Nedůstojná role, ODS nás válcuje. Piráti hodnotí rok ve vládě

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úterý to bude rok, kdy Pirátská strana, šokovaná propadákem u voleb, odsouhlasila vstup do vlády. Pro vládní angažmá tehdy nakonec hlasovala přesvědčivá většina – přes 80 procent.

Někteří straníci dnes říkají, že obavy, se kterými do vlády vstupovali, se naplnily. Nejvíce jim vadí, že Piráti jako slabší strana musí často ustupovat a že nejsou ve srovnání s ostatními ministry tolik vidět.

„Musí se dělat mnoho kompromisů, z nichž se mi spousta nelíbí. Ale naplňuje se to, co je dané složením Sněmovny, kde je 196 konzervativců a 4 Piráti,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa.

„Obavy se potvrdily úplně ve všem. Naše role tam není úplně důstojná, ODS nás válcuje,“ myslí si pirátská zastupitelka Moravskoslezského kraje Zuzana Klusová. Podobně to prý vnímají i její kolegové v regionu. A vyjmenovává i příklady – dohodu s Polskem o dolu Turów nebo pokračování těžby uhlí.

Především ale čerstvou „křivdu“ – minulý týden schválenou windfall tax, tedy válečnou daň z mimořádných zisků. Piráti chtěli, aby daň platila i za letošní rok a zahrnovala i středně velké banky. Koaliční kolegové v čele s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) je ale ve Sněmovně přehlasovali.

Podle bývalého poslance Mikuláše Ferjenčíka se podobná věc stala poprvé. „Jinak je na úrovni K5 opravdu pět stran, které mají stejné podmínky. Nikdo není otloukánek,“ říká Ferjenčík, který momentálně pracuje jako asistent poslance Jakuba Michálka.

I on ale připouští, že ODS ostatní strany včetně Pirátů zastiňuje. „Kde vnímám prostor pro zlepšení, je, jak ODS válcuje celou koalici,“ míní.

I přes výhrady po roce fungování se třemi ministry a čtyřmi poslanci je většina oslovených straníků přesvědčená, že lepší varianta, než vstoupit do vlády, nebyla.

„Zkonsolidovali jsme se. Nemáme ten luxus moci si foukat na bolístky. A nikdo nevolí stranu proto, aby šla do opozice,“ popisuje šéf Pirátů Ivan Bartoš.

Uplynulý rok ale každopádně nebyl pro Piráty jednoduchý. Poté, co v rámci koalice se Starosty získali z 37 poslaneckých mandátů jen čtyři, následoval další pokles preferencí. V dubnu se podle agentury Kantar propadli až k pěti procentům, tedy k hranici vstupu do Sněmovny.

V podzimních komunálních volbách si strana pohoršila – ve srovnání s minulými volbami přišla o 23 procent mandátů. Ztratila například vedení Mariánských lázní, které držela dvě období za sebou. Ale především – v Praze skončili Piráti po čtyřech letech vládnutí až třetí a je jasné, že neobhájí svůj nejviditelnější post, pražského primátora. Navíc vlivem komplikovaných vyjednávání hrozí, že skončí v opozici.

V posledních týdnech ale alespoň preference vypadají optimističtěji – v listopadu vystoupaly až na 11 procent.

„V rámci možností to jde,“ říká na otázku, jak je po roce s rolí Pirátů ve vládě spokojen, bývalý poslanec a místopředseda Pirátů na Vysočině Jan Pošvář. Jde o nejčastější odpověď mezi oslovenými Piráty vůbec. Spolu s konstatováním, že je lepší prosazovat alespoň něco než být se čtyřmi poslanci v opozici vedle hegemona Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD).

Když má ale Pošvář jmenovat jednu prosazenou věc z pirátského programu, ze které má největší radost, zavládne na druhém konci telefonu rozpačité ticho. „No… spousta věcí je v procesu,“ říká nakonec.

„Neprosazuje se tolik z našeho programu, kolik bych čekal, ale vzhledem k situaci to chápu,“ říká rovnou bývalý poslanec František Elfmark z Uherského Hradiště. Více prosazených bodů by čekal i europoslanec Peksa. Oba ale dodávají, že vzhledem k politické síle to chápou.

Podle šéfa strany Ivana Bartoše ovšem koalice funguje a daří se jí plnit sliby. „Plníme program, i když samozřejmě nikdo nečekal současnou krizi. Vnímám ten apel provést revizi priorit, ještě více se třeba zabývat příjmovou stránkou rozpočtu,“ říká diplomaticky Bartoš.

Podle poslankyně a místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové se daří plnit řada pirátských priorit. Jako příklad, na který je hrdá, jmenuje prosazení zákona, kterému se u Pirátů přezdívá „lex železářství“. Ve zkratce osvobozuje drobné podnikatele od nutnosti posílat poplatky OSA, pokud v provozovně pouštějí hudbu.

„Ale samozřejmě si přejeme, aby některé věci byly rychlejší a aby některé priority byly skutečně brány jako priority,“ připouští Richterová. Zmiňuje například závazek, aby nestagnovala životní úroveň rodin s dětmi nebo vyšší podporu rozvoje bydlení.

Část Pirátů je přesvědčená, že by se kvůli tomu měli v koalici hlasitěji ozývat. „Opozice by měla jednu výhodu. Říct, co nám vadí, na plná ústa, což je někdy užitečnější, než když to teď říkáme na 50 procent,“ dodává Peksa.

Podle europoslankyně Gregorové už se na pirátském fóru několikrát řešilo, jestli se dění v koalici nepřiblížilo červeným liniím, které si Piráti při vstupu do vlády stanovili. Například ve chvíli, kdy vypukla kauza Dozimetr jejich koaličního partnera, Starostů a nezávislých.

