Nejdražší nákup v historii posune českou armádu do 21. století, říká generál

Zástupci Ministerstva obrany už několik měsíců jednají o možném nákupu 24 stíhaček F-35 z USA. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) byla vloni pověřena, aby vládě do října letošního roku předložila dojednané podmínky.

Času tedy už moc nezbývá a kabinet Petra Fialy už za dva měsíce oznámí, zda se uskuteční největší nákup v historii české armády. Půjde totiž o obrovskou sumu. Cena za celkový nákup nepřekročí částku 122 miliard korun.

Česko si samozřejmě může vyjednat nižší cenu. Dohodnutá suma se případně bude splácet postupně.

„Určitě se nebude platit najednou, ale je to rozloženo do několika let,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy zkušený pilot stíhaček, bývalý velitel 21. základny taktického letectva v Čáslavi a současný zástupce ředitele sekce rozvoje sil Ministerstva obrany Jaroslav Míka.

V jaké fázi je vyjednávání o nákupu 24 stíhaček F-35 z USA?

Začátkem července schválil Kongres zastropování ceny kontraktu včetně materiálu a služeb, které požadujeme. Maximální cena celého kontraktu může být až 5,62 miliardy amerických dolarů (pozn. red. – 122 miliard korun).

Dražší to nebude?

Ne, to ani nemůže.

Může to být ale naopak levnější? Předpokládám, že bude záležet na vyjednávání?

Ano, může to být i levnější.

Co se konkrétně řeší během vyjednání? Není to asi jen o nákupu samotných stíhaček.

Během vyjednávání se řeší detailní obsah poptávaných komodit a souvisejících služeb. Dále se řeší časová osa výroby, dodávek, výcviku a harmonogram splátek tak, aby to co nejvíce vyhovovalo oběma stranám.

Částka se tedy nezaplatí najednou?

Určitě se nebude platit najednou, ale je to rozloženo do několika let. Americká strana má svoje procedury, a protože je to klasický kontrakt vláda–vláda, bude to vláda Spojených států, kdo bude u výrobce objednávat dané komodity. Tyto objednávky se běžně nedělají v jeden okamžik, ale v průběhu celého období kontraktu.

V jakém časovém horizontu by mohly být stíhačky z USA dodané?

V průběhu procesu vyjednávání jsme samozřejmě řešili i harmonogram výcviku a dodávek. Výcvik začne ještě před rokem 2030 už na českých letounech ve Spojených státech a první letouny by měly dorazit do České republiky po roce 2030.

Z vašich slov mi vyplývá, že jednání je na dobré cestě. Umíte si tedy představit, že čeští piloti usednou do kokpitu F-35?

Představit si to dokážu, respektive jsem o tom přesvědčen. Kdybych nebyl, tak bych byl jedním z prvních, kdo by upozornil armádu a Ministerstvo obrany, že je projekt nerealizovatelný.

V případě schválení to bude největší nákup v historii české armády. Jaké dopady to bude mít pro armádu?

Projekt sám o sobě posouvá Armádu České republiky jako celek do 21. století. Je to společně s dalšími strategickými projekty hybná síla ke změnám procedur, myšlení, velení a řízení armády. Tyto projekty působí jako katalyzátor změn a podporují proces digitální transformace. Samotný systém F-35, a říkám záměrně systém, není to jenom o letounu, je budovaný pro dvacátá, čtyřicátá až šedesátá léta 21. století. Není to, laicky řečeno, jenom železo, co můžeme vidět ve vzduchu, ale jedná se především o komunikační informační systém s unikátní architekturou datového managementu. Díky úspěšnému zvládnutí projektu F-35 se staneme standardní alianční silou vybavenou letectvem s působností ve všech operačních doménách (pozn. red. – vzduch, zem, moře, vesmír, kybernetický prostor).

Podívejte se, jak vypadají stíhačky F-35 v akci:

Co by nákup stíhaček z USA znamenal pro leteckou základnu v Čáslavi?

Kromě změny provozních a operačních postupů je vaše otázka směřována spíše k výstavbě infrastruktury. Projekt F-35 sice přináší výzvy v dodržení bezpečnostních postupů, neznamená to však, že je nutné vystavět kosmodrom. V konečném důsledku je to pořád letadlo, které si pořizují například Finové, se schopností přistát na silničním úseku uprostřed lesů. Potřebujete pro přistání jenom beton. Pro trvalé působení z letecké základny samozřejmě musíte vybudovat adekvátní infrastrukturu.

Rozumím, jaké konkrétní změny nastanou na základně?

Investice do infrastruktury jsou nezbytné. Jdou ale ruku v ruce s dlouhodobým plánem Armády České republiky, kdy například rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy v Čáslavi už byla naplánována nehledě na rozhodnutí vlády. Tyto velké investice do infrastruktury se budou realizovat nehledě na to, zda budeme mít F-35, nebo ne. Nicméně i tyto naplánované investice byly projektovány podle standardů NATO. Počítá se s tím, že standardním letounem bude F-35, a proto musí nová dráha splňovat podmínky pro provozování letounu F-35.

Předpokládám, že kromě dráhy se bude v Čáslavi v případě nákupu budovat i zázemí.

Ano, musí se postavit zázemí pro letouny. Hangáry jsou ta nejjednodušší část. To je v podstatě jenom „oplechovaná“ budova, kam se dají technologie k údržbě. Důležitý je utajený prostor pro F-35, který s sebou nese vybudování simulačního centra, protože příprava personálu je dnes hodně o technologiích a virtuální realitě.

F-35 jsou hlučnější než gripeny. Počítá se s tím, že se v Čáslavi budou řešit hlukové limity?

