snažil zjistit, jak vyvést Česko ze zhoršující se dopravní krize. Možné cesty demonstroval především na příkladu Prahy, kde je situace zřejmě nejhorší. „Nemalá část expertů začíná mluvit o tom, že z dopravního chaosu, v němž se dnes topí česká města, nevede jiné východisko, než je otočení náhledu na celý malér. Problém není nedostatek silnic, problém je množství aut,“ uvedl svou analýzu. Zatímco v roce 1995 byly v Česku registrované tři miliony automobilů, podle posledních údajů z roku 2020 jich již Češi vlastní šest milionů. A ty se nevejdou ani do městských ulic, ani na sídlištní parkoviště.
Řešení se nabízí dvojí, speciálně v metropoli. Dostavba vnějšího a vnitřního okruhu. Na čem se ale shodují všichni, je nutnost „přemístit“ lidi zpoza volantů do metra a tramvají. MHD se ovšem podle některých nejprve musí stát lákavějším dopravním prostředkem. „Nesmíme podlehnout sebeklamu, že je veřejná doprava v Praze tak dobrá, že ji nemusíme intenzivně zkvalitňovat. Velikostně srovnatelná Vídeň postavila od roku 2000 dvakrát víc metra než Praha – 24 nových stanic oproti 10 stanicím v Praze,“ řekl například Vratislav Filler ze spolku AutoMat.
