Článek
Zatímco 12. prosince poslanci hlasovali o vládním zákonu o trhu s nevýkonnými úvěry, jejich kolegyně Lucie Potůčková (STAN) byla ve Vídni. Přednášela na zasedání lidskoprávního výboru OBSE kolegům z celé Evropské unie o praxi českého Parlamentu vůči nedodržování lidských práv v Rusku.
„Naše Sněmovna je velmi často platformou pro setkání exulantů z Běloruska a Ruska, dáváme jim prostor, hlas a šíříme jejich ideály. To jsou některé z mnoha úkonů, které můžeme jako parlamentaristé dělat. A není to opravdu málo,“ připomněla tehdy mimo jiné evropským kolegům.
V docházce do Poslanecké sněmovny kvůli tomu u jejího jména ale svítilo: nepřítomna. Potůčková je i kvůli tomu jedním z příkladů poslankyň a poslanců, kteří mají ve Sněmovně vyšší absenci.
Datoví analytici Seznam Zpráv spočítali poslancům docházku za minulý rok. Zatímco řada zákonodárců napříč celým politickým spektrem měla loni docházku téměř stoprocentní, někteří se dostali i pod polovinu absolvovaných hlasování.
Již zmíněná Lucie Potůčková patří spolu s kolegyní Janou Krutákovou ve svém klubu k největším absentérkám. Obě mají účast na hlasování shodně 58 procent.
U Potůčkové se na vyšší míře absencí při hlasování projevuje právě její členství v parlamentní delegaci OBSE, kam je českým Parlamentem vyslána a zároveň tam působí jako předsedkyně lidskoprávního výboru. Právě proto posuzování své práce podle procentuální účasti na hlasování považuje za neférové.
„Není to funkce dosazená naším Parlamentem, ale demokraticky zvolená 200 poslanci z celého světa. Česká republika v historii ještě nikdy neměla nikoho v PS OBSE v tak vysoké pozici,“ vysvětlila Potůčková Seznam Zprávám.
Jak v roce 2023 pracovali politici?
Docházku poslanců a senátorů za rok 2023 podrobili zkoumání datoví analytici Seznam Zpráv. Ze parlamentních statistik vypočítali, jak hodně zákonodárci absentovali při hlasováních v obou komorách.
Poslanci delegování do OBSE svými parlamenty se podle ní ve výboru zabývají volbami, řešením konfliktů, mediací, lidskoprávními nevládními organizacemi a nezávislou žurnalistikou. „Teď jsem třeba řešila ve Vídni bezpečí novinářů a uváděla jsem tam některé případy hate speech z ČR. Je to důležitá práce a Česko je v této organizaci hodně slyšet,“ vysvětluje svoji účast na prosincovém vídeňském zasedání.
I poslanci marodí
Jako další problém absencí při jednáních zmiňuje i další věc, kterou mají společnou zejména poslankyně, a tou je fakt, že poslankyně jsou zároveň i matkami, které si stejně jako jiné matky občas musí vzít takzvanou ošetřovačku, aby se postaraly o své dítě, když onemocní.
„Spousta lidí se musí o někoho starat a vzhledem k četným obstrukcím, které jsou nejen nedůstojné, ale také nezdravé, mají poslanci mnohé zdravotní problémy. Tak to prostě je,“ dodala Potůčková.
Zdravotní problémy stojí i za absencemi dalších poslanců, kteří se v uplynulém roce umístili mezi nejhoršími a účastnili se méně než poloviny všech hlasování.
Nejméně, jen 11 procent, hlasování se účastnil poslanec SPD Jaroslav Bašta, který je dlouhodobě hospitalizovaný a jeho přesný zdravotní stav není známý, protože vedení hnutí se omezuje pouze na přání brzkého uzdravení. Naposledy hlasoval 24. února, od schůze 1. března už byl omluvený.
Poslanec Bašta je dlouhodobě nemocný, náhrady čerpá dál
Oficiálně od května je poslanec SPD a kandidát na prezidenta Jaroslav Bašta ve vážném stavu v nemocnici. Ačkoliv není možné, aby chodil do práce, dál mu plynou veškeré benefity. Náhle začal čerpat ve velkém i peníze na experty.
V závěsu za Baštou je v absencích i jeho spolustraník Jaroslav Dvořák, který se v roce 2023 zúčastnil pouze 23 procent všech hlasování. Seznam Zprávy se chtěly poslance Dvořáka na jeho absence zeptat, nezvedal však telefon a neodpověděl ani na SMS.
Soudě dle jeho sociálních sítí ale v uplynulém roce dlouhodobě nemocný nejspíše nebyl, neboť v průběhu roku zval své sledující na různé debaty, jichž se účastnil.
Zdravotní důvody stály za menší účastí na hlasování u poslance hnutí ANO Karla Turečka, kterému datoví analytici Seznam Zpráv vypočítali účast na 45 procent. Nemoc ho vyřadila na třetinu roku. „Měl jsem zdravotní obtíže včetně operace. Od září jsem se však už účastnil zasedání pravidelně,“ řekl redakci Tureček.
Zvláštní kategorie: ministři a lékaři
Do absencí se u některých zákonodárců promítá i jejich povolání. Těsně nad 50 procenty hlasování je třeba Turečkův kolega z hnutí ANO, lékař Julius Špičák. S žádostí o reakci se ho Seznam Zprávám kontaktovat nepodařilo.
Při pohledu na jeho sociální sítě je však vidět, že kromě poslanecké práce věnuje Špičák, jenž působí i jako přednosta Kliniky hepatogastroenterologie v pražském IKEMu, hodně svého času právě i doktořině a s ní spojeným aktivitám.
Začátkem loňského prosince se na jeho facebooku objevily třeba fotografie z gastroenterologického kongresu v Bratislavě, v listopadu byl na onkologické konferenci a v létě reprezentoval IKEM na konferenci ve španělské Barceloně.
Už tradičně pak patří mezi největší absentéry při hlasováních ministři, kteří jsou zároveň i poslanci. Nejméně loni ve Sněmovně hlasoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), který se zúčastnil 49 procent všech hlasování. V závěsu za ním byli Jana Černochová (ODS) s 52 procenty a premiér Petr Fiala (ODS) s 57 procenty.
Premiér a ministři jsou ze Sněmovny nejčastěji omluveni z důvodu pracovních jednání a cest po Česku i zahraničí. Do jejich docházky se v roce 2023 výrazně promítala i účast Česka v takzvané „trojici“. Začátkem roku 2023 sice Češi předali předsednictví Švédsku, ale po dobu jejich předsednictví dobíhal ještě termín trojice po sobě jdoucích předsednictví Francie, Česka a Švédska.