Ano, tuto část řešíme. Hlukovou studii vždy zpracovává subjekt, který je producentem hluku. Je jedno, jestli to je letiště, silnice nebo výrobní závod. Dělá se vždy během tzv. standardního provozu. Z toho vyplývá, že přesnou hlukovou studii můžeme udělat, až budeme mít standardní provoz F-35, tedy až bude 24 letounů na letišti v Čáslavi. Problém hluku ale neodsuneme až do roku 2032, 2033 nebo 2035, až budeme studii zpracovávat. Musíme se na to připravit předem, abychom věděli, jaké to může mít dopady na okolí a jaká naplánujeme korektivní opatření.

Jaké vytížení letiště v Čáslavi se očekává?

Máme zpracovanou hlukovou mapu současného provozu, což se týká gripenů a letounů L-159. Dnes provozujeme 38 taktických letounů na letišti, které produkují přes 5000 letových hodin. S flotilou F-35 plánujeme menší penzum letových hodin. Existují také možnosti, jak nastavit různá provozní opatření. Letoun F-35 má tak silný motor, že se ve většině případů nebude muset startovat na ten nejvyšší výkon, jako dnes s gripeny. Takto se F-35 ve světě provozuje.

Takže hlukové limity jsou téma a bude se to řešit třeba s místními politiky?

Nejsme žádná arogantní organizace, žijeme v právním státě. Budeme dodržovat všechny limity včetně těch hlukových tak, jak máme, a budeme komunikovat především s místními samosprávami a ve spolupráci s nimi i upravovat celý režim výcvikových letů a misí tak, aby docházelo k co nejmenšímu zatížení. Pevně věřím, že to zatížení bude adekvátní tomu dnešnímu.

Řeší se, kde by se cvičilo se stíhačkami. Bude to jen v Česku, nebo i v zahraničí?

V době, kdy letouny budeme používat, tak nebudeme v Evropě jediní. Jen u evropských uživatelů bude přes 600 letadel plus americké vzdušné síly v Evropě. To už bude ohromná flotila, která někde musí cvičit. Aby se využilo celé spektrum misí, které tento špičkový letoun umí, musí se trénovat v komplexních scénářích. Musíme spolupracovat s našimi spojenci. Pokud podepíšeme smlouvu, tak budeme do stále se rozrůstající rodiny uživatelů F-35 patřit a přesně tohle je jedna z oblastí, kterou tzv. „F-35 User Group“ řeší. Na společná cvičení létáme i dnes a na tom se nic nezmění ani s F-35. Předpokládáme, že se společný výcvik v zahraničí ještě zintenzivní. Jako podružný efekt se přidá snížení hlukové zátěže v okolí základny.

Jak je to s piloty? Je reálné, že piloti, kteří dnes létají s gripeny, by přesedli do F-35, nebo se to týká budoucí generace pilotů?

Už jsme měli osm pilotů na posuzování schopností F-35 na taktických simulátorech přímo u výrobce letounů ve firmě Lockheed Martin. Měli jsme tam mix pilotů od těch úplně nejzkušenějších až po ty úplně nejčerstvější. Potvrdilo se, že plánované přeškolení pilotů v celém rozsahu spektra zkušeností je správnou cestou. Znamená to tedy, že i někteří současní piloti gripenů budou létat i s F-35.

Budete muset přijímat piloty a personál?

Kontinuálně přijímáme nový personál bez ohledu na projekt F-35. Musíme zajistit, aby doplňování všeho kvalifikovaného personálu probíhalo v souladu s plánovaným postupným doplňováním personálu do vzdušných sil. Když budeme naplňovat dnešní směrná čísla, zajistíme plynulost přeškolení personálu i na nový systém F-35. Mluvíme dnes o zásadním navýšení schopností českého letectva. Technicky však jdeme cestou redukce počtu taktických letounů z 38 na 24. Vidíte, že když nastavený systém bude běžet a bude pravidelně naplňován, neměl by být problém s doplňováním personálu.

Často se pohybujete mezi piloty. Jaká je mezi nimi nálada? Budou se muset učit něco nového, to třeba všem nemusí vyhovovat.

Řekl jste to velice dobře. Mám něco naučeného, zajetého a už se mi nebude chtít něco měnit. Tohle to je přesně mentalita lidí, kterým je přes 40 let. Piloti, kteří jsou dnes v tomto věku, na přeškolení na F-35 s pravděpodobností blížící se jistotě nepůjdou. Ti mladší jsou flexibilní natolik, že v tom vidí výzvu.

Jak byste argumentoval té části společnosti, která s takto drahým nákupem nesouhlasí a je názoru, že by stačily gripeny?

Kdybychom pořídili letouny starší generace, tak utratíme skoro ty samé peníze, ale v roce 2040 nám nebudou jejich schopnosti stačit. Nedokážu si představit, že by armáda za necelých 20 let deklarovala potřebu opětovného přezbrojení na letoun vyšší generace.

Budou mít podle vás F-35 i odstrašující efekt?

Vyhraná válka je ta, která není spuštěna. Budou mít přesně tento efekt.

Počítá se s tím, že by v Čáslavi mohly být po nějakou dobu jak gripeny, tak F-35, až se budou zavádět?

Státy jako například Nizozemí a Belgie budou po dosažení plných operačních schopností používat pouze letouny F-35. Do té doby dojde k souběhu plnění úkolů letouny 4. a 5. generace. Naprosto stejný logický proces následujeme my. V době zavádění systému F-35 do užívání u AČR dojde dočasně k souběžnému provozu s gripeny.