Peterkův „investiční“ šlágr pro seniory: akcie, které nic nevydělávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Budova bývalého JZD na okraji jihočeské obce Dubné svým omšelým zevnějškem nikterak nenaznačuje, že by se uvnitř mohl skrývat stamilionový majetek.

A přece právě tady - v centrále televize Šlágr - se o pokladu hovoří. Jeho hodnota se prý blíží miliardě korun, jak loni rozsáhlý audio- a videoarchiv s převahou lidové muziky popsal zakladatel a šéf televize Karel Peterka.

Při naší návštěvě jsme ženám pracujícím v přízemí budovy, kde se nachází sklad s nosiči hudby, museli nejdříve vysvětlit, že nesháníme žádné CD ani DVD, ale zajímáme se o možnost nákupu akcií společnosti Šlágr klub. Ta totiž televizním divákům nabízí možnost stát se spolumajiteli „národního dědictví“. Na možná rizika pro diváky s převahou seniorů v minulých dnech upozornil youtuber Lukefry.

„Já vám musím zavolat někoho povolanějšího,“ reagovala jedna ze skladnic a vyšla po schodech do patra. Šéfa Peterku ale nepřivedla. Ten v budově údajně nebyl a na pozdější telefonáty a SMS nereagoval. Přišel nicméně jeho pobočník a moderátor Jaroslav Kovář, který má dle vlastních slov agendu s akciemi na starosti.

V reakci na veškeré pochybnosti uvedl, že to, co lidem nabízejí, není žádná investice, nýbrž jen fanouškovský program na podporu televize.

„Ty akcie nejsou žádným investičním počinem. Diváci je kupují, aby podpořili naši televizi, a na základě toho získávají určité výhody,“ prohlásil Kovář.

Šlágr klub už na začátku loňského roku začal nabízet akcie v nominální hodnotě od 1000 až do 10 000 Kč. Emitoval jich 60 tisíc kusů, a to v celkovém objemu 250 milionů korun.

Na webu se přitom jasně hovoří o tom, že nabídka je určena všem, co mají „chuť investovat“. Má jít o první část archivu, přičemž cenu čtvrt miliardy prý stanovil „renomovaný“ soudní znalec. Každou písničku zvlášť.

„Vezměte si, že dnes třeba písničky od Moravanky už nikdo nenatočí, pan Slabák kapelu ukončil, a my od nich máme desítky písniček. To nikdo nemá,“ vyzdvihuje Kovář, v čem podle něj spočívá originalita jejich sbírky, od níž se odvozuje deklarovaná hodnota akcií.

Námitku, že přitažlivost archivu může v čase i klesat, tak jak odchází generace, která preferuje dechovku, Kovář rezolutně odmítá.

„Ty babičky mají své vnuky a ti s tou písničkou vyrůstají. Vždyť my to vidíme na koncertech - vnuci tam své babičky doprovázejí,“ vidí Kovář nový potěr.

Jenže zásadní slabiny v nabídce „lidové“ televize, historicky spjaté s hvězdami jako je Eva a Vašek, Duo Jamaha či Veselá trojka, jsou úplně jinde.

Pokud si dnes někdo koupí třeba akcie společnosti ČEZ, kalkuluje s tím, že se mu během let zhodnotí a on je se ziskem prodá. Takto to ale s akciemi Šlágr klubu nefunguje.

Jednak fakticky není možné cenné papíry prodat někomu jinému než původnímu držiteli, jelikož nejsou veřejně obchodovatelné, a navíc s žádným růstem se ani nepočítá. „My jsme ani nikdy neříkali, že akcie Šlágr klubu jsou na zhodnocení,“ prohlásil v rozhovoru Kovář.

Podle něj firma akcie kdykoliv zpětně vykoupí, ale vždy jen za nominální hodnotu. Benefitem pro držitele má být jen to, že pomohou oblíbené televizi se dále rozvíjet a rozšiřovat archiv, k tomu získají levněji některé zboží či zdarma lístky na bály a koncerty.

Ekonom Petr Kymlička, partner ze společnosti Moore Czech Republic, říká, že nabídka těchto akcií je z řady důvodů nestandardní a o věc by se podle něj měla zabývat Česká národní banka jakožto regulátor trhu.

„Jedná se o poněkud bizarní případ, který má z hlediska formy i obsahu blíže k telemarketingu než k seriózní finanční operaci,“ soudí Kymlička. Za neobvyklé považuje už to, že na webu Šlágr klubu nejsou klíčové informace.

