Hlavní obsah

Největším přínosem předsednictví bylo posílení pozice Česka v Evropě, hodnotil Fiala

Foto: www.eu2022.cz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a premiér Petr Fiala během setkání v Litomyšli.

Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě EU. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií.

Článek

České předsednictví hledalo kompromisy přijatelné pro všechny strany, současně ale výsledky zahrnovaly zájmy českých občanů, shrnul během tiskové konference Fiala.

Podle premiéra je nutné využít respektu a důvěry, kterou Česko má, a snažit se mít v politicko-administrativní struktuře EU silnější zastoupení. O konkrétních pozicích nechtěl hovořit.

Vláda brzy projedná obšírné zprávy o průběhu předsednictví, řekl Bek. Základní charakteristika by mohla znít, že je pro mnohé partnery v Evropě překvapivým úspěchem, míní.

„Očekávání nebyla příliš vysoká. Česká republika požívala pověsti maďarského satelitu na periferii Evropy, nám se podařilo vnímání České republiky výrazně posunout. Jsme považováni za zemi, která hraje aktivní roli v centru evropského dění,“ dodal ministr Bek.

Zástupci vlády stejně jako dříve označili předsednictví za úspěšné, podle opozice ale vláda nevyužila všechny jeho příležitosti. Odborníci míní, že se během něj podařilo najít dohodu nad mnoha tématy, nicméně ministři výsledky nedostatečně komunikovali směrem k veřejnosti.

Země EU se za poslední půlrok dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu.

EU jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok ve výši 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, která se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

„Objem finančních prostředků, které nakonec vyjednala Česká republika na zelenou modernizaci, dohromady přesáhne 1200 miliard korun,“ poznamenal Fiala.

Podle Beka aktuální situace vedla k větší střízlivosti, pragmatičnosti a praktičnosti při hledání cílů pro evropskou ekonomiku ve snižování emisí do roku 2030. Firmy a občané nyní mohou stanovit vlastní strategie, protahování jednání by bylo nepříjemné pro všechny, míní ministr.

Výdaje na předsednictví činily zhruba 2,3 miliardy korun. Z centrálního rozpočtu šlo 1,835 miliardy korun, dalších zhruba 500 milionů platily resorty ze svých kapitol. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy Kč.

Doporučované