Článek
V Česku tentokrát smlouva prošla hladce, s přiměřenou dávkou debaty, aniž by se zdejší společnost kvůli pravidlům pro pobyt amerických vojáků rozložila na součástky. Jako tomu bylo třeba kolem jednání o americkém radaru v nultých letech. Nebo jako se v rozvířených emocích topili Slováci, když schvalovali obdobnou dohodu začátkem roku 2022, ještě ve světě před ruskou invazí na Ukrajinu.
Rozell s tím má leccos společného – tři roky tu měl na starost komunikaci americké ambasády a podílel se i na strategii, jak smlouvu prezentovat. „Myslím, že všichni jsme věděli, že DCA současnou vládu v Ruské federaci nepotěší a že (Moskva) udělá všechno pro to, aby se tato debata vykolejila. Ale myslím, že neuspěli. Naším úkolem bylo debatu držet v rovině faktů,“ říká v rozhovoru se Seznam Zprávami muž, který odjíždí do Washingtonu vést strategickou komunikaci pro Evropu na americkém ministerstvu zahraničních věcí.
Více o návštěvě amerického ministra obrany v Praze
Americký ministr obrany Lloyd Austin v Praze zdůraznil, že NATO bude jako vždy chránit každý kousek území Aliance. Zároveň potvrdil, že USA v novém třímiliardovém balíčku podpory regionu zasaženému ruskou agresí počítají i s Českem.
Rozellovy začátky v české metropoli se ale odehrávaly v úplně jiných politických kulisách, než v jakých diplomat končí. V srpnu 2020 přijížděl do země, ve které český prezident „válčil“ s americkými diplomaty a například šířil nepodložené informace, že američtí diplomaté tu podporují protesty proti hlavě státu.
Oxford? Příliš snadné
Dnes už to může říct natvrdo. Věděl, že do Prahy jede tak trochu na bojiště. „Ano, stále jsem měl na paměti, že ne vždy debaty vznikají jen růzností názorů, ale že je tu aktér, který se snaží škodit, že součástí hracího pole je i protivník. Ten, který přichází zvenčí, nikoli z Česka,“ popisuje Rozell.
„Různé názory jsou samozřejmě v pořádku, nikdo neočekává, že spolu budeme souhlasit ve stu procentech,“ zdůrazňuje.
Podle něj jsou ale Češi odolní vůči nepřátelským aktivitám ve veřejném prostoru. „Není až tak strašně těžké říkat pravdu a fakta. Byl jsem tu ve skvělé zemi, s níž máme stejný cíl – žít ve svobodných prosperujících zemích, které se stavějí za práva svých občanů,“ dodává.
Rozell o sobě říká, že je napůl Čechoslovák. Před misí v Česku působil na Slovensku a oba jazyky slušně ovládá, byť slovenštinu má, zdá se, přece jen trochu víc pod kůží. Do regionu střední a východní Evropy ho nasměroval už výměnný program na univerzitě – vydal se do Ruska, do Nižného Novgorodu. „Jít do Oxfordu nebo do Argentiny, což byly další možnosti, které se nám tehdy nabízely, to by dokázal každý,“ říká s nadsázkou.
Zkušenost z Ruska v něm probudila myšlenku, že by se mohl věnovat diplomacii. Po návratu do USA vystudoval historii a národní bezpečnost. V rámci svých diplomatických začátků působil také v Uzbekistánu či v Pákistánu a v Polsku.
Základem diplomacie podle Rozella je být dobrým partnerem. „Pokud máme nějaký specifický postoj, například k unijní regulaci, řekneme to. Nikdy ale neříkáme: hlasujte tak, či onak, to přátelé nedělají,“ říká Rozell.
Jak na strach
I pro něj a z pohledu jeho práce se mnohé změnilo 24. 2. 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.
„Jakkoli je to tragické, ten den se každý probudil a pochopil, jaké hrozbě čelíme z Ruska. A nejen Ukrajina, kde umírají nevinní lidé, ale celá západní komunita, která sdílí demokratické hodnoty,“ říká diplomat. USA jsou klíčovým dodavatelem zbraní bránícímu se Kyjevu a zároveň miliardovými částkami kompenzují Česku dodávky zbraní ze zdejších zbrojních skladů.
Zhmotnělá hrozba z Ruska semkla země NATO a EU. A i česko-americké vztahy dostaly nový impulz po rozpačitých zemanovských letech.
„V ten tragický okamžik bylo klíčové zdůraznit kontinuitu, že tu stále jsme, že jsme přátelé, stojíme spolu. Zároveň vyjadřujeme obdiv tomu, jak česká společnost na situaci zareagovala,“ říká Rozzell.
Komunikovat v takto složité situaci ale nebylo snadné. „Musíte vážit tón, jak vysvětlit nakolik závažná situace to je, ale zároveň si dát pozor, aby lidé nezabředli do strachu,“ vysvětluje.
V USA se bude věnovat strategické komunikaci, oboru, který i v Česku nabírá vítr. V zásadě jde o snahy, jak posílit komunikační obranu státu. Západ totiž v tomto dostal nevyžádanou lekci. „V nedávné minulosti jsme prošli obrovským technologickým vývojem. Ti, kdo technologie vyvíjejí, se na ně koukali jako na zábavu, nebo minimálně neutrální nástroje, a neuměli jsme předvídat, že se z nich mohou stát zbraně, které se otočí proti nám,“ zakončuje Rozell.
