Článek
Několik armádních útvarů v Česku už roky čeká na přezbrojení a nová bojová vozidla. Jenže největší zakázka v historii české armády se vleče a znovu podraží. Její uzavření v tomto roce se navíc jeví nereálně. Kdy přesně vojáci získají 210 vozidel bojové pěchoty, zůstává nejasné.
„Tendr od předchozí vlády rozhodně není v mašličkách,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na návštěvě 7. mechanizované brigády v Hranicích.
Zakázka v původně zamýšlené hodnotě 53 miliard korun se určitě neuskuteční a nejspíš bude dražší o desítky miliard korun. „V pondělí jsem se dozvěděla, že byly vyřazené nabídky, ale ne uchazeči. To znamená, že pokud budeme poptávat nové nabídky uchazečů, tak mohou být úplně o jiných cenách. Tou dnes nikdo není vázán,“ dodala nová ministryně v narážce na inflaci a zdražování materiálů.
O obří zakázku na „bévépéčka“ mají zájem tři uchazeči. Loni v září nabídky předložily švédský BAE Systems (Švédsko) s vozidlem CV90, španělský GDELS s vozidlem ASCOD a německý Rheinmetall Landsysteme s vozidlem Lynx.
Závazek vůči NATO
Tendr, který politici a armáda řeší už od roku 2013, se naposledy zbrzdil loni v listopadu. Podle patnáctičlenné hodnotící komise totiž každá z nabídek měla nějaké nedostatky a nabídky neobsahovaly všechny informace.
Pokud by se zakázku podařilo završit do konce roku 2022, je Černochová s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou dohodnutá, že by alespoň část peněz na tendr šla mimo schválený rozpočet. Podle slov ministryně však dokončení zakázky v tomto roce není příliš reálné.
„Kdybychom už zítra znovu poptali všechny uchazeče, aby odpověděli znova na devět tisíc otázek, asi se shodneme, že nikdo nestihne rychle na všechny odpovědět správně. Může to trvat tři měsíce a pak třeba znovu v dalším kolečku. V tuto chvíli popravdě neumím odpovědět, jestli to lze uskutečnit ještě v tomto rozpočtovém roce,“ řekla Černochová.
Řeší několik variant postupu, chce si nechat zpracovat jejich právní analýzy. „Přihlášené společnosti investovaly desítky, možná stovky milionů. Pokud se na tomto rozcestí rozhodneme špatně, může to Českou republiku stát hodně peněz na arbitrážích,“ sdělila ministryně.
Zájem o nová armádní vozidla vychází z českého závazku vůči NATO. Česko chce na tomto základě přezbrojit do roku 2026. „Jestli je ohrožen, byste se musel zeptat mých předchůdců. Udělám vše pro to, abychom jim dostáli,“ řekla ministryně. Podle ní zakázka zůstává prioritou Ministerstva obrany.
Zástupce velitele 7. mechanizované brigády Petr Blecha i přes dlouholeté čekání stále věří, že zakázka nakonec klapne. „Překvapil nás obrovský přehled, který má paní ministryně o problematice těžké brigády, ale i celé armády. Věřím, že udělá vše pro to, aby se projekt BVP a naplnění ambicí České republiky vůči spojencům dotáhly do konce,“ uvedl.
Současná „bévépéčka“ pocházejí ještě z dob Sovětského svazu, jsou stará okolo 35 let. Nové stroje mají tvořit páteř těžké brigády, kterou se Česko zavázalo Severoatlantické alianci vytvořit do roku 2026. Vozidla mají být v sedmi modifikacích, většina poslouží jako bojová vozidla pěchoty. Další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna.
Ministryně obrany Černochová je ve funkci necelé tři týdny. Navštívila dosud například generální štáb nebo se poklonila památce parašutistů z výsadku Anthropoid. Ve čtvrtek navštívila Univerzitu obrany v Brně.
Největší tendr v historii České republiky za více než 50 miliard korun vyhlásila předchozí vláda Andreje Babiše, do voleb se jí ho ale nepodařilo uzavřít. Rozhodnutí o dosud největší armádní zakázce tak bude na ministryni Černochové.
Aktualizovali jsme o vyjádření Petra Blechy.