Zároveň ale říká, že v tuhle chvíli se vůbec nediskutuje o tom, že by měli Piráti z vlády odejít. „Není to racionální a poškodilo by to občany. Je evropské předsednictví, válka, energetická krize a my potřebujeme stabilní a jednotnou vládu. Až se situace zklidní, je možné, že začne větší debata,“ dodává Gregorová.

To potvrzuje i jinak kritická Klusová. „Nechceme destabilizovat vládu, ještě nějaký čas bychom měli setrvat. Ale kdyby to mělo takhle být celé čtyři roky, tak by se to mělo řešit.“

S prací vlastních ministrů panuje u Pirátů spokojenost. Pyšní jsou především na ministra zahraničí Jana Lipavského, který se stal v době války na Ukrajině až nečekanou hvězdou. I on si ale prý nechá někdy své úspěchy „ukrást“ – jako když například prosadil Magnitského zákon, ale titulky chválily premiéra Fialu.

Velké naděje Piráti vkládali do předsedy Ivana Bartoše – šéf strany a tvář kampaní je zároveň poslancem i ministrem, obsadil navíc pro stranu klíčové agendy, jako je digitalizace a bydlení. Jenže právě v oblasti digitalizace se zatím na větší krok, který by pocítili občané přímo, teprve čeká – příští rok by třeba měly začít fungovat doklady v mobilu.

Z větších projektů zatím Bartoš představil především stavební zákon. Na ten se snesla kritika od opozice, developerů ale i od některých měst.„Sejde se vám řada i protichůdných návrhů. Nemůžete se zavděčit všem,“ říká k tomu Bartoš.

Podle Pirátů jde ale všechno dle možností a plánu – podle Ferjenčíka by bylo alarmující, kdyby developeři chválili stavební zákon, europoslanec Peksa zase uznává, že digitalizaci nejde uspěchat a je potřeba ji nejdřív pořádně připravit.

Přesto, neměla by být nejvýraznější figura strany víc vidět? „Že nás jako menší stranu přehlasovávají, to je realita. Ale my málo propagujeme i úspěchy, kterých dosáhneme. Musíme na tom zapracovat,“ říká europoslankyně Gregorová.

Poslankyně Richterová Bartoše hájí tím, že ho hodně zaměstnává evropské předsednictví. „Tím má logicky méně času na prezentaci tady, ale to v lednu pomine,“ věří Richterová.

Podle Ferjenčíka je Bartoš viditelný dost. „Mediální obraz nepodceňujeme, ale důležité je, co se schválí, ne jestli je to vidět,“ říká.

Když přijde na „neviditelnou práci“, těžko hledat lepší příklad než třetího pirátského ministra – Michala Šalomouna, který má na starosti legislativu. Ten podle straníků zachránil Česko před obřími pokutami z EU kvůli prodlení při schvalování evropských směrnic a pilně pracuje na antibyrokratických opatřeních.

Zároveň ale přiznávají, že například Šalomounova agenda není pro voliče „sexy“ a není tolik vidět. Řada straníků si na něj při dotazu na ministerské hodnocení ani nevzpomene.

Pokud Piráti bojují o viditelnost v rámci vlády, ve Sněmovně je to ještě složitější. Nejen, že mají jen čtyři poslance, navíc ani tyto posty nemohou „využít“ naplno. Ivan Bartoš má na Sněmovnu kvůli ministerským povinnostem méně času, přepustit místo někomu z kolegů ale nemohl – jako náhradníci za ním byli Starostové.

Čtvrtou pirátskou poslankyní se stala nezkušená Klára Kocmanová, která je sice aktivní na výborech, na plénu ale vystoupila za rok jen čtyřikrát a ani v médiích není tolik vidět. Což je u nováčků ve Sněmovně běžné a pochopitelné, stává se to ale problémem, když vlastní poslance spočítáte na prstech jedné ruky.

Někteří straníci jsou navíc nespokojení, že piráti vyklidili pozice třeba v otázkách Ministerstva životního prostředí. „MŽP je spíš ministerstvo tepláren a spalovacích motorů, životní prostředí spíš ničí, než chrání. Přál bych si, abychom na to měli větší vliv,“ kritizuje europoslanec Peksa.

„Vadí mi, jak v této oblasti stagnujeme, že se na politice životního prostředí nepodílíme více,“ myslí si Elfmark. Kritické hlasy zaznívají o to víc, že lidovcům se na resortu příliš nedaří – ministryni Annu Hubáčkovou mají za nevýraznou, s problematickou nominací Petra Hladíka také nepanuje spokojenost.

Kritika zaznívá i na adresu Ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Mariana Jurečky (KUD-ČSL). Sociálním tématům se dlouhodobě věnuje další výrazná tvář Pirátů – již zmíněná Olga Richterová. Ta se ale nakonec v povolebních vyjednáváních rozhodla pro post místopředsedkyně Sněmovny a ač se sociálním otázkám věnuje i nadále, ze své pozice má jen omezené možnosti je ovlivnit.

„Býval bych na ministerstvu práce a sociálních věcí Olgu Richterovou rád viděl. Ale její funkce místopředsedkyně je náročná a není už tolik času na další věci,“ říká k tomu Elfmark.

Nelitují Piráti, že se víc neprali o ministerstva, kde by byli víc na očích a mohli voličům rychleji doručit výsledky? „Já si pořád myslím, že náš závazek dělat danou práci je víc než měření toho, jak jste vidět v médiích,“ říká šéf strany Bartoš.

„Takhle by uvažovali populisti, a to my nejsme,“ dodává exposlanec Pošvář.