Nejistota okolo platů politiků. Koalice neví, zda přehlasuje Pavlovo veto

Zákon, kterým se určuje výše platů politiků, vstupuje do dalšího dějství. Na dnes začínající schůzi by měla Poslanecká sněmovna rozhodnout, jestli zákon bude platit, nebo spadne po prezidentově vetu pod stůl a platy nejen politiků, ale i soudců a státních zástupců zůstanou ve vzduchoprázdnu.

Podle vládní předlohy by měly platy vrcholných politiků narůst o skoro sedm procent, v dalších letech nejvýš o pět procent. Soudcovské odměny by se měly letos v porovnání s loňskem zvýšit o méně než procento, pětiprocentní omezení v příštích letech se justice netýká.

K přehlasování prezidentského veta je potřeba 101 hlasů. Vládní koalice jich má 104. S opozicí, která předlohu při dřívějším projednávání tvrdě kritizovala, počítat nemůže. Znamená to, že na jednání budou muset být přítomni skoro všichni koaliční poslanci a poslankyně. Bude to ale stačit?

„Nemám signály, že bychom hlasovali proti,“ říká předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek. Mezi lidovci je ale minimálně jeden „odpadlík“, který už dříve České televizi řekl, že pravděpodobně nebude hlasovat pro.

Je jím Michael Kohajda, který se jednání nakonec vůbec nezúčastní, protože je aktuálně ve Spojených státech. I tak je to ale pro vládní tábor o jeden hlas méně.

Místo něj ale bude hlasovat pro přehlasování veta nezařazený poslanec a někdejší člen hnutí ANO Ivo Vondrák, řekl Seznam Zprávám.

Jak ale redakce zjistila, nepřesvědčených poslanců je více. Váhá třeba Jan Kuchař (STAN). Důvodem není samotný výpočet k platům, ale pozměňovací návrh ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), kterým se snižuje odměna pro regionální politiky kumulující funkce.

„Uvedu příklad. Uvolněný starosta – tedy starosta, který svou funkci vykonává na plný úvazek – má plat 100 tisíc korun, ať se nám to dobře počítá. Neuvolněný starosta může mít podle současných pravidel maximálně 60 procent, tedy do 60 tisíc. Ale může mít i nižší odměnu, protože to schvaluje zastupitelstvo. Jenže pozměňovací návrh říká, že dostane 40 procent ze schváleného platu. Takže z oněch 60 tisíc by, pokud má další funkci, nově dostal 24 tisíc,“ vysvětluje poslanec Kuchař.

Pokud by ale měl od zastupitelstva schválenou odměnu 30 tisíc, nově dostane pouze 12 tisíc. Kuchař proto chce toto opatření vypustit a přijmout, že politik může být pouze jednou uvolněný, aby tak neměl například starosta a náměstek hejtmanky dvě práce na plný úvazek.

Právě pozměňovací návrhy tak jsou překážkou, která hraje v neprospěch přehlasování veta. Podle poslance Kuchaře teď v případě toho výše zmíněného váhající zákonodárci čekají na jednoznačné ujištění, že se tato sporná část vyřeší pozměňovacím návrhem k úplně jiné novele týkající se samospráv.

Do aktuálního zákona o odměnách ústavních činitelů totiž už sahat nelze. Zůstaly by v něm proto už přijaté pozměňovací návrhy, které by ale nakonec mohly změnit jiné, další pozměňovací návrhy na jaře či v létě. I to dává tušit, jakým chaosem se tato novela stala.

Pokud tedy poslanec Kuchař a jiní dostanou takové ujištění, budou hlasovat pro přehlasování veta.

Naopak Petr Letocha (STAN) říká, bude veto přehlasovávat. „Jakékoli další řešení by trvalo tři čtvrtě roku, a tolik času teď nemáme,“ říká.

Tento názor v klubu převládá, říká jeho předseda Josef Cogan: „Výrazně převažuje názor, že nejlepší je hlasovat pro přehlasování veta. Jiné řešení přináší větší chaos.“

Výhrady k novele má i poslanec TOP 09 Pavel Klíma. „Ale už jsem jednou hlasoval pro. Vyšší hodnota pro mě je, aby se o tom už nemluvilo,“ říká.

Zároveň ale ze všech vládních stran zaznívá, že klíčové bude úterní ráno a dopoledne, kdy budou hlasování probírat poslanci a poslankyně na svých klubech.

Zatím se ale vládní strany vyjadřují v tom duchu, že by veto přehlasovat mohly. „Já to podpořím,“ říká místopředsedkyně ODS Eva Decroix.

Zároveň ale platí, že stát se může cokoli. I mezi občanskými demokraty totiž panují výhrady, což se odrazilo i v tom, že při závěrečném hlasování ve třetím čtení nehlasovali pro pozměňovací návrhy týkající se kumulace funkcí.

Jistý si tak není ani šéf poslanců a poslankyň ODS Marek Benda. „Neumím odhadnout, jestli se tady 101 poslanců připravených přehlasovat prezidentské veto sejde. A už vůbec neumím odhadnout, co se stane, když veto nebude přehlasováno. Pak jsme jen v chaosu,“ řekl České televizi.

Například předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) už dříve řekl, že podle něj k přehlasování veta nedojde. A rovnou oznámil, že Senát raději začal sám pracovat na návrhu zákona, který po volbách předloží nové Sněmovně.

Markem Bendou zmiňovaný chaos je tak slovem, které s aktuální novelou zaznívá nejčastěji. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) médiím řekl, že pokud nedojde k přehlasování veta, pak vláda nemá připravený žádný záložní plán.

V zákoně by tak dál chyběl základní údaj, podle kterého by měl stát platy politiků či soudců vypočítávat.

„Stalo se to, co se vlastně vůbec stát nesmí, nemůže. Je to absolutně nepředstavitelná situace. No a tudíž všechny tyto kroky jsou více či méně absurdní,“ řekl Seznam Zprávám vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Karlovy univerzity Jan Kysela, který je zároveň poradcem prezidenta Petra Pavla.

Aktuálně vypadá vyplácení platů následovně. Poslanci dostali zálohy na platy za leden v únoru, přičemž výše je odvozená od loňského ledna. Oproti tomu si soudci zvedli lednové platy o sedm procent, státní zástupci skoro o 14 procent. Vychází totiž z loňského verdiktu Ústavního soudu.

Tento postup kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad. Nelíbí se ani Janu Kyselovi.

„Rozhodně si nemyslím, že se má postupovat tak, jako to dělají soudci. Že si teda řekneme, že vlastně zákon nepotřebujeme, protože máme nález Ústavního soudu. Tahle cesta mi připadá asi jako nejméně správná,“ řekl Kysela.

Ústavní právník Ondřej Preuss s tím nesouhlasí. „Jsou jenom špatné varianty. Ale to, že vycházejí přímo z nálezu Ústavního soudu, beru jako nejméně špatnou,“ řekl.

Už jenom výklad toho, jak se vlastně mají platy určovat, ukazuje, že vláda svým přístupem k platům a následná nekonstruktivní obstrukce opozice vyvolaly naprostý chaos. Pokud nedojde k přehlasování veta, bude současná situace pokračovat, domnívají se Preuss i Kysela.

„Znáte všechny možné koeficienty i násobky. Všechno víte. Jen nevíte, co je ta základní částka, se kterou máte pracovat. A když nepřehlasujete veto, tak to nebudete vědět nadále,“ řekl Jan Kysela.