„Stěží lze učinit rozhodnutí o nákupu akcií, pokud není známa ekonomická situace emitenta, jeho historické údaje, znalecké posudky na majetek,“ podotýká. Velkou slabinu vidí i právě v tom, že nelze zjistit skutečnou tržní hodnotu.

„Tím je také dána problematická likvidita takových akcií, neboť jejich vlastník by si musel v případě zájmu o prodej najít kupce a dohodnout s ním cenu. Pokud se mu to nepodaří, může být reálná hodnota akcií v podstatě nulová,“ upozorňuje Kymlička, ačkoliv Kovář ze Šlágru tvrdí, že firma bude akcie zpětně vykupovat za všech okolností za nominální hodnotu.

Je tu ale ještě minimálně jeden sporný bod. Emitující firma tvrdí, že akcie jsou „kryté zlatem“.

Když jsme během návštěvy v Dubném chtěli ukázat trezor, kde je uloženy zlaté slitky, Jaroslav Kovář to odmítl, ale ubezpečil, že zlatem disponují. A to pro případy, kdy někteří akcionáři budou chtít při zpětném odkupu být „vyplaceni ve zlatě“.

I zde ekonom Kymlička upozorňuje, že k drženému zlatu nejsou k dispozici žádná věrohodná data. „Nic to neříká o reálné pozici zlata v bilanci firmy. Z poslední dostupné rozvahy nic takového nevyplývá,“ uvádí ekonom.

Velmi nestandardní podle něj je také, když firma Šlágr klub na svém webu postupně navyšuje cenu akcií v návaznosti na okamžik nákupu - vložila tam i čas, který odpočítává do dalšího navýšení ceny akcií. Nebo když se snaží zvyšovat atraktivitu akcií statutem „VIP akcionáře“ pro ty, co si koupí akcie minimálně za 25 tisíc korun.

„Prodávající se nezdráhá využívat neznalosti či naivity potenciálních zájemců, tedy zejména diváků televize Šlágr, mezi nimiž bychom našli vysoký podíl seniorů. Neserióznost nabídky dokreslují texty na internetových stránkách obsahující chyby a překlepy,“ doplňuje Petr Kymlička.

Centrální banka jasně neřekla, zda se tímto případem bude zabývat, jak Kymlička doporučuje.

„ČNB v rámci svých kompetencí průběžně monitoruje dění na finančním trhu, včetně vyhodnocování podnětů získaných od veřejnosti či médií,“ uvedla mluvčí banky Petra Vlčková s tím, že ohledně konkrétních subjektů finančního trhu jsou vázáni mlčenlivostí.

Jaroslav Kovář z televize Šlágr namítá, že nikoho k nákupu akcií nenutí a každý zájemce má měsíc na to, aby v klidu domova dobře zvážil, zda příslušnou smlouvu podepíše a akcie koupí. „Nikoho neurgujeme,“ zdůrazňuje.

Uvedl také, že navzdory současné veřejné polemice nikdo zatím o zpětný odkup akcií nepožádal.

Na jednu otázku ale Kovář neodpověděl. Kdo netradiční systém s „fanouškovskými“ akciemi vymyslel. Zda zakladatel Karel Peterka nebo jeho současný finanční partner, který mu v minulých letech, když se Peterka potýkal s insolvencí, pomohl udržet byznys při životě.

Tímto partnerem je podnikatel Jan Jezbera. On a jeho blízcí se dnes vyskytují ve všech firmách po boku Peterky. A Peterka už v minulých letech divákům televize nabízel i úplně jiné akcie (s garancí zhodnocení), přičemž šlo o Jezberovu firmu Riocath FNDB.

Jezbera je postava známá už z 90. let, působil v někdejší finanční skupině Interconex, která ovládla vytunelované litoměřické investiční fondy. Jak vyplývá z některých starších zpráv, tajné služby a policie na začátku devadesátých let zmapovaly síť Jezberových kontaktů na lidi z někdejších sovětských tajných služeb i podsvětí, třeba vazby na ruského oligarchu Olega Bojka. Z nedávné doby lze Jezberu najít jako jednoho z podílníků Podnikatelské družstevní záložny, kam si peníze uložil premiér Petr Fiala.

Ani samotný finančník Jezbera svou roli při emisi akcií v TV Šlágr neosvětlil. Když se mu redaktor Seznam Zpráv dovolal na jeho telefon, téměř okamžitě zavěsil, následně ale poslal SMS. „Jsem nyní velmi zaneprázdněn a prostor k vyjádření pro Seznam Zprávy nevyužiji,“ odmítl na dotaz ohledně akcií odpovědět.