Článek
Když začínali, chtěli Piráti prosadit svobodné šíření přijaté informace jako základní lidské právo a striktní ochranu soukromí občana.
„K dosažení tohoto cíle je nutná revize kopírovacího monopolu tak, aby se nemohl stát záminkou pro útoky na svobodu internetu,“ stojí v prvním odstavci stanov, jejichž vznik se datuje do roku 2009, ale jsou dosud platné.
Po 14 letech v politice se to nejmenší vládní strana chystá změnit.
Nově se Piráti chtějí přihlásit k tomu, že jejich posláním je svobodná vzdělaná a spravedlivá společnost, která obstojí v rychle se vyvíjejícím světě a která dokáže lidem zajistit prosperitu a vysokou kvalitu života.
O změně budou rozhodovat na pravidelném celostátním fóru, které se o víkendu sejde v Liberci.
Vznik pirátských stran
Česká pirátská strana - podobně jako další v Evropě - vznikla v reakci na rozsudek švédského soudu nad zástupci projektu The Pirate Bay. Čtyři spoluzakladatelé portálu, který umožňoval sdílet zdarma filmy, seriály a hudbu, byli za porušování autorských práv odsouzeni k ročnímu vězení a pokutě 30 milionů švédských korun (asi 70 milionů Kč).
„Objevují se další výzvy“
K dispozici bude hned několik návrhů. Tři mají obdobný základ a liší se jen v nuancích. Čtvrtý pak chce do stanov vložit, že Piráti jsou „liberální středová strana“.
„Svět se změnil,“ říká k tomu Mikuláš Ferjenčík, který se podílel na přípravě momentálně favorizovaného návrhu. Podporuje ho zhruba 170 členů a garantem je předseda poslanecké frakce Pirátů Jakub Michálek.
„Pirátská strana razantně rozšířila svůj program, proto je namístě stanovy aktualizovat,“ ozřejmil, co ke změnám vede.
Verzi rozšířenou o ochranu lidských práv nebo ochranu životního prostředí pak předkládá 1. místopředseda a europoslanec Marcel Kolaja.
„Objevují se další výzvy, na které musíme reagovat, a stanovy by to měly reflektovat. Konkrétně jde třeba o stále urgentnější klimatickou krizi nebo o výzvy v oblasti energetiky. Tato témata se již promítají do programových dokumentů. Nejde tedy o změnu směřování strany,“ řekl Seznam Zprávám.
Do stanov chce prosadit i bod, že Pirátská strana má svou politikou prosazovat „sekularismus a důsledné oddělení zákonodárné, výkonné a soudní moci“.
Aby některá z variant prošla, musí ji odsouhlasit tři pětiny členů.
Ferjenčík a ostatní očekávají, že budou i hlasy proti, tedy že se v Pirátské straně najdou i lidé, kteří nebudou chtít od IT kořenů strany ustoupit. Nicméně očekává, že půjde o menšinu.
„Osobně to beru jako přirozený vývoj a snahu sladit to, co v politice reálně děláme s deklarovanými cíli. V současnosti to může být trochu matoucí,“ uvedl.
14 let Pirátů
Jak již bylo řečeno, Piráti vznikli v roce 2009. Již v té době patřili k jejich hlavním představitelům současný předseda Ivan Bartoš, Jakub Michálek i Mikuláš Ferjenčík. Straně se v roce 2017 podařilo prolomit pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny a v letech 2018-2022 drželi post primátora hlavního města.
Ve sněmovních volbách v roce 2021 doplatili na kroužkování (kandidovali v koalici se Starosty) a ztratili většinu poslaneckých mandátů. Nyní mají čtyři. Zmíněné volby je ale přesto vynesly do vlády, kde obsadili tři ministerstva. Čeští Piráti pak patří k nejúspěšnějším stranám v rámci evropského hnutí.
